Mamma Mia!

Perfektní nestárnoucí hudba ABBY. Meryl Streep je už sice stará vysušená švestka, ale je pořád skvělá. Zato herečka Amanda Seyfried - filmová dcera Meryl Streep je hnusné odporné růžové prase a do této role se vůbec nehodila! Celkově kazila filmový zážitek. U filmu jsem se ale parádně odreagoval a po těch odpadech, které jsem viděl v poslední době, to bylo pohlazení po duši. (16.11.2008)

Scénář: Catherine Johnson .. Mamka, kterou jsem pozval do kina, byla nadmíru spokojená, přeci jen šlo o hity jejího mládí. Já se rozhodně nenudil, ale jsem zvědav, jak nadšený budu, až jednou na plátno převedou hity mého mládí :-)) ___ Slunný Řecký ostrov má svoje kouzlo, písně (které samozřejmě bez výjimky znám také) jsou zakomponováný dobře, ale nápaditější provedení by nebylo na škodu - přesto, svou kýčovitost si snímek i herci plně uvědomují, baví se a pokud nejste mladiství ignorant hudby rodičů, nejspíš si něco málo odnesete také. S věkem a spřízněností ke skupině ABBA poroste i hodnocení. 70%. (10.08.2008)

Soundtrack Benny Andersson : 1. Honey, Honey ,2. Money, Money, Money ,3. Mamma Mia ,4. Dancing Queen ,5. Our Last Summer ,6. Lay All Your Love On Me ,7. Super Trouper ,8. Gimme! Gimme! Gimme! ,9. The Name of the Game ,10. Voulez-Vous ,11. SOS ,12. Does Your Mother Know ,13. Slipping Through My Fingers ,14. The Winner Takes It All ,15. When All Is Said And Done ,16. Take a Chance on Me ,17. I Have a Dream , (19.05.2011)

Neoriginální, ale tak dokonale kýčovité a nabité nesmírnou pozitivní energií, jenž přenáší i na diváka, že se při tak skvělém obsazení (Meryl Streep) a ozvučení (vyjma Pierce Brosnana, který opravdu neumí zpívat) nelze nebavit. Scénář by si jistě zasloužil pár úprav (postavy tří otců jsou značně nevyužité a vyprázdněnost děje je okatě často zalátána několika písněmi za sebou), ale lepší film na pozdvihnutí nálady a na zakončení letošního festivalu ve Varech jsme si nemohli přát. (43. MFF KV - 12.7.08) (15.07.2008)

V normální filmové produkci je Mamma Mia! tak trochu zjevením. Vypráví o ztrátě a hledání otce, ale nedisponuje žádnými dějovými zvraty nebo hlubší zápletkou. Téměř pořád se v ní zpívá, přesto hlavně mužská část obsazení zrovna bezchybným hlasem nevládne. Je natočena v 21. století, ale při sledování se cítíte jako vrženi do let osmdesátých. Hlavní postavou je matka, která ještě jako mladá otěhotněla a chce provdat svou ani ne dvacetiletou dceru, přesto ji hraje herečka, které je přibližně šedesát. Ale proč to obcházet. Řekněme si to narovinu. Mamma Mia! je kýč. Ta nejbarevnější nejsladší pohádka, jakou si kdo mohl vymyslet. Jenže já si stejně podupávala nohou do rytmu (na zpívání jsem neměla odvahu) a po celou dobu se naprosto pitomě usmívala. A, ač to zní neuvěřitelně, dokázala jsem i naprosto pochopit těch několik diváků, kteří se dali do nadšeného potlesku, i to, že tenhle film už šest týdnů kraluje žebříčkům návštěvnosti českých kin. (20.09.2008)