Nastala chyba při přehrávání videa.
  • castor
    ****

    Dva totálně odlišní (nevlastní) bratři prožívají tak trochu po svém krizi středního věku. Jeden má velmi slušně rozjetou vědeckou kariéru, druhý se pokouší uplatnit jako učitel, ale navzdory svým psychickým problémům se spíš probírá změtí své vlastní sexuality. Nakonec každý hledá odpovědi na to, jak moc figurovala v jejich vývoji volnomyšlenkářská matka. Každý hledá oporu jinde a s jinými typy žen, nicméně potlačit matčin obraz nebude tak úplně snadné. Německé drama má řadu pozitiv, i když trošku zbytečně brázdí po emočně chladných vlnách. Přesto civilní dialogy do naprosté uvěřitelnosti posílá silné herecké obsazení, z kterého vyčnívá německé zjevení Moritz Bleibtreu (Lola běží o život, Klepání na nebeskou bránu, Baader Meinhof Komplex), který byl za Bruna nominován na Evropskou filmovou cenu. Martina Gedeck nebo Franka Potente (s oběma se Bleibtreu herecky dobře zná) nezůstávají nikterak pozadu.. Umně natočená mozaika evropského, nikterak veselého života. A německá kinematografie opět vystrkuje růžky. Momentálně v Evropě zřejmě nemá konkurenci!!(5.2.2010)

  • Marek1991
    **

    Vedec panic, ktorý svoje panictvo zahodí hneď ako na to dostane možnosť, mimo to pomohol ku klonovaniu. Ďalej závislák na sexe, ktorý sa nehanbí obchádzať orgie a jeho partnerka po ochrnutí spácha radšej samovraždu, no tento film teda nebol pre mňa. Poriadna dávka bláznivosti, až na tú úprimnú lásku to nebolo nič, čo by sa mi páčilo. Nemci nezahrali na moju strunu a myslím, že vychvaľovanie tohto diela ako niektorí robia, nie je na mieste, lebo to podľa mňa nie je výnimočné.(11.7.2013)

  • Houdini

    Zlatý Medvěd - výběr(16.1.2007)

  • Radek99
    *****

    Absolutní zjevení... Život rozložený na elementární částice. Tak silná a umně natočená výpověď o současném světě... Tahle filmová adaptace románu Michela Houellebecqa (bohužel jsem ho ještě nečetl, ale musím to rozhodně napravit) opět posouvá hranice tabu v současné mainstreamové kinematografii. Jakoby tvůrci spojili sexuální otevřenost amerického Shortbusu s tím nejlepším z německého filmu a to celé ozvláštnili variací na Americkou krásu. Krize středního věku kriticky se sebereflektujícího intelektuála, jak ji známe třeba ze Slámova excelentního Venkovského učitele, je ale v Elementárních částicích doplněna zvláštní tvůrčí metodou. Jde v podstatě o maniodepresivní film. Jakoby odraz života - ty vlny štěstí a neštěstí, sinusoida střídající polarizované pocity a stavy je odražena i ve formě zpracování - celý film je záměrně kolorován do výrazných (až kýčovitých) pastelových barev, je estetizován coby reklamní realita, přičemž pozitivnost barevného tónování je v příkrém rozporu se zobrazovanou skutečností - jde často o hyperrealistický až hypernaturalistický příběh, kdy řada scén je záměrně gradována až k naturalistické syrovosti (exhumace babičina hrobu, manželka v erotickém prádle, sexuální scény atd. atd.), které jsou ovšem posléze ,,zalité sluncem" a jejich vyznění je tak utlumené. Silný rys tu má absurdní komičnost oněch situací, už dlouho jsem se tak nahlas nesmál, jako u scén, kdy na Bruna zbude k masáži chlupatý jižan v neskutečných tangách či jeho učitelskému působení... Chvíli štěstí, chvíli deprese a krize, chvíli nahoře, chvíli dole...jako na houpačce...odraz sinusoidy životního běhu... Leitmotivem je v bipolárním světě obou bratrů motiv predestinace. Je zajímavé sledovat, jak Bruno, přičiněním své zdrcující životní zkušenosti rasista, který kvůli své matce nesnáší hippies, se nedokáže od svého životního stylu (latentně naprogramovaného matkou) odpoutat a sám v podstatě žije jako novodobý hipík - nevázaný sex, odchod do svobodomyslné komunity atd. Stejně tak Michael, úspěšný vědec, který si ze svého dospívání pouze s babičkou nese do života pochroumaný vztah k ženám a na něm vlastně založí i svou vědeckou dráhu, paradoxně tak odkrývaje meritum věci - neschopnost citu a empatie vůči druhému, přehnaný západní individualismus ubíjející normalitu mezilidských vztahů... Milovat jsme schopni teprve až v mezní situaci... Zajímavé je též sledovat, jak všichni tvůrci dospěli (třeba Moritz Bleibtreu a Franka Potente od dob Loly běžící o život...podávají tak úžasné herecké výkony, procítěné, empatické a opravdové...) Od dob Nebe nad Berlínem nejlepší německý film! (a všimněte si toho posunu - tam, kde Wenders ještě vidí v 80. letech anděly, spatřuje Oskar Roehler dnes jen trápící se obyčejné lidi...)(3.4.2008)

  • AngelAngie
    ***

    Moritz Bleibtreu mi nejednou svým hereckým výkonem ukázal, že patří k nejlepším německým hercům a mám ho moc ráda. Má svůj velmi civilní, přirozený a uvěřitelný projev, který diváka přesvedčí v jakémkoi jeho dialogu, ať už je šťastný nebo smutný, ráda ho sleduji a poslouchám. Tenhle film mě až tolik za srdce nechytil, snad možná proto, že pro mě "geniální matematické dítě" v podobě bezcharizmatického nepolíbené kluka není postavou, kterou bych obdivovala a stejně tak jeho bratr, který má neukojitelné sexuální choutky... a oba je spojuje jak tohle, tak touha po lásce, touha milovat a být milovat a hlavně být spokojen... nejkrásnější mi přišel závěr filmu... jenž je zobrazen na plakátě k filmu.(16.8.2009)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace