Neuvěřitelný život rockera Coxe

Apatow naozaj dokaze natocit inteligetne zbuchnute suber zle fekalne komedie. Po pravde, suche, akademicke, zivotopisne hudobne filmy si parodiu zasluzia. Hudobne zivotopisy sa tocia inac, taky B. Tavernier by okolo polnoci o tom vedel niecopovedat. Podstata zivota neskvie v polodokumentarnom zacyhteni celej jeho dlzky a krakych okamzikoch podstaty. Takze vdaka tomu nepochopeniu ma Apatow a spol kopu materialu pre svoj degradujuci obdiv americkej muzike. (18.05.2008)

Zábavná parodie na všechny možné životopisné filmy o legendárních hudebnících, utahující si jak z jednotlivých snímků, tak z dobových mód, i z toho, že hlavní hrdinové už ve svých 14 letech jsou obsazováni hlavními hvězdami ve středním věku.... Písničky z jednotlivých obdobích Coxovy kariery jsou také nadprůměrné. Ale v téhle kategorii filmů (alespoň pro mne) nic nepřekoná dílo z lidí kolem Monty Python a jejich parodii a karieru The Beatles - THE RUTLES - http://www.csfd.cz/film/10411-the-rutles/ (28.04.2013)

Na to, že nemám rád Johna C. Reillyho to byla docela příjemná parodie. Jasný někdy to bylo až moc a některý fórky zaváněly trapností, ale taky tady bylo plno ultimátních hlášek a scén, u kterých se prostě nedalo nesmát. Navíc taková camea Jacka Blacka nebo Jonaha Hilla byly fakt povedený. Takže vcelku příjemná a povedená komedie, která sice mohla bejt trochu kratší (viděl jsem Director´s cut), ale některý scény si opravdu užijete. (10.06.2008)

"Smell that shit, baby!"Že Apatow je zárukou kvality, je jasné. Ale že Walk hard bude taký nárez som nečakal. Najmä po pár minútach, keď Dewey prerezal vlastného brata napoly som si povedal, že to bude blbosť. Na moje prekvapenie sa však stal opak a ja som sa počas celého filmu excelentne bavil. Tých hlášok tam bolo neuveriteľne veľa, situácie boli tak absurdné a "nekorektné", že moje výbuchy smiechu boli veľmi časté. A úsmev som mal na tvári počas celého filmu. A to niesom fanúšik životopisných filmov o muzikantoch(veľa som ich nevidel, ak vôbec nejaký...) a hudobné filmy nemám veľmi rád. Ale tu ešte aj hudba bola výborná(najmä skladbu Walk hard nemôžem vyhnať z hlavy a Let's duet je geniálna-tie slová...). Walk hard je ešte o triedu lepší ako Knocked up a Superbad. Jedna z najlepších komédií. Škoda, že o nej vie len málo ľudí. Zaslúžila by si určite väčšiu pozornosť. A scéna prvého kontaktu Deweyho s trávou ma rozsekala: Sam: [after Dewey accidentally barges in a room filled with smoke and groupies] [coughs] Sam: "Get outta here, Dewey!" Dewey Cox: "What are you all doing in here?" Sam: "We're smoking reefer and you don't want no part of this shit." Dewey Cox: "You're smoking *reefers*?" Sam: "Yeah, of course we are; can't you smell it?" Dewey Cox: "No, Sam. I can't." Girl Groupie: "Come on, Dewey! Join the party!" [takes a hit off a joint] Sam: "No, Dewey, you don't want this. Get outta here!" Dewey Cox: "You know what, I don't want no hangover. I can't get no hangover." Sam: "It doesn't give you a hangover!" Dewey Cox: "What if I get addicted to it or something?" Sam: "It's not habit-forming!" Dewey Cox: "Oh, okay... well, I don't know... I don't want to overdose on it." Sam: "You can't OD on it!" Dewey Cox: "It's not gonna make me wanna have sex, is it?" Sam: "It makes sex even better!" Dewey Cox: "Sounds kind of expensive." Sam: "It's the cheapest drug there is." Dewey Cox: [at a loss and out of excuses] "Hmm." Sam: "You don't want it!" Dewey Cox: "I think I kind of want it." Sam: "Okay, but just this once. Come on in." [videl som director's cut] (06.04.2008)

"Dewey Cox" je v podstatě klasický životopisný film o muzikantovy, který začínal z ničeho, dostal se na vrchol, aby z něj pořádně spadl, rozmlátil si hubu, poznal, že to nejdůležitější rodina a objevil další hodnoty, aby se pak na sklonku života vrátil ke kytaře a znovu si zahrál svůj oblíbený styl, který je v podstatě folk rock. J. C. Reilly dokazuje, že je v něm dobrý komický potenciál, stejně jako dokazuje i vážnější nuance - například "Bůh masakru". Film nijak nevybočuje ze základního stylu životopisných hudebních filmů, ale snaží se dění oživit humorem, který je někdy trapný, někdy nudný, ale mnohdy pak skutečně vtipný. Nejvíc se do paměti vryje asi přepůlení mačetou, které už možná nepůjde pořádně sešít. Ve filmu se vystřídá neskutečné množství dobrých i špatných komiků, ale je hlavně oslavou hudby a všech jejích historických období a velkých osobností, které se zrodily za zvuků kytarových riffů, ale i v oblaku marihuanového kouře. Tenhle byznys není vždy laskavý, krásný, je drsný a můžete padnout na skutečné dno. Ale v životě musíte jít tvrdě - "Walk Hard". Judd Apatow dokazuje, že komedie je jeho řemeslo a že se vtipy nemusí opakovat, ale je možné přijít s novými. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/05/kung-fu-dewey-cox-zkrocena-hora-12-opic.html (18.02.2013)