Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vodník Toníček (O. Vízner) se zamiloval do pohledné a pracovité Andulky (L. Šafránková), jenže jejímu tátovi to nebylo po chuti, a tak ji poslal do Prahy do služby. Toníček se ale nevzdal a šel ji hledat. Pomáhali mu snad všichni vodníci z Prahy i okolí, ale po Andulce jako když se slehla zem. To se ví, že se nakonec přece jenom našla, ale snadné to nebylo. Pohádka vznikla v roce 1981 podle povídky "Hastrmani" spisovatele Jana Drdy v režii Ludvíka Ráži. (Česká televize)

(více)

Recenze (43)

triatlet 

všechny recenze uživatele

Pohádka podle Drdovy předlohy je tak uvzdychaná vodnickým fňukáním, až to nudí. Přitom herecké obsazení je 100%, ale krom chvilkových slovních hříček Tatanáška (V. Menšík) zaujmou pouze tanečky, písničky a jarmarečné prostředí. Výprava je sice na studiovou pohádku výborná, ale scénáristka Anna Jurásková měla nechat vodníky víc jednat než jen fňukat. ()

LuckyCZ 

všechny recenze uživatele

Pohádka se vším všudy. Od krásného příběhu se šťastným koncem, studiové kulisy, kostýmy až po herecký ansámbl, který je v této pohádce úžasný. Pánové Menšík, Pešek, Filipovský jako poctivý vodníci, Libuška Šafránková jako hodné děvče, které v té chvíli toho štěstí zrovna moc nemělo. Oldřich Vízner jako vodnický učedník, který nepřestává doufat v nalezení své ztracené Andulky. Tyhle Drdovské pohádky jsou opravdové poklady a když se k tomu přidá šikovné zpracování jako v tomto případě, vznikne něco, co už bohužel v naší době nemůžeme moc očekávat. ()

Reklama

duddek 

všechny recenze uživatele

Hrozně konverzační a dlouhé, děti by to asi moc nebavilo. Toník je neschopa, samo mu přijde do cesty děvče, samo se mu nabídne, ostatní ho pak pro něj celou dobu hledají... on sám nemá žádnou zásluhu ani ničím nevyniká. Pohádka prakticky nemá žádný děj a vrhá na vodníky špatné světlo: "Tatanášek" Menšík ztrestá paní, u které Andulka sloužila (k poskytnutí informací je mu dobrá, ale pak jí nechá tryskat vodu do obličeje, zlomyslně se jí vysmívá, a ještě jí chystá promočit stěny i strop, třebaže se k němu chovala zdvořile), "Kabrnáč" Pešek zase ukradne hrnčířskýmu poctivě získanou žabku, a ještě že mu to prý patří... Toník slíbí Jemelkovi, že mu přivede Stázinku, ale místo toho s ní skotačí na parketu, nechá se opečovávat a zulíbat a teprve potom si dost trapně vzpomene, že ji vlastně nechce a že má jít za jiným. No kde to jsme? K dovršení všeho děda Kabrnáč ke konci místo ptaní se po Andulce dočista přijde o rozum, s bůhvíjakým úmyslem hraje s hrnčířskym dvě hodiny karty, pořád prohrává, když už nemá peníze, promění Toníka v žábu a zase prohraje (wtf?). A vezme mu rok života a Andulce o rok prodlouží trápení. Proč??? ()

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Moc milá pohádka. Vodnické pohádky a ještě ze staré Prahy mám docela rád. Navíc obě kategorie umíme. Tady mají tvůrci navíc přidanou hodnotu v podobě vynikajících herců a povedené hudby. A tak maximum nedám jen proto, že je trochu zbytečně zdlouhavá. Kdyby se zkrátila na hodinku nebo sedmdesát minut, bylo by to dokonalé. ()

otík 

všechny recenze uživatele

Moc hezká pohádka, sice studiová, ale to vůbec nevadí. Jeden známý herec vedle druhého, i v maličkých roličkách. Bohužel je tato pohádka zbytečně dlouhá, zkrácení na klasickou hodinovou stopáž by jí pomohlo. Ale i tak velká spokojenost. Bez komentáře se nemohou nechat neskutečně vtipné hlášky, ty však od poloviny filmy vymizí, což také vede k určité znuděnosti diváka. ()

Galerie (8)

Reklama

Reklama