A tou nocí nevidím ani jedinou hvězdu

Deprese, bolest, osamění a strádání... Takové pocity vyvolává tento komorní snímek, natočený na základě posledních tří dopisů Boženy Němcové. Zvlášť bolest je prostoupena celým příběhem v takové intenzitě, že jsem při sledování kula plány na dlouho odkládanou návštěvu gynekologa v co nejbližší budoucnosti :-). (28.02.2009)

Nejdřív bych si chtěl postesknout - považuju za ostudu nás Čechů, že tento film vznikl v německé produkci. Přestože většina herců i štábu pocházela z Česka, nenašel se tu zřejmě nikdo, kdo by podpořil film o jedné z významných postav české literatury (přestože považuju její význam za výrazně přeceněný). A možná aby se národ necítil moc dotčený, tak se tento snímek pro jistotu nedočkal ani nějaké větší publicity a po republice koluje jen jedna kopie... O Boženě Němcové již sice v minulosti točil Otakar Vávra (Horoucí srdce, Veronika), ale tento snímek přináší další a poměrně zajímavý pohled na její těžký život. Režisérka zvolila netradiční přístup, který může být zpočátku matoucí a ne příliš divácky přívětivý, ale posléze se na něm dá najít jisté kouzlo. Corinna Harfouch v roli Němcové byla jistě výborná, ale v některých momentech se mi zdálo, že její postava je napsaná hrozně afektovaně. Při tomto stylu je stopáž 109min příliš dlouhá a časté opakování scén už je v závěru zbytečně natahované. Film má svoji sílu, ale občas měl tendenci nudit a navíc byl život Němcové popsán kapku zkratkovitě. P.S.: Znovu si povzdechnu - styděl jsem se, když jsem slyšel úryvky z Babičky v němčině... 3 a 1/2 * (25.01.2007)

Drahá Barborko, ty ses prostě nevzdala. Nebaví mě sice číst tvá díla, já raději sáhnu po Paní Bovaryové, ale ráda bych si přečetla tvé deníky a dopisy... Alespoň že Dagmar Knöpfel sáhla po tvých intimnostech a snažila se věrohodně zachytit, jak jsi žila a jak ses raději uchýlila k idealizaci světa kolem tebe, kolem nás (a to nejen ve tvé tvrobě, ale i v tvém životě) než abys příjimala svět takový, jaký je, protože takový by tě dávno položil na lopatky... Corinna Harfouch se snažila, co to jen šlo, jen mám pocit, že jí to občas nevyšlo. Každopádně i tak díky, že tento (nepříliš zdařilý) výplod vznikl. A kupodivu ne z rukou českých tvůrců... no co, na to asi není čas. Ani peníze. (05.07.2010)

Jsem na rozpacích, jestli dát tři, nebo čtyři. Místy se mi film líbil a byl strhující, místy mi přišel zmatený. Některý momenty jsou ve filmu víckrát (do teď jsem nepochopil proč) a celý to působí velmi zvláštně. Na druhou stranu tu je úžasná Malířova kamera, výborná atmosféra, strhující herecký výkon hlavní představitelky a hodně českých herců (zejména Polívka dokazuje, že umí zahrát i charakterní roli; ani ostatní naši herci špatný nejsou, jen prostě maj málo prostoru a nemaj moc co hrát). Velmi zvláštně pojatý životopis, možná, že moje hodnocení ovlivnilo i to, že Němcovou fakt moc nemusim. Ať je to, jak chce, hanba našim tvůrcům, že o ní nikdo nenatočil film a muselo to zůstat na našich sousedech z Německa, Hlavně, že tady vznikaj "úžasný" perly typu Kameňák, Rafťáci, Panicové a další. Je dobře, že tenhle film vzniknul, i když určitě není pro každýho, vyžaduje pozornost a trochu i znalost života Němcové. Mezi třema a čtyřma, dal bych tři a půl, to tu neni, dám tři. (20.02.2009)

Pozoruhodný film inspirovaly pouhé tři poslední dopisy Boženy Němcové. Jedná se o vyspělý artový zážitek s nelineárním vyprávění, který šel na ČT2 s titulky, takže průměrný divák, kterému vadí seriál Božena a vyhovujeme mu hraný dokument Obrazy ze života Boženy Němcové, se s vizí Dagmar Knöpfel zcela míjí. Což je naprosto v pořádku. Vedle sólového koncertu Corinny Harfouch mají zajímavé protiúkoly i Polívka a Polívková, nemluvě o všech ostatních českých hercích ve vedlejších rolích. Nejedná se o setkání s nabalzamovanou ikonou, ale o niterný ponor do duše umírající. (28.01.2021)