Máj

Karel Hynek Mácha zaujímá čestné místo mezi mými nejoblíbenějšími autory, proto pro mne byl Brabcův "Máj" povinností. Po zhlédnutí snímku mám sice VELMI rozpačité pocity, ale ani tak ho nemohu v žádném případě jen tak lehce pohřbít. Za největší selhání filmu považuji především nepovedené prolínání lyrických a epických prvků, ze kterých nemůže mít divák neznalý předlohy snad vůbec nic. Dalším (a zároveň nepochopitelným) problémem je totální odklon od dějové linie knihy. Zatímco skutečný Máj začíná smrtí Jarmily, většinu obsahu vyplňují Vilémovy filosofické úvahy skýtající jedinou útěchu během dlouhého pobytu v žaláři a končí příchodem vypravěče, který nám osvětluje dosud neobjasněné okolnosti této nešťastné lásky, film si - bůh ví proč - skáče od jedné události ke druhé a defakto ničí jakékoli náznaky celistvého příběhu. Za zaslouženými dvěma hvězdami tak nakonec stojí především - ve všech směrech vynikajcí - hudební doprovod, solidní výběr herců (s výjimkou Sandry Lehnertové), několik skutečně povedených scén (Vilémův příjezd do kostela, vidina mrtvých, kat zvěstující Jarmile zprávu o Vilémově trestu, naturalistické lámání v kole) a vůbec samotný pokus o zfilmování nezfilmovatelného skvostu.:-) (31.05.2010)

69 minut čistého času trvalo (na ČT od 20:00 do 21:09), než naběhly závěrečné titulky, při nichž jsem si položil otázku: "Lze do jedné kytice vplétati kus kýče ke kýči a k tomu ještě kus p!či na tyči?" Tak bizarně pseudoumělecky onanistický sled záběrů vlajících hadrů a zhulených "snových" scén jsem snad ještě nezaznamenal - v české kinematografii tedy rozhodně ne. A toho domácího zvířectva - hlavně těch koz!!! - všade, vespol s chudičkou českou verzí Potkanů říznutých Jackem Sparrowem s indiánskými ozdůbkami pod stabilně růžovofialovým nebem. Zkrátka a dobře nevídáno. Bohužel také téměř nedívatelno. Kvalitní herci (ne Stropnický a Lehnertová) na čele s Janem Třískou deklamují klasiku údobí romantismu (který obecně není právě mým šálkem vnitřně rozervaného trpitelského čaje) důstojně, ale co zmůžou proti všemu tomu zmaru, ke kterému patří i nůž působící neviditelná zranění (doprovázená ovšem Tarantinovskými gejzíry ředěného brusinkového džusu) mlynářům lízajícím frndy ledva zletilých děvčic, kteří pak mají za mrtva umně aranžovanou jizvu přes celý krk? Jak nás veřejně poučily houfně schvalované Ženy V Pokušení, na voňavý frndě není nic vulgárního - a tahle navíc voněla svěcenou vodou, takže mi laskavě vlezte na hrb...teda na skálu nad Máchovým jezerem, ze které si můžete zpomalovaně až do zastavení skočit do zatmívačky:P Při vzpomínce na němou, jenom se hihňající a vzdychající Jarmilu si říkám never more, sweet little something, a převádím sebe a svého osla přes most do končin muzikálních. Hudba mi přišla převážně zajímavá v kontrastu s obrazovým pojetím filmu a nevhodná mi přišla asi na dvou místech. No dobře, na pár dalších jsem si potom říkal, jestli to jsou "Saporti" nebo Čechomor, ale pozitivní dojmy převažují, i když ten hlavní motiv byl možná opakován moc často. Každopádně jak jsem si cenil Kytice, tak potápím Máj. Audioknihu Jan Tříska čte Máchu bych si pořídil bez váhání, ale od filmu odradím koho jen budu moci. 40% za softporno (k čemuž jen poznamenám, že na Kytici se chodilo na školní projekce a bylo to v pořádku...tady bych si tím nebyl vůbec jistý;)), za surreálný zážitek a za vynikající sestřihy z děl Michaela Baye, které by bez Máje nevznikly:) A jak kdysi poznamenala paní Spáčilová - pan Stropnický kdyby se raději věnoval té politice... (02.05.2012)

Dvě hvězdičky za hudbu a posledních 20 minut, ve kterých by se našlo pár scén, které stojí za to. Nějaké emoce ve mně tento film vyvolal, takže odpad dát nechci. A i jedna je málo. Našlo by se pár opravdu dobrých nápadů a vizuální stránka filmu taky nebyla špatná, ba naopak nějaké scény byly opravdu povedené. No, snažila jsem se najít pozitiva, je však pravda, že negativa převažují. Nic od toho nečekejte, nic totiž nedostanete. (05.12.2009)

Překvapivě snesitelné. Kytici se sice nevyrovná, v některých detailech (jednostnost děje, ne úplně doslovný přepis knihy) ji ale výrazně předčí. Příběh by vydal asi na 20 minut, takže bylo potřeba vymyslet vatu okolo a osobně mám pocit, že ta vata funuje zdaleka nejlépe. F. A. Brabec mimochodem sám říká, že chtěl natočit film o tom "...jak Jarmila mrdá". Problém jsem měl opět s divadelním herectvím, znatelným především v první půli, herečtí pardálové, jako Kukura, Javorský, nebo Tříska (ze kterého jde kupodivu místy docela strach) ovšem nemají problém s přirozeností. Ani Stropnický nakonec nedopadl zle, akorát Sandra Lehnertová je tu opravdu kvůli tomu mrdání... :) Největší výhrou je ale pro mě kamera (prý z devadesáti procent čistá ruční práce, jen minimum postprodukcí) a především hudba. Největší risk se stal největším trumfem a hudba Support Lesbiens se opravdu mimořádně povedla, funguje dokonce i ve velice odsuzovaném duchařském intermezzu ( o scénách s klobouky ani nemluvě). Takže akorát režijně to Brabec opět úplně neustál, po Boleru a Krysařovi je to ale každopádně velký pokrok. (11.10.2008)

Možná je to tím, že znám Máj skoro nazpamět, možná tím, že na každém filmu hledám hlavně klady. Možná. Mně osobně se Máj líbil (vezměme v potaz tuzemskou kinematografii). Vilém v podání Stropnického mi vůbec nevadil a dokonce jsem za něj na konci cítil lítost, Tříska jako vždy exceloval, Lehnertová sice nemusela spát s Kukurou každou chvíli a udělat z ní němou spíše uškodilo (v předloze není), ale suma sumárum je obsazení špička. Pokud Máj byl u mne na třech hvězdách, tak v posledních dvaceti minutách jsem své rozhodnutí změnil. Ano, příběh je často řídký jak kaše, zase nedá se mu upřít originalita, krásná hudba a Brabcovo jedinečné (na naše poměry) zacházení s kamerou. (27.08.2008)