Grindhouse: Auto zabiják

Jako líbilo se mi to hodně, ale v určitých momentech to prostě byla Tarantinova onanie. První půlka skvělá, ale v té druhé mě to kecání o Vanishing Pointu už fakt nebavilo a chtěl jsem, aby zas přijel Kurt Russell. Tu černobílou část si Quentin taky mohl odpustit, protože to moc cool nebylo. Ale teď už musim fakt jen chválit. Hudba jako vždy perfektní, honičky a bouračky fakt měly grády a bylo tam plno pěknejch dobře hrajících bab (utkvěla mi roztomile blboučká Mary Elizabeth Winstead). Mno a samozřejmě naprosto úžasnej Kurt Russell. Kaskadér Mike mu sednul dokonale, akorát ke konci nemusel kvičet jak podsvinče, myslel jsem že ta postava je větší drsňák. Jsem zvědavej co Quentin natočí příště, mě osobně se Death Proof líbil víc než oba díly Kill Bill. (10.07.2007)

Přeceňovaná honba za stylovostí a vršením odkazů pro potěchu vlastní duše. Dvě hodiny na příběh, který se dá shrnout jednou větou? A co je s tou proklamovanou poctou levným filmům, když jde vlastně jen o další tarantinovku, která je drahá a má na sobě škrábance? Tarantino se příliš zahlíží do svých zálib a zapomíná na diváka. Bojím se, že lepší už to nebude. (14.06.2007)

Nějaká ta šikovná režisérská libůstka, tradičně poslouchatelný soundtrack a sem tam milé cameo. Víc mi Tarantino nedal a touhle zoufalou podívanou mě tak maximálně naštval. Dvě úplně stejné party načančaných přitroublých kočiček s dialogy otravnými tak, že i rozhovory z horších režisérových scénářů se zdají na úrovni geniality. A k tomu na dlouhé minuty mizející hlavní záporák, díky kterému je vidět jeden nesexy taneček a jedna utahaná automobilová honička. Pošuk z videopůjčovny na čas přišel o nápady a stává se znovu pouze pošukem, který se rád dívá na poněkud zvláštní filmy. Neberu mu to, ale ať se v tom případě nechvástá nálepkou jakýchkoli "nej". S odstupem více než dekády jednoznačně nejhorší tarantinovka, naštěstí znamenající čiré dno, od kterého se šlo odrazit jedině vzhůru, naštěstí rovnou o spoustu pater. (14.03.2008)

Auto zabiják nejenže byla uváděno jako dvojfilm s Planetou Teror, ale samo o sobě připomíná double feature (zejména ovšem v uncut verzi, která vyšla na DVD). Dvě povídky s různými postavami, vlastní gradací, dlouhou „retardační“ dialogovou sekvencí a nápadně odlišnou texturou a mezi nimi černobílé intermezzo. První, stylisticky špinavější a zároveň nedokonalejší část (rušivé střihy a zoomy, špatné rámování) má blíž ke slasheru a zároveň jde o ultimátní podívanou pro fetišisty s fixací na ženské nohy (dlouhé ženské nohy vidíme buď naživo, nebo na různých plakátech od začátku a pointu představuje jejich výsostně neerotické „vytržení“ z kontextu). Druhá část je stylisticky úhlednějším (jasné barvy, dialog řešení po vzoru Gaunerů kroužením kamery okolo postav) kaskadérským filmem vrcholícím dlouhou automobilovou honičkou. Není to ale jen Russellův zabiják na čtyřech kolech, který obě poloviny spojuje. Teprve jejich spojení naplňuje konvence rape revenge filmu. Skupina žen je nejdříve znásilněna (autem) a jiná skupina žen ve feministickém finále následně (autem) znásilní agresora (spojení mezi sexualitou a automobily je dost zřetelné i bez hlášek o ojíždění zezadu, kterými Kim doprovází narážení do Mikeova auta). Přestože tuhle přehlídku exploatačních subžánrů a režisérových obsesí považuji za nejméně soudružný Tarantinův film, zároveň jej obdivuji jako jeho nejsmělejší narativní experiment, který jde v záměrném neuspokojování diváckých očekávání dál než jeho oceňovanější počiny. 80% Zajímavé komentáře: Bluntman, Arx, V-Ray (01.06.2007)