Nanga Parbat

Nečakajte veľkolepé himalájske dobrodružstvo. Nanga Parbat má bližšie k filmom Wernera Herzoga, než k nemeckému konkurentovi Nordwand, ktorý strhne a rozplače masy divákov. Vilsmajer nejde cestou epického rozprávania, príbeh podáva skratkovito. Ani k postavám sa bohvieako nepriblíži. Výstup na horu, na ktorý som sa tešil najviac, je odbytý za dvadsať minút a ani pri ňom nemáte pocit, že ste s postavami na osemtisícovke. Film pôsobí dosť štúdiovo, chýba mu interakcia hercov (resp. kaskadérov) so skutočným Nanga Parbatom. Niet dôvodu nemyslieť si, že to celé bolo nakrútené v Alpách. V tomto bola americká K2 výpravnejšia, „himalájskejšia“. Na druhú stranu sa tu vezieme na skutočnom príbehu (ktorého filmovania sa účastnil sám Messner), takže sa nemusíte báť prehnaného hrdinstva, patetizmu či slzopudných scén. Snímka spomaľuje, naberá dych a osudovosť až v poslednej tretine, ktorá líčí zostup z hory. Vtedy sa schyľuje k o nej tragédii, ktorá poznamenala život kráľa horalov. Až tu dostáva hlbší rozmer, osobitosť a silnú atmosféru, v čom jej výrazne pomáha Santaolallova hudba. (04.04.2011)

Nějak zvlášť mě to nezaujalo a nedokázalo mě to ani výrazně vcucnout do děje. Důvod je prostý - horolezci jsou pro mě blázni a pokud se zabijí nebo zmrzačí, nijak je nelituji. Nikdy nepochopím, že se jim vyplatí v mimořádně extrémních podmínkách riskovat životy jenom proto, aby se vyšplhali někam na vrcholek, tam se vyfotili, rozhlédli se kolem sebe, řekli si, jak je tam krásně a s omrzlinami po celém těle se vrátili zcela vyčerpaní zase dolů. Chápu ten pocit, že je někdo někde první a pokud možno hodně vysoko, ale daň mnohdy zaplatí hodně vysokou. Reinhold Messner je nepochybně světová legenda ve svém oboru a tak chápu, že se o něm na jeho počest někdo pokusil natočit film. Pro mě by ale bohatě stačil kvalitní dokument a věřím, že horolezci budou určitě spokojenější než já. (13.04.2013)

Co to jako mělo být? Kulisy na první pohled zřetelné, prostředí nedůvěryhodné, příběh stejně tak, atmosféra nijaká, herci nemastní, neslaní. Jiné filmy o horolezcích byly teda o dost víc záživnější než tahle nápodoba biografie pana Messnera. Jeho bratra mi bylo líto, ale pokud to bylo tak, jak film ukazoval, mohl si za to sám. V takových horách je na prvním místě chladná hlava (ha, ha) a pořádný, předem promyšlený plán výstupu a sestupu. V tom jsem byl za jedno s Herr Herrligkofferem. (07.03.2012)

Pro začátek tu byly dva záporné faktory: 1) nemám rád němčinu 2) tvůrci nám hned v úvodu filmu prozradí, jak to vlastně dopadne... Ale fakt, že mě film přinutil na obě negativa zapomenout, zaslouží poklonu. Když připočítám velice povedenou hudbu, nádhernou přírodu a vlastně i inspiraci skutečným příběhem, je to s odřenýma ušima nadprůměrných 70%. (18.02.2011)

Úchvatné a nádherné scenérie Kašmíru...To, že je Messner blázen je asi všem jasné, poněvadž by nikdy nemohl sám vylézt na všech 14 osmitisícovek a bez kyslíku. Tento film je o jeho prvním výstupu na výše uvedenou horu, kde dojde k tragédii. Děj je sice takový nijaký, ale to vše převálcuje kamera a geologické útvary...Pro mě osobně hory vždycky představovaly takovou majestátní vznešenost, naprostou svobodu a neskutečné nebezpečí, ale to asi pro všechny co vyrůstali za socíku. Já ovšem raději moře bo rak. 4 * za přírodu, za děj 3*. Takže za mě 80% (14.06.2022)