Máj

Brabec se nebál do této obtížné látky jít a trochu je z jeho snímku cítit nejistota, ale i velké zapálení. Neokoukané herecké obsazení občas herecky solidně vypadává z role a znát je to u Matěje Stropnického, ale u Sandry Lehnertové to tak ani nevadí, protože ta ani nic moc nehraje a spíše se odhaluje. Jako by se snímek svým pojetím míjel s Máchovým stěžejním dílem, a je jasné, že nic moc exkluzivního nenabídne, ale přesto stojí za zhlédnutí pro působivou kameru, hudbu, a i když působí ve výsledku nevyváženě, nuda to nebyla. 60% (08.06.2010)

Když splaskne bublina oku lahodících záběrů na krajinu a dekolty hrdinek, co zbyde? Jan Tříska naléhavě recitující verše jdoucí zcela mimo mě? Nulová chemie mezi Vilémem a Jarmilou, podepřená minimem společných scén? Nevadí mi vyloženě jednoduchý děj, dokázal bych vyjmenovat i pár scén, které se dají považovat za atmosférické (Vilémův žalář a poprava), jsou to ale jen krátké momenty, které v zápětí přebije dojem promarněné šance. Máj utopený v kýči. Ano, dalo se to čekat. 40% (01.12.2008)

"...zbortěné harfy tón, ztrhané strůny zvuk..." Achjo... Co to jen natočil nešťastný ten kluk... Pokud cílem Brabcova snažení bylo maximální zploštění a ještě lépe zesměšnění lyrickoepického klenotu českého romantismu, povedlo se mu to mírou vrchovatou a měl by za to dostat metál (hanby). Do osmdesáti minut natáhnul děj, který by vystačil maximálně tak na desetiminutový kraťas, a provedl to způsobem, že vnímavější amatér by to provedl tisíckrát lépe. Když už režisér rezignoval na Máchovu oslavu přírody (ne, stokrát omílané záběry z ptačí perspektivy na jeden kopec s uschlým stromem za oslavu přírody opravdu nepovažuju) a když už se mermomocí chtěl soustředit jen na vztah Viléma a Jarmily, případně hledání odpovědi na otázky viny a trestu, proč to proboha udělal tak tupě, bezduše a prázdně? V básni Vilém rozjímá o svém osudu, vlastně je tomu věnován celý druhý zpěv. A ve filmu..? Za celou dobu se nedozvíme naprosto nic o vnitřních pocitech aktérů, psychologie postav neexistuje. Jsou to jen herci, kterým Brabec nařídil: "Teď se projeď na koni a ať ti hodně vlají vlasy...", herci, kteří hrají špatně sesmolený slepenec videoklipových záběrů. A Jarmila? "Vtom lůny zář jí známou osvítila tvář; hrůzou se krev jí v žilách staví - 'Kde Vilém můj?' " Ve filmu je Jarmila narozdíl od básně němá rádodajka, jež jen občas tiše vzdychne a zasténá a do jejíchž myšlenkových pochodů neřkuli pocitů divák nemá šanci proniknout - protože nic takového tam prostě není. Jaký je vlastně její vztah k Vilémovi? Nic... prázdno, jen kýčovité záběry na vlající vlasy a šaty, doprovázené nezajímavou a stále tentýž motiv opakující hudbou (která není špatná, ale zde je jak pěst na oko). V celém filmu není ani náznak napětí: Milostné scény vyvolávají lhostejnost, loupeže připomínají nějaký recesistický happening, vražda Vilémova otce je totálně zpackaná fraška (to se chudák Vilém minul nebo jak?)... Intermezzo se sborem duchů už je pak jen trapnost nad trapnost a dokazuje, že Brabec Máj vůbec nepochopil. Neskonalou nudu nezachrání ani poprava, která v divákovi nevyvolá ani ždibeček emocí. Raději to zkraťme: Po negativních recenzích, které film v poslední době provázely, jsem chtěl být maximálně shovívavý a chtěl jsem hledat jen klady. Jenže tady vážně žádné nejsou! Vždyť ani ta proklamovaná kamera nestojí za moc... Toto téma by dalo zabrat Jirešovi nebo Kachyňovi, proč se do toho pouštěl režisérská nicka Brabec? Lituju všechny maturanty a mladší, kteří budou Máj čerpat z tohoto snímku. (25.08.2008)

Jelikož jsem si přečetl hodnocení od jiných uživatelů tady, než jsem na tento film šel. Váhal jsem, jestli na něj vůbec jít. Musím ale uznat , že jsem byl mile překvapen... Brabec to spracoval dá se říct podle svého pocitu a ne přímo podle knížky, která nám je všem dobře známá ze školních lavic. A právě toto zpracování dodalo onu filmu kouzlo a celkové zamyšlení se nad Májem "originál". Hudba k tomu byla též perfektní. 75% (19.12.2008)

Hodina a deset minut nudy = sedmdesát minut Brabcovy vizuální onanie, ze které byl očividně tak unešený, že se na všechno ostatní zkrátka vykašlal. Děkovat se nedá ani za přítomnost (jindy) dobrých herců Třísky, Javorského nebo Přeučila - tenhle zpitomělý výpotek nedokázali ničím zachránit (a mám silný dojem, že se o to ani nesnažili). Co se týče hlavních rolí - Stropnického "Směšný lesů pán" je zjev v českém filmu nevídaně slizký a odporný, Lehnertové Jarmila se nám zase ukazuje jako prvnotřídni... hmmm... prostitutka (štětka je silné slovo, chápejte) a Kukurův Schifner - škoda slov, samohlásek i souhlásek. Vrcholem tohoto díla byla hudba skupiny Support Lesbiens - neslýchaně rušivý pseudorockový doprovod a přepitomá závěrečná píseň, vzpomenout je třeba i na zbojníky, kteří hulí "kvalitní matroš" zřejmě od svých dvou let. Všechny tyto pozoruhodnosti potvrzují, že Kytice byla světlou výjimkou a každého dalšího Brabcova filmu je třeba se bát. Vážně. (11.07.2010)