Watchmen
Strážcovia
Režie:
Zack SnyderKamera:
Larry FongHudba:
Tyler BatesHrají:
Billy Crudup, Malin Åkerman, Carla Gugino, Patrick Wilson, Jeffrey Dean Morgan, Jackie Earle Haley, Matthew Goode, Matt Frewer, Stephen McHattie (více)Obsahy(2)
Anglický komiksový scenárista Alan Moore bývá považován za jednoho z nejschopnějších a nejvšestrannějších autorů. Legendární komiksový tvůrce se proslavil tituly jako V jako vendeta nebo Bažináč, ale za jeho přelomové dílo bývá považována komiksová minisérie Strážci (v originále Watchmen), kterou vytvořil s kreslířem Dave Gibbonsem v roce 1986. Strážci se setkali s nadšeným kritickým přijetím a představují milník v moderním pojetí komiksového žánru. Alan Moore vytvořil temný mnohovrstevnatý příběh, v němž dekonstruoval superhrdinský mýtus a současně reflektoval tehdejší ohrožení jadernou válkou. Spletité mnohovrstevnaté vyprávění odehrávající se v zároveň v časové souběžnosti i minulosti využívalo všech možností komiksového média a dlouho zaznívaly domněnky, že předlohu nelze převést na stříbrné plátno. Filmové adaptace se nakonec ujal režisér Zack Snyder, který si předtím vydobyl renomé adaptací komiksové verze řecké historie 300: Bitva u Thermopyl. Děj Strážců se odehrává v alternativní historii Spojených států amerických v roce 1985, kdy naplno zuří studená válka a svět se ocitá na pokraji jaderné zkázy. Zápletka se zaměřuje na příběhy jednotlivých superhrdinů během vyšetřování vraždy jednoho z nich – Komedianta. Nekompromisní Rorschach za jeho smrtí vidí rozsáhlé spiknutí, které má zlikvidovat nebo zdiskreditovat bývalé superhrdiny. Ti už dávno nejsou považování za ochránce lidstva, ale živoří na okraji společnosti. Rorschach se je pokusí zmobilizovat ve snaze zabránit jaderné katastrofě. Jejich cílem by mělo být strážit lidstvo. (Česká televize)
(více)Videa (10)
Recenze (2 106)
[komiksom som nedotknutý] 20% stopáže je aktuálne dianie, 80% sú flashbacky, oboznamujúce nás s postavami, ku ktorým som si za celý ten čas nenašiel cestičku a z ktorých iba jedna - Rorschach - je dobre napísaná a zahraná (t.j. zaujímavá). Akcie tu prakticky niet, ale všetko je zabalené do krásneho vizuálu, plného nápaditých montáží, spomalených záberov a fantasy feelingu, kde nič nie je nemožné a kde neónovo modrý superhero neustále filozofuje o niečom nesmierne duchaplnom mimo chápanie nás pozemšťanov. Prvú tretinu Watchmen som bol ohúrený a nadšený (a milo prekvapený mierou sexu, brutality a morálnou skazenosťou hlavných hrdinov), ale tešil som sa na to, kedy flashbacky skončia a začne filmové dobrodružstvo. Druhú tretinu neprišla žiadna zmena, začal som byť znudený a znepokojený. Poslednú tretinu som doslova PRETRPEL. Byť producentom tejto megalomanskej politicko-(pseudo)filozoficko-fantasy-konverzačky s certifikáciou R, rovno si to hodím… ()
[imdb: 7.9/10] | me: Podľa mňa je takmer nemožné spracovať takto obsiahlý komix do jedného filmu tak, aby to niekde nespôsobilo škodu. Vizuálne je film výborný, ale snaha zachytiť úplne všetko od modrého všemocného uja Manhattna cez všetky charaktery ostatných postav až po nejaký ten silný dej je nemožné. A aj preto sa mi zdali isté pasáže namakané a silné a iné zase ako keby stratili niť - kedy sa Zack Snyder snažil o niečo veľmi duchaplné, ale celkovo to vyznelo skôr až smiešne (tak pateticky). Rorschach je vynikajúci po každej stránke, ... ale film je až preplnený flashbackmi a vykresľovaním postáv a tak neostáva veľa času na iné. Ale za temné stránky filmu, Rorschacha a vizuál dávam 3 a 3/4 * ()
