Režie:
Phyllida LloydScénář:
Catherine JohnsonKamera:
Haris ZambarloukosHudba:
Benny AnderssonHrají:
Meryl Streep, Pierce Brosnan, Colin Firth, Stellan Skarsgård, Amanda Seyfried, Julie Walters, Christine Baranski, Dominic Cooper, Rachel McDowall (více)Obsahy(1)
Sophie, která žije se svou poněkud excentrickou matkou Donnou na malebném řeckém ostrůvku, kde vedou malý hotýlek, se bude vdávat. Vzala si do hlavy, že ji k oltáři musí vést otec, což je trochu problém, protože ho nezná. Dokonce ani její matka si není jistá, kdo by mohl být její biologický otec. Sophie ale objeví matčin starý deník, v němž se dočte, že Donna se v době jejího početí stýkala hned se třemi muži. A tak se je rozhodne pozvat na svatbu všechny tři v naději, že pravda nějak vyjde najevo. Do obřadu zbývá čtyřiadvacet hodin, během nich bude muset nevěsta najít toho pravého. Donna ale nemá o příjezdu tří připomínek hříchu mládí ani ponětí. (TV Nova)
(více)Videa (3)
Recenze (1 641)
Mohl by mi někdo bystřejší než já prosím vysvětlit, proč tu tolik lidi tvrdí, že je to kravina, a jedním dechem sypou 4, ne-li 5*? Já se spokojím s konstatováním, že podle mě to kravina opravdu je, protože tak odpudivou splácaninu teenagerské komedie (ovšem určené ročníkům výrazně starším, hybrid dosud vídaný jen u některých tuzemských "tvůrců") s letním povyražením a vykalkulovaným tahem na nostalgickou branku jsem při vší lásce k ABBĚ a muzikálům a při vším respektu k tomu, že to, že už vám není dvacet, neznamená, že jste dobří leda k nacvičování nejpohodlnější polohy do rakve, v životě neviděla a pevně doufám, že už neuvidím. Po půl hodině jsem myslela, že se z toho vypiskování, křepčení a infantility zajišťované telecíma očima Amandy Seyfried a jejích melody boys and girls zblázním, po hodině už jsem si byla jistá. Herecké výkony bych s nepříliš čestnou výjimkou Meryl a jejích tří mušketýrů po dvaceti letech bez váhání označila za ochotnické, kdyby nehrozilo, že mi za to nějaký ochotník v návalu spravedlivého hněvu rozbije hlavu maketou strašidelného hradu, a ne, nevěřím, že Bondův recitál je to nejhorší z celého filmu (resp. uznám to ve chvíli, kdy si vyslechnu ranní koncertování v koupelně od všech, kteří ho kritizují, a budu nucena uznat, že šéf náborového oddělení Metropolitní opery musí být slepý a hluchý, když po nich ještě nedrapl). I to, že se kvarteto herců, kterých si stále ještě vážím, snaží ustát slalom mezi vtípky retardovanými a fórky vhodnými pro zapomenutelné šašky z amerického moučníku, by se ještě dalo vydržet. Jenže děj a základní inteligence tu absentují víc než prababiččiny pravé zuby, a s předpokladem tvůrců, že nad tím zavřu oči, neb je to přece letní záležitost, kráčí ruku v ruce očekávání, že na jaře dám plné hodnocení záběru na dvojici laškující mezi petrklíči a v zimě akčnímu nemehlu kosícímu protivníky mezi vločkami. Je mi líto, za povzneseného inťáka se sice nepokládám, ale nemusím jím být, aby mi primitivnost vadila v každé roční době. P.S. V průběhu filmu jsem se nemohla zbavit pocitu, že neustálý výraz Colina Firtha "kde to ksakru jsem, kam jsem se to ksakru zase dostal" není ztracený klid Angličana v řeckém blázinci. Věřte mi, ten chudák to vůbec nehrál. ()
