Útěk do divočiny

Film o cestě za svobodou, nezávislostí a nespoutanou divočinou. Užíval jsem si ho od první minuty a také v hloubi duše zatoužil sebrat se, zaletět si do USA a podniknout podobný "útěk" za krásami drsné přírody. Film nabízí kromě výborné kamery a skvělého soundtracku i výborný výkon Emila Hirsche, spoustu zajímavých myšlenek, pohodovou atmosféru a také (alespoň pro mě) překvapivý konec. Na druhou stranu má však snímek jednu dost podstatnou vadu. Postava Christophera je totiž velmi zvláštně napsaná, protože si svým chováním dost často odporuje, protiřečí a tím sráží důvěryhodnost počínání hlavního hrdiny (přecejenom, film se ohání inspirací životem skutečného člověka), za což nejspíš může nepříliš propracovaný scénář a režie. V každém případě, rozhodně nezůstanu u jediné projekce Into the Wild, protože jsem se na něj díval s velmi nekvalitními titulkami (zdravím golfistu :-) ), a to mi příjde vzhledem k tolika řečeným myšlenkám a zajímavým textům písní velká škoda. Prozatím to vidím na slabší 4*. (12.08.2010)

Vzdal se všeho, aby si splnil svůj sen, a i když ho to stálo to nejcennější, co vlastníme, věřím, že neměl čas litovat. Velmi silný zážitek, který je (více propracovanější a rozsáhlejší než 127 hodin) přes svou delší stopáž rychle utíká a ani na chvilku nenudí. Podkreslující hudba je výborná a Seana Penna bezmezně obdivuju. (06.08.2012)

Mozem suhlasit s komentarom uzivatelky Madison. Taktiez som sa snazil pochopit Chrisovu tuzbu vlastneho sposobu zivota bez materialnych veci, na ktore sme vsetci zvyknuti a dnes si uz bez nich nevieme zivot ani predstavit. Nechcel ani nove auto od rodicov, to stare predsa len jazdi dobre. Chcel jednoducho slobodu. Pytali sa ho: ,,Kam vlastne utekas?" Chrisova odpoved znela: ,,Tu istu otazku by som ti mohol dat aj ja, ale odpoved uz poznam." Zaver filmu bol dojimavy a taktiez mi bolo luto stareho Rona v podani Hala Holbrooka, za tuto ulohu bol Holbrook nominovany ako najlepsi herec vo vedlajsej ulohe, avsak sosku si vtedy zobral skvely Javier Bardem za dramu TAHLE ZEME NENI PRO STARY (2007). Pytam sa teda, preco bol Chris tak naivny, ked bol vlastne tak inteligentny? Preco si tak zbytocne komplikoval zivot, ked si to mohol vsetko ulahcit? Mozno je zbytocne hladat odpoved. Napriek mnohym dojimavym scenam je to u mna aj tak na jedno pozretie... 08.10.2009 _______ Emile Hirsch - (Chris McCandless) +++ Marcia Gay Harden - (Billie McCandless) +++ William Hurt - (Walt McCandless) +++ Jena Malone - (Carine McCandless + rozprávač) +++ Catherine Keener - (Jan Burres) +++ Vince Vaughn - (Wayne Westerberg) +++ Kristen Stewart - (Tracy Tatro) +++ Hal Holbrook - (Ron Franz) +++ Zach Galifianakis - (Kevin) +++ Produkcia: Sean Penn +++ Hudba: Michael Brook, Kaki King, Eddie Vedder +++ (08.10.2009)