Není mi příjemné zůstat se svou jednou hvězdičkou v menšinové ohrádce vyhrazené negramotným, provokatérům a uznaným obecním bláznům ČSFD. A ano, připouštím, že chyba může být a asi je na mé straně. Ale nemůžu jinak. Nudil jsem se jako už dlouho ne a nad mnoha dialogy se i propadal hanbou, jak je to trapné. Abychom si rozuměli - ten film je pastvou pro oko a věřím zasvěceným, že comics, který mu byl předlohou, je úžasný. Ale právě věrnost předloze je faktor, který se často neslučuje s dramatickými potřebami filmu a Strážci jsou toho IMHO dalším důkazem. Zack Snyder je evidentně schopný člověk, ale rozhodně není vypravěč. Film pravděpodobně vytvořil jako přesný opis comicsu, který mu posloužil jako storyboard. Jinak si nedovedu vysvětlit, proč mi něco na pohled tak očividně úchvatného připadá vnitřně tak prázdné, chladné, banální, duchamorně plytké. Od filmu - jakéhokoli - očekávám především příběh, postavy s určitým cílem, o jehož dosažení usilují a je možné jim v tom fandit nebo naopak. Ale se Strážci mám stejný problém jako s Úsvitem mrtvých - postavy jsou mi lhostejné. Bloumají filmem v efektních, ale bezduchých záběrech, trousí dialogy jako z nějaké soap opery, tlachají, blábolí a žvaní, občas někoho zpomaleně zabijí, ale víceméně se plácají odnikud nikam. Připadá mi, že všechno, co film chtěl a měl říct, řekl skvělou obrazovou montáží pod úvodními titulky. Tam je s vydatnou pomocí Dylanovy písně Časy se mění ve zkratce koncentrované totéž, co se pak dvě a půl hodiny ředí v nedramatickém zbytku filmu. A ano, pořád se na to hezky kouká, ale to považuju za kvalitu předlohy. Tleskat Zacku Snyderovi za to, že převedl comics na plátno, aniž by pomyslel na specifické nároky filmového vyprávění, mi připadá jako připisovat autorský kredit Gustava Eiffela člověku, který převezl v neporušeném stavu sochu Svobody z Francie na Manhattan. 20% ()
Prvních deset minut filmu bylo zábavných. Komiks jsem nikdy nedržela v ruce a měla načtenou pouze základní mytologii watchmenovského universa. Vedle mě seděl partner, který o Watchmenech nikdy v životě neslyšel a házel lehce vyjevené pohledy na všechny strany. Ty vyčítavé si schovával pro mě. Okénko první: analýza superhdinského mýtu je výrazně zajímavější od Eca, Watchmeni nepřekračují limity komiksovosti. Okénko druhé: jediné dvě zajímavé postavy jsou polobůh achilleovského druhu Adrian Veidt a diovský Dr. Manhattan, který se pohybuje napříč časem a prostorem a víří transcendentálno a modrý falus. Ti dva veskrze dobrosrdeční trumberové brutálních metod a rádobymarloweovský Rorschach zastupují v podstatě onen klasický typus superhrdinů s vyšší mírou brutality, ale i při sekání končetin jsou vedeni nezdolnou touhou páchat dobro a prosazovat spravedlnost drsnými, ale férovými metodami. Mnohem lépe rozpad superhrdinské osobnosti demonstrují Veidt v alexandrovsky nelidském podání Matthew Goodea a zejména Dr. Manhattan, jehož myšlenkové pochody a distanční ve-smírná moudra relativizují civilizaci více než cokoli jiného. Okénko třetí: antiutopistické vyznění a protest proti idealistické zásadě účel světí prostředky v éře na pokraji jaderné války působí lehce naivně, stejně jako politické pozadí, do něhož jsou Watchmeni vsazeni. Okénko poslední: Hlavní otázka asi měla znít: Qui custodiet ipsos custodes? Ale na konci je spíš připomenuto, že Hominem te esse, memento. Těžko si představit něco beznadějnějšího... 70% Special thanks to: Adrian ()
Galerie (236)
Photo © Warner Bros., Paramount Pictures / Clay Enos
Zajímavosti (96)
- Film vydělal během otevíracího víkendu více přes 55 milionů amerických dolarů. Celosvětové tržby byly 185 milionů dolarů. (helen catter)
- Jedním z filmů na Adrianově (Matthew Goode) TV stěně je Mutace (1980). (FilmFan24)
- V úvodní sekvenci filmu prohlásí Neil Armstrong na Měsíci slavnou větu: "Good luck, Mr. Gorsky", tedy "Hodně štěstí, pane Gorsky". Jde o moderní pověst, podle níž Armstrong jako malý chlapec zaslechl hádku svých sousedů, v níž měla paní Gorská křičet na svého manžela: "Sex? Ty chceš sex?! Budeš mít sex, až to děcko odvedle bude chodit po Měsíci!" Tato historka se rozšířila v roce 1995 a občas se její původ připisuje komikovi Buddymu Hackettovi. Mnoho lidí jí stále věří, avšak sám Armstrong i NASA její pravdivost vylučují. Stejně tak oficiální, veřejně dostupná dokumentace mise Apollo 11. V komiksu „Watchmen“ se tento vtípek nevyskytuje. (koci)
Související novinky
Watchmen ve stylu Jokera?
