Soudný den

Lehce nadprůměrná béčková blbina, která má štěstí, že rychle odsýpá (prakticky pořád se něco děje) a přitom baví, takže se člověk skoro ani nestačí zamyslet nad tím, jak je neoriginální. Neil Marshall si bere z mnoha slavných (a lepších) filmů něco, hází to do hrnce a kuchtí tenhle postapokalyptický guláš. Bašta to není špatná, ale jak říkám - sníst si ji jděte sami. Mozek zatím nechte někde, kde mu bude lépe. Nejlepší scény: Přepadení v "opuštěném" městě, hostina, proslov Malcolma McDowella (ten chlap je vážně ďábel) a samozřejmě celá závěrečná scéna s bentley, která je tak přepísknutá, až je skvělá. (17.08.2010)

Potomstvo Williama Wallace (aka Mela Gibsona) a Mad Maxe (zase ten Gibson, no fuj Mele, styď se) ve verzi pro rok 2035 tančí céčkový kankán v klubu Grindhouse za přispění áčkové produkce v rytmu Známky punku. A já se k Marshallově zběsilému pogování přidal. Až dětinsky rád, jako malé robě při prvním setkání s Krtečkem. Údajný matoucí střih mi na překážku nebyl (na rozdíl od Descentu) a tak bych vyčetl snad jen zbytečně dlouhou předehru k zběsilé jízdě, která je odstartována přesně v ten moment, kdy se zjeví první pankáčské kšíro. Takže nedělejme z punka tupce, protože každé zboží má svého kupce. A Soudný den jich snad bude mít dostatek, aby to Neila do budoucna neodstavilo od dalších projektů. Byla by ho škoda, zvlášť kdyby častěji předváděl tak jasně pětihvězdičkové záležitosti jako je ta čtyřicetiminutová pasáž od útěku z nástupiště přes adaptaci Twainova Yankeeho z Connecticutu na dvoře krále Artuše až po závěrečnou honičku v Bentleym. (21.07.2008)

Abych přiznal pravdu čekal jsem něco na způsob zombie hororu s psychopatama, kteří mají na motorkách připevněny kostry jak již bylo vidět z traileru. Ovšem realita je jiná relativně propracovaně po-spojovanější. Jedná se o směs podobného soundtracku z 28 dní poté, sekvencí Robina Hooda, záběrů z Resident Evilu, ulicemi z Já Legenda to vše dokončeno potetovanými lidožrouty s klackama a Hlavní hrdinkou s elektronickým okem ve kterém je umístěna kamera. Na druhou stranu musím souhlasit s Shitem, takováto řežba tu dlouho nebyla a skutečně jsem rád, že z nápadu se uskutečnila realita a já mohl zkouknout tento ojedinělý snímek a zábavu, která mi zkutečně chyběla. (23.02.2009)

Béčkový zlepenec sto krát videného, bez jediného nápadu, s neprehľadnými akčnými scénami a plochými postavami. Na čím väčšom priestore sa Neil Marshall pohybuje - či už ako scenárista alebo ako režisér - tým väčší je z toho prúser. Doomsday je jeho najrozsiahlejší film. (13.04.2008)

Tvůrci filmu si nejspíš řekli, že žánr postkatastrofické sci-fi je momentálně v kurzu, a tak by bylo dobré přiložit si své polínko do ohně. Mají filmoví fanoušci rádi honičku v autech? Mají, a tak tam něco šoupnem. Mají rádi temný středověk? Bezpochyby, tak jim vyhovíme. Mají rádi krvavé gladiátorské hry? Už jsou tam. Líbí se jim hrůzu budící pankáči? Mají je mít. A bude jich rovnou armáda. Co funguje stoprocentně, je krvavé násilí, tak na něm nebudeme šetřit. Nějaké ty efekty, slušnou výpravu, k tomu jsme prachy sehnali, a abysme měli zaručený úspěch, použijeme řadu osvědčených žánrových klišé a scén, které už fanoušci znají z jiných filmů. Celou tu pulpovou směsku musíme jenom řádně promíchat, a protože si jsme vědomi, že jsme stvořili, s prominutím, sračku, budeme se tvářit sebevědomě a případné kritiky odzbrojíme tím, že to budeme prezentovat jako svůj tvůrčí záměr. Takhle nějak to nejspíš při natáčení Soudného dne vypadalo a výsledek tomu odpovídá. Místy je to až přitažlivě béčkové, ale celková nepůvodnost a hloupost z filmu jenom čiší. Když už poklesle sympatické béčko, tak bych sázel na Carpenterův Útěk z New Yorku, který za nepoměrně méně peněz dokázal natočit podstatně lepší kousek. Soudný den je v podstatě vykrádačka Šíleného Maxe a starších Carpenterových filmů, jako je právě Útěk z New Yorku nebo Útěk z L.A. Celkový dojem: 20 %. (10.06.2009)