,,Protože když budu o samotě, budu se mít lépe, než jsem se měl před tím“….. Estetický poutník, jehož domovem je cesta, komplikovaná osobnost milující Tolstoje, Londona a Thoreau, pracovitej malej fracek, toužící se osvobodit od světa abstrakcí, rodičů, materiálna, nátlaku. Jeho slova jsou plná poetiky a pravdy a za doprovodu ,,trempem“ vonící hudby mohou být nakažlivá. Poháněn rebelstvím a hněvem, žádný zkurvený hodinky či sekera, jen touha být venku. TAM VENKU. V DIVOČINĚ! DEFINITIVNÍ SVOBODA! Vrcholné dobrodružství, boj, jenž má za cíl usmrtit nepravou bytost uvnitř. A vítězně uzavřít duševní proměnu. Blíž k přírodě, BLÍŽ K SMRTI! Zajímavej film, nabitej štěstím, radostí ze života. Nebo je to jen pohrdání civilizací, co mě uspokojuje? Co je svoboda? Co chceme od života? Co je to být šťastný?….. Jestli hledáte ,,PŘÍBĚH“, tak tady jste ,,doma“. Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Letošní zimu se chystám přežít na listí a lesních plodech. 2.) Nechápu rozdíl mezi civilizací a divočinou. 3.) Je mi dobře mezi ,,hipíky“. 4.) Potřebuju zhubnout. 5.) Jsem fascinován smrtí hladem. PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (09.11.2010)

(1001) Je úžasné, jak se Seanu Pennovi podařilo vyrobit film o lese, přírodě a samotě, aneb všech věcech, které mám ráda, a přitom zřejmě nerozumět ani trochu ani jedné z těch věcí. Jako kdyby to naschvál podvratně točil tak, aby hlavní hrdina vypadal jako největší naivní/arogantní blbec, co kdy žil. A obsazení Emila Hirsche ničemu nepomáhá, protože ten mi v jakékoliv roli vždycky přijde trochu jako záporák. A tady tedy hodně. Má takový ten maniakální pohled očí, který je možná vhodný pro druh tohohle hrdiny, ale taky mi prostě zabraňuje se do něj vcítit a jít příběhem s ním. A je mi jedno, kolik záběrů přírody tam pan režisér nastrká, když to vypadá jako prohlížení pohlednic a ne jako že je divočina (druhou) hlavní postavou filmu. (Což by měla být, podle mě. A jde to udělat, viz např. Debra Granik - Beze stop, Iñárritu - Revenant, Coenovi - Tahle země není pro starý, Sheridan - Wind River, a tak dále a tak dále.) Když si tedy stěžuji, že se mi tento film nelíbí, vlastně si tím víc než na cokoliv jiného stěžuji, že mi přijde, že Sean Penn nemá fantazii a že Eric Gautier je jako kameraman docela kýčař. Ale když jsem se zamyslela, jestli něco Penn dělá správně, tak jsem dospěla k názoru, že je velmi dobrou volbou, že je vypravěčem příběhu (když už tam nutně chce vypravěče příběhu) hrdinova sestra a nikoliv on sám, protože v tu chvíli by se to troušení mouder a životních pravd stalo absolutně nesnesitelným. Takhle je tam alespoň nějaké síto a odstup, i když se pořád jedná o postavu do příběhu silně angažovanou. Už ale nevím, jestli na to Penn přišel sám a nebo jestli si to jen půjčil od Krakauera, protože ten, pokud vím, se sestrou na své knize spolupracoval velmi úzce. (A kruci, ještě si neodpustím poznámku o hudbě, protože správně zvolený soundtrack pro mě dokáže pozvednout i film, který po jiných filmařských stránkách v mých očích pokulhává. A hudba "Útěku do divočiny" podle mne selhává v tom, že je extrémně monotónní a v průběhu filmu se nijak nemění její poloha/povaha. Píseň, která hraje k úplnému konci, se nijak neliší od písní, které jsme slyšeli u přátelství s hipíky či se staříky, jízd vlakem, práce s kombajnem, zakládání tábora, nijak se prostě neodlišuje, negraduje, nepřekládá velmi zásadní emocionální informace, jichž jsme právě byli svědky. A to je pro mě poslední hřebíček do rakve.) P.S.: Hal Holbrook rules. (komentář 19. 3. 2019) (06.03.2009)