Dávno před tím, než komiksové Watchmen oživil svým seriálovým pokračováním scenárista Damon Lindelof (Ztraceni, Pozůstalí), nebo se o filmovou adaptaci původního komiksu pokusil Zack Snyder (Muž z… (více)
Jeremy Irons přebírá stráž
Už nějakou dobu víme, že kabelová stanice HBO připravuje seriálovou adaptaci slavného komiksu Alana Moorea Strážci – Watchmen. Projekt nebude mít nic společného s filmem Zacka Snydera z roku 2009,… (více)
Watchmeni míří do televize
Zack Snyder před osmi lety zadaptoval asi nejslavnější comicsovou minisérii všech dob. Kultovní Watchmeni v jeho podání stáli 130 milionů dolarů, vydělali však "jen" 185 milionů, takže je nejde… (více)
Sin City míří do televize
Drsná comicsovka Sin City - město hříchu vydláždila v roce 2005 cestu ke Třístovce a k Watchmenům. Fanoušci ihned volali po dvojce, Robert Rodriguez s ní ale otálel dlouhých 9 let a nakonec vydělala… (více)
Jít do kina na film je v mém případě rozhodnutí o kterém si myslím, že v závěrečných titulkách ukážu na ruce pět prstů, čítající pět hvězdiček (pokud teda ještě za pár let budu mít na obou rukách pět prstů). Každopádně tenhle film si to bez problémů zaslouží, a to podotýkám, že o komiksu jsem sice slyšel, ale nikdy jsem ho nečetl ani nedržel v ruce, protože mě to nijak závratně nelákalo, tyhle politické mašinerie a agrese ztvárněná obrázkem je trošku mimo mně, když si uvědomim, že jsem ujížděl na Garfieldovi a Asterixovi, ale to už je dávno minulostí. Tenhle příběh rozhodně s minulostí příliš společného nemá, možná a nejspíš hlavně to, že film samotný byl dlouho u ledu a nikomu s do toho nechtělo, až přišel Zack Snyder, vizuální bůh, který natočil už nějaké ty orgie, ze kterých nejspíš nejvýraznější je třístovka a tak si myslim, že lepšího člověka Strážci opravdu potkat nemohli. Zásadní na tom všem, co jsem chtěl říct, je ale hlavně fakt, že i když jsem toho o komiksu příliš nevěděl, film jsem si dokázal na sto procent užít, bez problémů. Přičemž od zdejších lidí čtu něco jiného a docela mě to zaráží, protože mně to zas tak složité opravdu nepřišlo. Film je dlouhý, hodně dlouhý, ale každá jeho scéna je zásadní, důležitá a potřebná pro další průběh příběhu, se kterým by se dalo do budoucnosti určitě hodně pohrát, jenže tvůrce by asi fakt už musel začít vraždit, i když si myslím, že na tohle nemusí být vůbec naštvaný, ačkoliv jsem četl že V jako Vendeta, který nakreslil také se mu jako film nelíbila a neskutečně u toho nadával a distancoval se od toho. Já se u ani nedivím, mně se to taky nelíbilo, ale na tohle by opravdu nadávat nemusel, neměl by proč. Všecko je to tam v takovém rámci mezí, že se to prostě musí líbit každému. Možná někdo by přemýšlel nad násilím, které zde není přehnané, to určitě ne, spíše je hodně stylové a vizuální a hodně luxusně se na to kouká. Ono je dost zvláštní říct, že násilí není velké, když tam občas vylítne holení kost z kůže, každopádně rozhodně to není tak jak to na první pohled vypadá, to násilí je ve filmu hlavně jako defekt způsobený dobou, která rozhodně není přijatelné ale jako alternativní historie je to hodně zajímavá a dalo by se z ní hodně těžit, což se doufám nestane, nějakej Sequel by autora komiksu asi uvrhnul do věčných mdlob a další komiks který by nakreslil by byl asi o tom, jak komiksový hrdina na motorce krosí po Road 66 cestu do Hollywoodu aby tam rozmlátil všecky ty producenty. Ne ten film by si pokračování určitě nezasloužil, takhle jak je je hodně stylový a určitě si na něj rád kdykoliv vzpomenu. Má nejstylovější začáteční titulky, jaké jsem kdy ve filmu viděl a hlavně si dokonale pohrál s hudbou osmdesátejch let, že mi to ani nepřišilo absurdní, i když to bylo fakt hrozně divný. Stylovější film jsem dlouho neviděl, a řek bych, že taky dlouho neuvidim. Kdyby už se po tomhle filmu nenatočilo nic s komiksovejma hrdinama byla by to hezká derniéra, protože v tomhle filmu se všecko co komiksové filmy za ty léta nabudily, převrací. Hlavní hrdina začíná jako hrdina ale jeho sláva upadá až je na totálním dně, a to se opravdu nevidí všude. Mohl bych o tomto filmu mluvit dlouho, hodně dlouho, a tak už dodám jen poslední a další pozitivní bod filmu a tím jsou herci, no řekněte mi na rovinu kterého z té řady znáte, no a to je asi tak všechno. Šel jsem na to s tím, že to bude nářez, co myslíte, jak to dopadlo... () (méně) (více)