Zkažená mládež

Něktré filmy jsou točené jen kvůli tomu, aby byly dobré... a tohle je jeden z nich. Vybralo se téma, jehož scénář nemůže být nepůsobivý, vybral se styl natáčení, který nemůže vypadat špatně a vybrali se ti nejlepší herci, kteří byli v dosahu... Vzniklo poselství v pozlátku, na které nejde než pět ódy a chválit ho. Bohužel pro tvůrce to jde prokouknout. Film je sázka na jistotu, do které není přidaná ani špetka originality. Kamerové filtry jsou působivé, ale okoukané. Styl je zajímavý, ale bez jakýchkoli filmařských experimentů. Herci hrají skvěle, ale jsou to jen role. Navíc jsem ve filmu nenašel tolik zmiňovanou kontroverzi - tvůrci se naopak snažili, udělat film kontroverzní co nejméně. Krom toho je děj uspěchaný a konec přichází moc rychle na to, abych mohl uvěřit, že se to stalo. Děj se odehrává během týdne... nevěřím, že by se podobná událost mohla takto vyvinout během měsíce, natož týdne... Prostě nekonečná sázka na jistotu. (13.12.2009)

"Mám jít dovnitř nebo ven?" - "Ven." - "Díky." Nejlepší film o šikaně a šílených střelcích. Perfektní scénář (byť nerealisticky rvoucí události do jednoho jediného týdne), výborní herci. Fascinovala mě neschopnost učitelů rozeznat klasické příznaky šikany a bojovat s ní. Jako v momentě, kdy mi žák přijde do třídy bez bot a není schopen vysvětlit, proč je nemá, je vymalováno. A vyšetřovat to před celou třídou může jen totální blb. Jenže když většina učitelů přichází do třídy jen zasněně odpřednášet nebo znuděně oddrmolit to svoje... Při závěrečném masakru jsem se přistihl, že se bojím, aby hrdinům nikdo z těch hajzlů neutekl. (01.09.2009)

Film sa ideálne hodnotí porovnaním s tematicky podobným švédskym Zlom. Oba snímky vzbudzujú silné emócie a sú rovnako cieľavedomé v tom, čo nám chcú odkázať, ale zatiaľ čo Zlo je atraktívne aj po filmárskej stránke (a to viac než dosť), Klass je filmársky strohý. Je nakrútený bez akéhokoľvek zápalu, akoby skrytou kamerou. To, čo sa pred ňou odohráva síce graduje a dáva zmysel, ale je to scenáristicky i obrazovo maximálne mechanické a nekreatívne. Nebyť aktuálnej a naliehavej témy, film by sotva vykukol za hranice Estónska. (25.03.2009)

Na první pohled vypadá Zkažená mládež jako kontroverzní film. Houby s octem. Ve skutečnosti jde o snímek, který své poselství předkládá tak přímočaře a jednoznačně, že si snad neumím představit diváka, který by ty dva nešťastníky a jejich zoufalý čin nechápal (pochopit, to dá rozum, neznamená automaticky souhlasit). Věřím, že by se našli mnozí, kteří by po tom týdenním pekle ochotně oběma nosili střelivo a dobíjeli prázdné zásobníky jejich arzenálu. Zkažená mládež je nepříjemný film, v určitém ohledu bezesporu působivý. Hraje ale na jistotu do té míry, že to jeho emocionální dopady tlumí. Na odsudku tak brutálního násilí se totiž bez problému shodne i ten, co sám šikanu provozoval či dosud tak či onak provozuje. V populárním sitcomu Teorie velkého třesku sympaťačka Penny s nadšením vzpomíná, jak na střední škole rafinovaně ponižovala a týrala třídní šprtku. Zaražená společnost mladých intelektuálů si následně vybavuje, jak jim jejich méně nadaní spolužáci dokázali deptat život. Na otázku, zda si Penny uvědomuje, že vlastně spáchala trestný čin, dívka odvětí, že se všichni přece strašně bavili a užívali si to, jako nikdy předtím a nikdy potom. A o tom to právě je. Spousta věcí, které jsme prováděli kdysi ve škole zas tak férová nebyla a dokázala těm méně populárním a méně úspěšným či slabším docela znepříjemňovat život, a spousta z nás tak či onak dokáže nenápadným mobbingem znepříjemňovat život svým kolegům, kteří nám nejsou sympatičtí, a vůbec si přitom nepřipouštíme, že jde ve skutečnosti o šikanu. Tu přece provozují nějací sadističtí vězni v kriminále nebo mazáci nováčkům na vojně. Nás se to přece vůbec netýká... Z mého pohledu je Zkažená mládež průměrný film se silným tématem. Nic víc, nic méně. Celkový dojem: 60 %. (24.05.2015)

Mrazivý, depresivní, maximálně sugestivní film. Bylo mi z toho svinstva fyzicky špatně. Myslím, že tohle byla dokonalá studie vzniku a postupného přerůstání ostrakismu a exkomunikace v šikanu. Jako učitele se zkušeností několikaleté praxe na základní škole mne poléval studený pot, řešil jsem to asi 2x a vždy to má tyhle stejné symptomy - každá třída má přirozeného vůdce a na druhé straně stojí obvykle introvertní osoba lišící se oblečením, názory, atributy módy, vzrůstem, nějakou anomálií, handicapem, postižením...což je důvod k posměškům, ústrkům, které pomaličku, takřka neznatelně přerůstají v něco víc...zažil jsem přesně takovéhle třídy, které na slovo poslouchaly dominantního vůdce a s atmosférou uvnitř se nedá zvenčí takřka nic dělat...nejstrašnější je, že oběť postupně svou roli přijímá a smiřuje se s ní, což vede k eskalaci násilí...a většina se baví či v lepším případě mlčí... Míra autenticity je obrovská - i naše děti hrají o přestávkách ,,maso" s mincemi, poslouchají tu samou hudbu, upřednostňují značkovost, metrosexualitu, projevují velmi malou míru empatie, adorují akční žánry, bojové sporty, mají sklony k agresivitě, násilí, jsou lehko manipulovatelné...šikanují... Je to latentně civilizační problém a nejsem si jist, zda se dá v podmínkách českého či estonského či jakéhokoliv západního školského systému uspokojivě řešit... to by se muselo změnit něco uvnitř hodnotového žebříčku společnosti... Jsme otupělí, apatičtí, nevšímaví, cyničtí...a takové jsou i naše děti...tohle se děje běžně i na českých školách (vyjma událostí ze samého konce...tedy prozatím...) a neřekl bych, že je to mnoho zveličené... úděsně realistický film... (Svým členěním do kapitol, mírou emocionálního tlaku na diváka, outsiderovstvím hlavního hrdiny, jakousi latentní kauzalitou atd. velmi připomíná snímek Prolomit vlny Larse von Triera...) Podobné filmy: Zlo, Bang, bang, seš mrtvej!, Ben X, Šikana, Maljukgeori janhoksa, Kdyby..., Bowling for Columbine (23.04.2008)