Obsah
-
Záznam komedie N. V. Gogola z Činoherního klubu v Praze. (oficiální text distributora)
Záznam komedie N. V. Gogola z Činoherního klubu v Praze. Komentáře uživatelů k filmu (7)
-
sportovec
Pověstná produkce stále špičkové přední pražské divadelní scény se vyznačuje celou řadou pozoruhodných inscenačních počinů již drahná desetiletí. Co se z jedné strany může jevit jako stereotyp, je z druhé nejlepším možmým vysvědčením pro skutečnou kvalitu. Představení, které svým inscenačním zázrakem povýšilo někdejší jednoaktovku na plnohodnotné celovečerní divácká zažívání, nese všechny znaky své skvělé divadelní scény. Hraní si s ruským svérázem, doslova dělové salvy aktualizačních posunů a maloposunů, pro dnešního diváka již takřka nesrozumitelných, herecké výkony zejména Josefa Abrháma a Jiřího Kodeta, jejichž zřetelnou nadčasovost nezpochybní ani největší škarohlíd. Abych netonul ve smršti pochval, kterou jsem sám vyvolal, nemohu neupozornit, že představení nese současně náznaky určité prézentnosti, tj. znatelně oslabené schopnosti dokreslit a do režijní koncepce pojmout v náležité míře alespoň esenci toho, co v rámci svých časohistorických kontextových souřadnic do ní kdysi vložil Gogol. Tato mikroskopická piha na kráse však nemění nic - a ani měnit nechce - na předcházejících konstatacích tohoto komentáře.(14.6.2009)
-
Aky
Už jsem to tu asi někde psal. Zdá se mi, že Češi se svým skeptickým a ironickým pohledem na hlubokou ruskou duši dokáží interpretovat ruské klasiky lépe a věrněji než sami Rusové. Nemají v sobě překážku národní nabubřelosti a dovedou proto být stejně nemilosrdní jako ruští klasici. Tato inscenace je jedna z těch, které o tom přinášejí důkaz.(13.7.2011)
-
MrPierc
Všechno bylo dobré, ale podle mne tam nejlépe hrál Nárožný úlysného vychcánka. Jinak celá ta parta herců si dobře nahrávala. Jen děj byl poněkud nevtipný, je to škoda, jinak Abrháma jsem takto poprvé viděl hrát a byl moc dobrý.(1.6.2009)
-
Mouzon
"Nemějte mi to za zlé, pánové, ale dal jsem jí jméno jako člověku." - "Jméno, jméno, jméno... Jakto, jméno?!?" - "Jmenuje se Adelaida Ivanovna." - "Nová myšlenka! Pojmenovat karty po člověku, no mně osobně to připadá velice vtipné.".........Famózní!!! Kritika 1) Gogolovy doby (v tomto ohledu se jedná o zachycení reality par excellence), 2) minulého režimu ("Je to podnikatel! To tady u nás nemáme." ), 3) lidské existence vůbec. O hereckých výkonech není třeba vůbec hovořit, ty za sebe mluví samy. Celá výstavba inscenace, v kombinaci s výstavbou samotného textu, je geniální - v podstatě se celou dobu nic neděje, ale nervozita stoupá už minimálně od poloviny, v závěru již není možné dýchat, je to zkrátka neuvěřitelné. Pořád se tam jenom kecá a mastí karty, chlastá, chodí se kontrolovat dveře (což je mimochodem výborně vystižený hráčský tik - pořád si kontrolovat čistá záda, až je z toho reflex) apod. A k čemu to vede? K jediné otázce - nač se lze vlastně v životě spolehnout? Největší vtip spočívá v tom, že on by si Icharev samozřejmě mohl s Adelaidou Ivánovnou nahrabat třeba desetkrát osmdesát tisíc - ale on si v určitou chvíli uvědomí, že život (jak jej popisuje Gogol) je stejný jako partie karet - vabank, štěstí, náhoda... Jakákoliv tvrdě vydřená dovednost je podle Gogola k ničemu, jelikož záleží jen na náhodě, jak člověk skončí. Tato bezmoc ovlivnit život, toto vědomí slepého štěstí je jediným Icharevovým poznáním. V tu chvíli, kdy si toto uvědomí, tak pozná podstatu života v Gogolovském slova smyslu. A v tuto chvíli a s tímto vědomím pro něj samozřejmě život ztratí jakékoliv hranice a konzistenci a slije se v jedinou šmouhu.(6.4.2012)
-
Phex
Současné (2009) zpracování v rokoku s M. Dlouhým taky není špatné, ale to co předvádí Abrhám a spol. je prostě koncert. Otec jako pravidelný návštevník činoheráku 80.let o tom vždycky básní.(2.4.2009)
-
kethy
Krásně rozřešené.(10.6.2009)
-
tahir
Som rad ze aspon prostrednictvom tejto inscenacie som mohol vidiet divadelnu genialitu tychto hercov, kedze som vtedy bol iba dieta.(29.3.2011)
