Strážci - Watchmen

Po většinu filmu jsem se pekelně nudila, poposedávala a vlastně čekala na pár světlejších minut. Ty světlé minuty ale rozhodně nestály za to, takže jsem z kina odcházela docela naštvaná a unuděná. Horší ale bylo, že člověk, který mě na tenhle "velkofilm" (velký pouze svojí délkou) přemluvil, byl ještě naštvanější než já. 2,5* (12.06.2011)

Výjimečný comics se velmi věrně otiskl na plátno. Nic víc, ale ani o moc méně. Film je samozřejmě trochu chudší, byť neoklešťuje Mooreovu vizi o žádné zásadnější myšlenky. Ale čte za vás, efektně zhmotňuje a rozhýbává a přitom občas něco málo vypustí a něco zjednoduší - vlastními podněty ovšem nepřispěje vůbec (nemluvíme-li o naleštěném videoklipovém zpracování). Filmovým Watchmenům nejvíc škodí že nemají svébytný dramatický tvar, jsou jen ekvivalentem předlohy, v níž podrobné pročítání kapitolu po kapitole nebylo tak úmorné a monotónní. Asi bych víc ocenil opravdovou "adaptaci", kdy stejný příběh zvládne strhnout na papíře i ve filmu. Tady nakonec jasně vítězí papír, film je jen sympatickým odleskem. (05.03.2009)

Scénář: David Hayter, Alex Tse .. XII. Perfektní po mnoha stránkách. Listujme. Už během úvodních „Minutemen titulků“ jsem byl na pokraji blaha. Co přišlo dále bylo neméně poutavé - notně nekorektní, co se obsahu týče (nadčasová kritika politiky, tahanic o energetické zdroje, studené/jaderné války, odpadlých maškarádů a s tím celý alternativní vývoj druhé poloviny dvacátého století), omamné co do výtvarné stránky plné nekompromisních scén s místy hodně brutální akcí. Neznámé herecké tváře neruší, ale to už je Snyderova oblíbená a vydařená castingová záležitost. Sám Zack Snyder se opět, co do stylových hrátek, vyžívá. Předvádí (přepisuje či vylepšuje) jeden perfektní obraz za druhým a polevuje jen lehce v kvalitě při konverzačních scénách. Velice dobrá je taktéž použitá hudba, zvláště několik dobových fláků totálně potěšilo a umocnilo dané scény. Jako audiovizuální pochutina bezchybně hutné, kdy krmi dostane každý receptor. Délka filmu vůbec není na škodu, Rorschach má detektivní zápisky skromnější, ale potřebné flashbackové rozkrývání pozadí postav mohlo být klidně ještě obsáhlejší. Jen je se třeba připravit na pozvolnější druhou polovinu, která se k odstrašující jaderné válce dostává pozvolna a ne zrovna strhující cestou. Každopádně je výborné, že se moc neškrtalo a obsah není nijak výrazně plochý. Jelikož jsou však Watchmen tak obrovským dílem, jdou cítit v jistých místech rezervy a nedostatečný důraz na tohle či tamto. Vyberte si, rozporů si zde každý najde hodně. Přesto jsem z kina odcházel dostatečně ba nad roky očekávanou míru spokojený. ___ Druhá, čistě vychutnávací, projekce nekompromisní kvality jednoho z nejlepších comicsových snímků nejen letošního roku pouze upevnila - nyní nezbývá, než jen vyhlížet várku modrých HD kotoučů s kompletní DC verzí. Watchmen vstupují do učebnic. (05.03.2009)

"Co se stalo s americkým snem? - Splnil se." Nemohu si stěžovat na nedostatek suchejch hlášek, ale přesto blahem nevrním. Nevím totiž zcela přesně, co si mám myslet o snímku, ve kterým zlo může být prezentováno jako dobro, maskovaní tvorové neustále propocují přiléhavý trikoty při záchraně světa a do toho, místo filmový hudby, pěje Bob Dylan o měnících se časech, Simon s Garfunkelem šeptají do zvuku ticha nebo Nena vypouští 99 balonků. Po nepříliš zralý úvaze jsem se rozhodl, že budu tento snímek brát jako slušně natočenej, poměrně zábavně zfilmovanej comics s hodně přepálenou stopáží. Pokud další případná mise nebude výrazně zkrácena, tak se jí odmítám zúčastnit. (05.04.2016)

Nejsem nějaký velký fanda komixů ani komixových filmů a už vůbec ne jejich znalec. Ale hned po úvodní akční scéně (podbarvené nádhernou poetickou písní Unforgettable) a následující velmi netradiční titulkové sekvenci, která nás provede (lehce upravenými) novodobými dějinami USA a jejich Strážců (podbarvené Dylanovým Times They Are A-Changing) mi bylo jasné, že se dívám na něco výjimečného. Kromě velmi netradiční (na komixový nebo akční film) dějové struktury a hudebního doprovodu (kromě dobových písní mě ohromě zaujala sekvence podbarvená Philipem Glassem) mě zaujalo celkové zpracování a kamera, používání zpomalených sekvencí tak, že mi to vůbec nevadilo, celá vizuální atmosféra a zvuk, syrovost ale i poetika... A po asi dvou hodinách užívání si Strážců mi došlo, proč se mi to vlastně tak líbí - vlastně po celý film chybí záporak, velkej padouch, prostě někdo, komu by hrdinové chtěli nakopat zadek, ale ona chybí vlastně i nějaká ta "krásně" kladná postava. Všichni Strážci mají svou minulost, která opravdu není zrovna zářivá, takže to do toho, co si obvykle představíme pod pojmem "komix" má opravdu hodně daleko. Takže přestože jsem komix nečetla (a řadím se tím do potenciálně velmi špatné cílové skupina, podle Tetsua), film mě nadchnul. Je jiný, složitý, filozofický, přitom akční ale pořád zábavný! (11.03.2009)