Grindhouse: Auto zabiják

Cinefilie á la Tarantino. Death Proof, vyznání lásky k filmům a ženám, vzniklo nejspíš hlavně pro potěchu svého tvůrce. Že se mu nepodařilo nadchnout pro filmy svého srdce i diváky je smutné, ale bohužel logické. Kdo dnes zná Dirty Mary Crazy Larry nebo Vanishing Point? Komu to vadí? Oproti kratší verzi, jenž byla součástí grindhouseovského dvojprogramu, je přidáno několik scén, které s vyjímkou lap dancu nic zásadního nepřinášejí. 90 minut je exploitačnímu žánru přeci jen blíž. Tolik k slabším stránkám. Zbytek je nádherně stylová kombinace tarantinovských dialogů, fetišistických záběrů na krásné a (nebo) zajímavé ženské (u mě vedou jasně Rosario Dawson, Vanessa Ferlito (lap dance!), Rose McGowan - i když tmavovlasou ji mám radši - viz Planet Terror a pozoruhodná je rozhodně i Zoe Bell) a výtečných, poctivě staromódních automobilových honiček. A Kurt Russel vyloženě září. 90% P.S. Update po dvou letech: s každým dalším zhlédnutí lepší. A skvěle vybraná muzika neskutečně šlape. Jak to ten Quentin dělá, že mu filmy takhle zrají??? P.P.S. O další rok později pořád skvostné. Škoda, že to národ čsfd není schopen docenit. (14.09.2010)

Tarantino si ve svých narážkách na grindhousové filmy a filmy 70.let vyhrál pěkně s detaily, ale úplně zapomněl na pár velkých věcí, a na to jak mohou působit na obyčejného diváka. Natočil tak film, který se svým předlohám podobá natolik, že je kvalitou téměř nepřevyšuje, rozporuplné dialogy nesou Tarantinovského rukopisu poměrně málo, uměleckost a Tarantinovská genialita nikde, styl zajišťuje jen charismatický Kurt Russell... Přesto první polovina představovala ještě příjemný kompromis (+ božský lap dance), za to hloupé nány snažící se být drsné a cool v polovině druhé, byly příšerné. Aspoň chytlavá honička to mohla celé napravit, jenže to by nesmělo být zbabělého přerodu Russellovy postavy... SE verze: 5/10 (08.09.2009)

"Hej, my jsme nalakovaný nohy a jmenujeme se Q... kchh, kchhhh, ...ntino, a tohle je jen film" říká jakoby poškozeným jakoby filmovým jakoby pásem Tarantino úvodem AutoZabijáka. Udělá rytmem, střihem a hudbou drámo z uspěchané cesty na záchod a již si myslí, že budem chrochtat blahem. Já ale na ty filmy o filmech moc nejsem, ač vypadají krásně jako plakáty z let dávno minulých. Může si vyumělkovaně žvanit jak chce, je-li to o ničem, je to o ničem. Hloubku, legraci ani jinak vyvolaný zájem v tom, že ženské kecají jako chlapi a chlapi jsou submisivní jako filmové cuchty, nevidím a nevnímám. Tarantinovské kecy mi nikdy extra zábavné nepřišly a za výjimečné je považuji hlavně proto, jak umí ničit atmosféru. Z násilí, v němž si ten panáček libuje, dělají namísto děsivých aktů jen další punchlines. Naneštěstí ty slabší. Silná *. (08.11.2010)

Auta a kočky perfektní, nejlépe, když se tyhle dva elemendy potkávají pěkně tělo na tělo, respektive kolo na ksicht. Bohužel stopáž je naprosto neuvěřitelná a pachuť nudy přichází už po slabé půlhodince. Dialogy jen pro dialogy jsou místy hodně slabé a zachránit by to mohlo jen víc Kurta, víc honiček a hlavně míň keců. (03.09.2007)

Ta dokonalost mi došla až po několikáté projekci. Celý DEATH PROOF, to jsou v podstatě dva superdlouhý prcní dialogy, každý z nich zakončen akčně-násilným cumshotem. Miluju čelní náraz se smrti-odolným Chargerem. A mám dojem, že kdekomu při hodnocení ušlo, co je to vlastně "grindhouse". Vygooglete si to;) Ať žije Tarantino po roce 2000. (26.01.2013)