Střepy v hlavě

Mé první setkání s Ellisovou tvorbou pro mne bylo docela překvapení. Podle ohlasů na internetu jsem se dozvěděl, že někteří vlastně ani moc nechápou o čem ten film je a já si říkám proč? Nenašel jsem zde žádnou zmatenou pointu, příběh navíc není zrovna originální, ale přesto velice slušně natočený. Je sice pravdou, že zůstane několik nezodpovězených otazníků, ale pokud u sledování filmu neusínáte, tak přece nelze přehlédnout vodítka, které nám tvůrci nabídli. A že jich bylo. Francouzsko-anglická spolupráce přinesla kýžené ovoce a pokud se nebude The Broken srovnávat s Mirrors (oba filmy toho mají společného opravdu málo) může si ho nezaujatý divák v klidu užít. Dopomohla k tomu skvěle vybudovaná atmosféra, detailní flashbacky (i když se několikrát opakovali) a ani herecké výkony nejsou k zahození. Navíc jak Lena Headey, tak Michelle Duncan „stojí“ za zvýšenou pozornost (především u pánů). (15.12.2012)

Přesně má krevní skupina! Skvělý psychothriller okořeněný prvky hororu. Nemyslím si, že by se jednalo o slabší snímek ani v nejmenším. Ponurá a až tíživá atmosféra se mi skoro dostala až do pokoje společně s otázkami, co se vlastně děje. Jak stopáž utíkala pomaloučku (a zde to velice sedlo), ale jistě, vpřed, nalézal jsem další části skládačky a celkový obraz jsem měl již takřka nadosah. Jenže, ten hlavní a finální kousek skládačky přišel až 5 min před titulky a za samomluvého "No to mě podrž." se mi pointa ukázala v celé své nahotě a kráse. V souvislosti s tím musím dát své díky dvěma lidem. Scénáristovi a režisérovi Sean Elissovi za skvělý scénář a jeho převedení do filmové podoby, jelikož během filmu mi nedal moc indicií aby mi mohl konec dojít (a nemyslím si že někomu pořádně došel) a Leně Headey za parádní zahrání Giny. Moc dobrý začátek dne po práci mi The Brøken dokázal přopravit. (30.04.2013)

Tenhla film mám doma nejmíň 5 let a pořád jsem ho odkládal. Vůbec se mi do něho nechtělo. Nejspíš proto, že jsem od něho moc nečekal. A ejhle pochyby nebyly na místě, protože to vůbec nebylo špatný. Snímek rozhodně těží ze střihu, zvuku a kamery. Dále chválím ( místy ) mrazivou atmosféru, nějaký ty lekačky a celkem zajímavou pointu. Popravdě jsem se bál nejvíc konce, protože The Broken měl solidně našláplo ke 4 hvězdám. Zpočátku mě konec trochu rozhodil ( asi jsem čekal něco jinýho ), ale po pár minutách se mi to rozleželo v hlavě a uznávám, že zakončení celkem originální a povedený. Proto si tenhle film ( i díky nízkýmu hodnocení zdejších uživatelů ) moje 4 hvězdy zaslouží. (26.05.2016)

Soustředěná režie Seana Ellise je v současných žánrových vodách k nezaplacení příjemnou změnou, ne-li přímo zářnou výjimkou, značící mj. komplexní režijní způsobilost. Zvolna budovaná atmosféra skrze rozvážný rytmus a uvážlivou práci s audiovizuálem, bez zaváhání či obvyklých žánrových přečinů a se smyslem pro detail i pro náležitě efektivní provedení takových (v žánru dlouho neiniciovaných, zaprášených) artefaktů typu „opakovaný flashback, rozkrývající zásadní dílek v dosud zastřeném účelu hrdiny“ (viz. Harmonika v Tenkrát na Západě). O to více zamrzí, že scénář neiniciativně staví na již provětrané šabloně, jejímž prohlédnutím film víceméně vyloží všechny karty (nemluvě o závěrečné, rovněž nepůvodní odbočce, po které vyvstávají otázky i tam, kde jich nebylo třeba). 7/10 (03.01.2010)

Mnohí tu spomínajú horor MIRRORS. A vskutku, nieje THE BROKEN len iný pohľad na ten istý námet? Vlastne, je to aj tak jedno. Žánrovka, ktorá vsádza na tajuplnosť deja, takmer úplne v ňom absentuje krvavá stránka tohto žánru a ktorej režisér to s hľadáčikom vie viac, ako dobre. Len tá záverečná pointa...no posúďte sami. (17.02.2015)