Jedna výborná herečka a tři skvělí herci, kteří zřejmě musí milovat písničky ABBY přinejmenším tak jak já, se, přestože jejich zpěv občas připomíná spíš lepší karaoke než kvalitní muzikálový výkon, propůjčili neznámé režisérce, která bohužel nepřipravila žádné překvapení. Taneční čísla vypadají většinou spíš jako spartakiáda na molu než jako moderní muzikál, smutná a nádherná písnička Winner Takes It All (moje nejoblíbenější) to odnesla bohužel ze všech nejvíc (Meryl Streep ani Pierce Brosnan nejsou žádní tanečníci ani muzikanti a proto asi bez pořádného choreografa v tomhle případě působí tak prkenně). Jediné hudební číslo, které se mi líbilo, byla čistá pocta ABBě včetně kostýmů i pohybů Souper Trouper a také Dancing Queen a Waterloo v závěrečných titulkách. Ani aranže písniček nejsou nijak objevné, v podstatě jen přezpívané jinými hlasy, v porovnání s takovým "Across teh Universe" se "Mamma Mia!" může jít zahrabat (ostatně nejen po stránce aranží). Navíc nechápu, proč veskrze pozitivní a veselý film, natáčený na nádherném řeckém ostrově, nevyužil potenciál tamní krajiny a většina se ho odehrává v noci. A když už náhodou se náhodou něco ve dne děje, je to buď doma, nebo by to s drahým vybavením zvládlo stejně nebo i líp natočit 90% amatérských nadšenců. Těch 50% dávám tedy z čiré nostalgie, protože jsem prostě na těhle písničkách vyrostla, ale příště si radši zase pustím CD s originálem. Alespoň že si herci očividně to natáčení užili a členové ABBA můžou děkovat tvůrcům za prudký nárůst prodeje svých desek po tolika letech. ()
Tak.. pokud jste film už viděli a teprve se na něj nechystáte... představte si, že by to nebyl muzikál. Že by ty fráze a chatrňoučký příběh měly fungovat samy. Děs, že? Takže to máme první bod. Pak si vezměme provedení muzikálu... Žádná super výprava, žádní zpěváci, mizerná choreografie. Ženy zpívaly obstojně kupodivu skoro všechny, ale "to nejlepší možné" to rozhodně nebylo. Muži... až na Firtha, který hudbu i odbrnkal, dost slabé (Brosnan -- no zpěvák to není, no a co...). Takže tento bod taky nic moc. Pak herecké výkony -- no jasně, proč ne, akorát je problém, co tam měli předepsáno hrát, a přes půl času byla stylizace do křečovité bujarosti. A máme tu poslední bod, samotné písně Abby. I když se nejedná o nějaké Shakespearovy sonety nebo Robinsona Jefferse, některé mají docela co říct (třeba Winner takes it all). Rozdíl třeba proti Beatles, kteří se proslavili stupiditou textů (mám je rád, mimochodem), byl cca 10 let věku a dospělost sdělení Abby. A co se týče melodiky, je to jeden ze světlých momentů dějin nejmainstreamovějšího popíku vůbec. Nějak mi z toho vychází... že byste asi udělali líp poslechnout si originály od ABBY. Ale jestli nemáte u čeho žehlit, tak proč ne... ()
Štyria báječní herci sa zapredali prostoduchému scénáru, režisérke bez talentu a farboslepému gréckemu kameramanovi. Aj slimáky v Microcosmose boli nakrútené dynamickejšie, záživnejšie a nápaditejšie než tanečné čísla v tomto filme. Laciná zábava pre nenáročné (skôr televízne než kino) publikum. Pre prvoligový hollywoodský muzikálový žáner ostuda. ()
Kýč! Kýč! Kýč! A k tomu jednoduchej! No a? Koho to zajímá? Proč něco kritizovat, když tento film splnil účel? To jest pár desítek minut mě dostal do přímočarého světa... a splnil tak mé očekávání... Pobavil mě a já si těch pár desítek minut odpočinul a uvolnil se a potutelně pocukával koutky úst a vrtěl se v sedačce dálkového autobusu při sledování filmu... Takže sečteno a podtrženo... "U MĚ DOBRÝ..." ()
Galerie (74)
Zajímavosti (73)
- Meryl Streep (Donna) musela přijet do Stockholmu, aby nazpívala píseň "The Winner Takes it All". Zvládla to napoprvé. Benny Andersson řekl, že je Meryl zázrak. (jezurka42)
- Celosvětová premiéra proběhla 30. června 2008 v Londýně. (Varan)
- Přestože Sam (Pierce Brosnan) žije v New Yorku, budova Lloyd‘s, ve které pracuje, se nachazí v Londýně. (jezurka42)
Reklama