poster

Jesus Camp (festivalový název)

  • USA

    Jesus Camp

Dokumentární

USA, 2006, 84 min

Kamera:

Jenna Rosher

Střih:

Enat Sidi
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • lena60
    ***

    Jesus Camp mě do jisté míry zklamal. Po rozčilujícím zážitku, který mi přivodila režisérka Nvotová filmem Ježíš je normální!, jsem čekala, že i tento dokument o zfanatizovaných věřících mi pořádně rozproudí krev v žilách. Film ovšem prošel kolem mě a jakoby obloukem se mi vyhnul. Nazasáhl. Nezaujal. Nevytrhl mě z jakési lhostejné netečnosti. Asi mi praktiky obtloustlé tetičky Becky, která v letním kempu z malých dětí vychovává uvědomělé evangelíky a budoucí členy americké republikánské strany, přišly málo překvapivé. Bůh pomáhej Americe!(4.2.2009)

  • larelay
    ****

    Ako zaryty ateista asi nebudem objektivna, ale zase na druhej strane, ani spravanie vsetkych tych fanatickych privrzencov Alaha, Jezisa krista, Hare krisnu a este neviem akych podob Boha nie je objektivne a spravne. A hlavne, ked sa ten fanatizmus transformuje do mozgov malych a nevinnych deti. A konecne mame otazku ala Michael Moore zopodvedanu. Kto vlastne voli Gergea W. Busha? No predsa dementni fanatici. Amen!(13.11.2007)

  • Fanucci
    *****

    Oceňuji tvůrce dokumentu. Nejen, že jde o zajímavou látku (u které se každý zdravě smýšlející člověk - i křesťan - nasere jak blázen), ale dokument je fantasticky natočen a divákovi podává informace nezředěné komentářem. Samozřejmě, že děj plyne tak, jak dokumentaristé/střihači uznají za vhodné, ale divákovi nepředkládají své domněnky a názory. Nechávají mu prostor a situace ve filmu vl. "mluví samy za sebe". Naprostý protiklad např. Moorovým dokumentům. Za toto patří dvojici tvůrců velké uznání. I když je jejich anti-bushismus cítit na pěkně velkou dálku:-) P.S Becky Fisher bych poslal za mříže a nechal jí o chlebu a vodě. Ať pozná co to znamená "křesťanská střídmost";-)(14.7.2008)

  • Dadel
    *****

    Tento film dovede naštvat tak jako žádný jiný, naštvat na ten náboženský fanatismus a systematický brainwashing tisíců dětí. Nepřehlédnutelným (nejen pro svých asi 200 kg) středem filmu je Becky Fisherová, představitelka americké evangelické církve (či spíše sekty) a organizátorka dětských táborů, na kterých přeměňuje děti v zaslepené fanatiky. Tato neskutečná kreatura, kterou jsem měl při sledování filmu chuť zaškrtit, tvrdí, že trestem za hřích má být smrt, ale sama se dopouští minimálně obžerství a hněvu. Některé z jejich proslovů (bohužel míněných zcela vážně a upřímně): ______"...Není divu, že po tak intenzivní výchově a disciplíně jsou tito mladí lidé připraveni položit život ve jménu islámu. Já chci vidět mladé lidi, kteří budou oddáni Ježíši Kristu stejně jako jsou tamti mladí lidé oddáni islámu. Chci je vidět, jak položí své životy ve jménu evangelia, stejně jako tamti v Pákistánu a Palestině a podobných místech, protože...víte...na naší straně je pravda!"_____"Já můžu přijít na hřiště plné dětí, které neví nic o křesťanství, a jsem schopna je přivést k Bohu během okamžiku, a o chvíli později ty děti mohou spatřovat vize a slyšet hlas Boží, protože jsou tak otevřené. Tak jsou použitelné pro křesťanství."_____"Dovolte mi říci něco o Harrym Potterovi. Černokněžníci jsou nepřátelé Boha. A je mi jedno, jací jsou hrdinové. Podle Starého zákona by byl Harry Potter odsouzen k smrti... (děti tleskají)... Nedělejte z černokněžníků hrdiny!....Vy jste generace, která bude představovat čistotu, počestnost a svatost, a budete po zbytek života sloužit Bohu!"...a po každém z projevů téhle zrůdy děti hromadně, se vztyčenýma ruka, v úplném transu se slzami v očích odříkávají modlitby, případně žehnají papundeklové figuríně G.W. Bushe. Brrr.(6.1.2007)

  • sonnak
    ****

    Vnucování jakýchkoli ideologií ostatním lidem se mi vážně hnusí...tím hůře, pokud jde o děti, které, je-li vše řádně promyšleno, mají minimální šanci se psychickému nátlaku ubránit - jejich jedinou záchranou bývají rodiče, kteří jsou ale mnohdy s propagandou za jedno, tudíž není žádná šance. Stačí se podívat na Becky Fisher, ta kdyby neříkala věci, které mi jsou těžce proti srsti, žral bych ji to snad i s navijákem - zkrátka ví, jak na to. A to jsem pěkných pár let za průměrem jí převychovávaných dětí. Co si budeme nalhávat, i kdyby nebyli učeni takovým blábolům, nebude to správné. Děti si zkrátka mají jen hrát a mají si užívat - a na věci jako je víra a smysl života musí narazit postupem času každý z nich sám. Ve dvaceti, ve třiceti, nebo v padesáti, nebo radši vůbec - ale ksakru, ne v 7 letech. Tenhle dokument je opravdu jednostrannej, ale ani mě nějak nenapadá, jaká pozitiva by mohli tvůrci ukázat. Zobrazené emoce jsou naprosto reálné a neuvěřitelně silné, že to se mnou chvílema házelo...a musím uznat, že kdybych jako dítě do nějakého takového letního tábora spadl, podlehl bych.(7.10.2007)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace