Mamma Mia!

Mamma Mia! je v pravdě hodně velká hovadina, neskutečně ujetá, přeslazená až hanba (ke konci nebýt písniček tak už zcela nepoživatelná), kýčovitá až na půdu, ale na druhé straně neuvěřitelně chytlavá a veselá. Soundtrack od ABBY byl pro tenhle film obrovskou výhrou a já se chvílemi až divil, kolik jejich písniček vlastně znám, přestože si nepamatuju, že bych je někdy sám poslouchal (zřejmě mě jimi mamka, jejich velká fanynka, v dětství dost často a vydatně "krmila"). Druhou devízou tohoto snímku je Meryl Streep. Ostatní herci šli úplně mimo mě (překapivě bohužel i Colin Firth), ale tahle herečka mě opravdu fascinovala, kde jiní vidí skřepčení pomatené/sjeté stařeny, já vidím zatraceně vitální ženskou, která opravdu působí jak 40-cítka, hraje, tancuje a zpívá jako o život a já se nestačím divit. A jistě nezapomenu především na její podání The Winner Takes It All, což je teda taky paradox sám o sobě, na jedné straně famózní Meryl a na proti ní totální prkno v podobě Brosnana (to nepíšu proto, abych se zavděčil všeobecnému znechucení, on byl prostě k smíchu a já se zrovna u téhle písničky v žádném případě smát nechci). Jistě, bez výborného soundtracku by to ona sama neuhrála, ale takhle nemůžu jít pod 3*, za ni, hudbu a taky ten vtíravě pozitivní feeling z této prosluněné blbosti. (14.09.2012)

.. bohužel jede na půl plynu!! Někdo tu má před svatbou a někdo (a těch bude požehnaně) v hlavě docela nasr.. tedy prázdno!! Že chce být diváctvo neustále baveno je jasné, a v principu proti tomu netřeba nic namítat. Jenže tady je to tak pro 40+, osamělá, unuděná, u filmů příliš nepřemýšlející.. Žijící legenda a trošku jiná liga (jen považme samotné nominace = 12 nominací na cenu BAFTA, 23 na Zlatý glóbus a neuvěřitelných 15 na prestižního Oscara) Meryl v záviděníhodné kondici táhne hereckou plejádu, jenže tady nelze přivírat oči nad nedostatky. Příběh je prabídný, kdy se prakticky na "všem" dalo vytěžit o poznání více. Prázdná dramatická stavba mnohdy nutí k údivu, jak se s látkou pracovalo a jak okatý je sled samotných písní legendární švédské formace, mezi kterými se postavy ani nemohou nikam posunout a zase je tu zpěv, aby se naše 40+ mohli řádně nakrucovat v sedačkách. Chaotická, úsměvná a těžkopádná choreografie rozhodně nemůže těšit, stejně jako jednání postav netepe vnitřním životem. Při natáčení se určitě všichni náramně bavili, ale ani přes prosluněné Řecko (rozhodně plusové body) a letní bláznovství to z plátna není cítit!! Rozjuchaná až telenovelská Mamma Mia! mě nesemlela ani nepobavila a nesympatický starý kámošky skákající na posteli taky nejsou zrovna mým šálkem kávy!! ** až ***.. stačí si vybrat!! (04.02.2009)

Mirka Spáčilová měla pravdu - je to nehorázný kýč! Ale snad žádný jiný kýč nedokáže člověka nabýt takovou pozitivní energií a radostí jako Meryl Streep hupsající do rytmů ABBY :o) A co teprv když se k ní přidají Christine Baranski a Julie Walters uuááá :-) Poslední taneční číslo následující po titulcích pak definitivně vytře zrak všem škarohlídům a potvrdí tisíckrát omleté klišé, že tohle nátáčení si staroušci (rozuměj Meryl, Colin, Stelan, Pierce, Julie a Christine) opravdu náramně užili! (02.09.2008)

Ale no ták, lidi, je to muzikál s písněmi od ABBY! Co byste jiného čekali? Já jsem čekal nenáročnou zábavu a pár dobrých fórů. Zábava byla velká, a fórků bylo ještě víc! Navíc, tento film je tak prošpikován pozitivní atmosférou, že i když jsem pak šel hladový z kina, (navíc byla i dost zima), měl jsem na tváři takový nenucený úsměv. A to se mi stává jen u mála filmů. Na závěr takové upozornění: Kdo nemá rád písně od ABBY, či muzikály, ať se radši nedívá. Vy ostatní si to pusťte a uvidíte. Po druhém zhlédnutí na DVD: Zvedám na plný počet a klidně mě všichni ukamenujte! Tohle je prostě záležitost, která vám zvedne náladu a vy se smějete.. Navíc pokud tohle srovnáte s muzikály "této" doby, (ano, narážím na Muzikály ze střední...), tak tohle je muzikál, při kterém se Vám nebude chtít zvracet.. (18.09.2008)

Jedna výborná herečka a tři skvělí herci, kteří zřejmě musí milovat písničky ABBY přinejmenším tak jak já, se, přestože jejich zpěv občas připomíná spíš lepší karaoke než kvalitní muzikálový výkon, propůjčili neznámé režisérce, která bohužel nepřipravila žádné překvapení. Taneční čísla vypadají většinou spíš jako spartakiáda na molu než jako moderní muzikál, smutná a nádherná písnička Winner Takes It All (moje nejoblíbenější) to odnesla bohužel ze všech nejvíc (Meryl Streep ani Pierce Brosnan nejsou žádní tanečníci ani muzikanti a proto asi bez pořádného choreografa v tomhle případě působí tak prkenně). Jediné hudební číslo, které se mi líbilo, byla čistá pocta ABBě včetně kostýmů i pohybů Souper Trouper a také Dancing Queen a Waterloo v závěrečných titulkách. Ani aranže písniček nejsou nijak objevné, v podstatě jen přezpívané jinými hlasy, v porovnání s takovým "Across teh Universe" se "Mamma Mia!" může jít zahrabat (ostatně nejen po stránce aranží). Navíc nechápu, proč veskrze pozitivní a veselý film, natáčený na nádherném řeckém ostrově, nevyužil potenciál tamní krajiny a většina se ho odehrává v noci. A když už náhodou se náhodou něco ve dne děje, je to buď doma, nebo by to s drahým vybavením zvládlo stejně nebo i líp natočit 90% amatérských nadšenců. Těch 50% dávám tedy z čiré nostalgie, protože jsem prostě na těhle písničkách vyrostla, ale příště si radši zase pustím CD s originálem. Alespoň že si herci očividně to natáčení užili a členové ABBA můžou děkovat tvůrcům za prudký nárůst prodeje svých desek po tolika letech. (11.11.2008)