Gympl

Jistě. Nemá cenu si namlouvat, že Vorel kočíruje svůj povoz přehledem s přehledem a bez chyb a že Gympl netrpí všemi neduhy současné české kinematografie (především špatně nasazené postsynchrony - aka Vorlův trademark - vsazené do úst neherců mě fyzicky bolely). Jen mám dojem, že snaha o to být cool a věrný v Gymplu pozvolna přestává být pouze snahou. Prakticky tu chybí nosný příběh a silnější dramatický oblouk, který by se v závěru uspokojivě uzavřel, ale jednotlivé fragmenty "nočních jízd" fungují jak pro laika, tak pro zasvěceného. Hlášky ze školní půdy jsou pochopitelně úplně mimo a vůbec si těžko umím představit, že někde může fungovat takový gympl. Mádl s Matonohou jsou výborní, Schmitzer zdatně sekunduje situačními výlevy a Vorel mladší... sakra, vážně překvapil. Mimochodem, kdyby všechny české filmy vypadaly řemeslně jako poslední půlminuta Gymplu, už bych se v kině možná nikdy nestyděl. (12.10.2007)

"Já nejsem drzej, já sem upřímnej." Já taky. Je to sračka. Zpočátku. Časem se to však výrazně zlepšuje až po skvělou druhou polovinu. Vorel dost sází na to, že vás celou dobu nechá tápat, zda to myslí vážně nebo ne. Chvilkama se to veze na vlně grotesky ze Skřítka, pak jsou tu fragmenty dramatu, teenegerské komedie a nespočtu dalších stylů a žánrů; a to mnohdy v rámci jed(i)né scény (kupříkladu Mádlův nasupený odchod ze školy). Největším záporem, krom žánrové neurovnanosti, je usedlá forma, která je spíše jak z filmu pro pamětníky než pro náctileté. (02.04.2008)

Vítejte, vítejte! Vnější znaky mohly by vás másti, ale nejste ve sborovně, nýbrž v bizarním obludáriu, které realitu odráží tisíckrát nevěrněji než Petřínská zrcadla. Po levé straně vidíte ušlápnutého troubu, který chce být na žáky milý, změnit zatuchlou podobu českého školství, dát do škamen svobodu a vymést poslední zbytky husáctví. Je tak pokrokový a kladný, že neváhá s žáky šukat, fetovat a páchat trestnou činnost. Inu, vzor pedagoga, který teprve přijde. Nyní však pevně vládne zapšklá, neukojená ředitelka vystavená před vámi. Tlusté obroučky brýlí a pitvorný pohled značí velkého slepičího ducha, který se skloní před mladším samcem i tlustým kontem. Je libo karikaturně přetepleného hošana či hyperaktivního nablbocvikáře? Máme. Taktéž střeleného fyzikáře a zatrpklého češtináře, oba blbci k pohledání. Mamina matikářka, která jediná mi přišla jakžtakž odpovídající, nezachránila situaci. Není divu, že pod vedením takových existencí pátrají nebohé citlivé duše středoškoláků po smyslu bytí ve spreji, jointu, frndě, lahvi a sebepoškozování. Vědomi si hodnoty těchto hodnot, sebevědomě nadšlapují a sypou ze sebe jednu hustohlášku za druhou, vztekají se, kopají. A bodejť by ne, vzory učitelské zdařile sekundují těm rodičovským. Rozpadlé rodiny, špatná sociální situace, nezájem, nedostatek času i citu - toť viníci všeho grafitění, které jediné s mrdem na komíně dává žití šťávu a směřování. Ú, ó, tenhle film je o všem, o všem, o všem. Takže je tak mělký, až je o ničem, o ničem, o ničem. No ovšem. Další promělčení pitvorností dokonává dílo zkázy. Nebohá Bydžovská shrbená námahou jako novodobý Atlas tíhou gymplovských nebes, ani zručný kameraman noci, komínů, vlaků a metra, ba ani důvěryhodně tupá tvář Mádlova, ani jeho přesvědčivě přesvědčený kop bez otočky nemohou vnést do téhle kaše z hlášek, ksichtění se, přehrávání, chtěné vtipnosti, koz (pěkných, to zase jo) a seznamu školně-mládežnicko-rodinných problémů (a že je to seznam, na tom trvám!) chuť, tvar, ani důstojnost. (01.03.2010)

Chytlo mě to za srdce. Ne rádoby vtipnými scénami nebo extra detailním snímáním obličeje kameramanem. Ale tím nepříjemným a bohužel celkem všedním, čím si dnešní student/profesor prochází. Všechno je obráceně, špatně a vina je na všech . Jasný- bylo to trošku vyhypovaný a místama zkreslený. Ale kamarádka řekla celkem výstižně, že to tak je , aby to pochopili i rodiče :-) . Kdyby se z filmu vymazaly vtipné scény, změnila pro mě nepříjemná kamera alá Kouř a někteří herci dostali pár hodin herectví navíc , tak dám snad pět. (05.03.2008)

Film samotný za 7/10, sranda je vtipná, seriózní pasáže jsou taky super, dohromady to bohužel neladí... ALE Gympl je, alespoň pro mne, geniální v charakterech samotných. To nejsou jen figurky, to jsou skuteční lidé, které potkávám dnes a denně. Autoři MUSELI navštívit školu, na kterou chodím, ty charaktery studentů jsou přesné, stejně jako postavy kantorů i rodičů. U scén s Hánákem mi běhal mráz po zádech - fotr mé přítelkyně jako vyšitej... A když k tomu připočtu mou vlastní rodinnou situaci.. Nemohu jinak a dávám plnej počet. (14.10.2007)