Monstra vs. Vetřelci

Natočit film jako akčně-hračičkoidní připomínku monstr filmů padesátých let je fajn nápad a i v 3D animákovém provedení pro dorost bych si ho dokázal představit jako výbornou zábavu... nicméně tato představa je rozhodně velmi odlišná od toho jak ve skutečnosti vypadají Monstra vs. Vetřelci. Neexistence příběhu nevadí, neexistence netrapného humoru už ale ano a přitom se tu ničeho jiného takřka nedočkáme, jen pár gagů je opravdu fajn a většina z nich je spojená se sliznatým bezmozkovým Bobem - ostatní postavy jsou nevýrazné či otravné, obzvlášť sledovat ty čistě lidské je pravým utrpením, takže úvodní "ne sci-fi" desetiminutovka na svatbě je skutečné peklo u kterého jsem trpěl jako zvíře. Později se situace trochu zlepší, ale zdaleka ne o moc, jen masivně přibyde mizerně vypointovaných parodických popkulturních narážek a akce, která není ani tak akcí v pravém slova smyslu, jako spíše atrakcí snažící se diváka ohromit (zne)užíváním 3D efektu. Je to nuda. 4/10 (02.10.2009)

Určitě bude zajímavé sledovat, jak se tento poučený módní trend 3D projekcí povede ekonomicky a jestli se stane něčím víc než zábavnou kuriozitou a ozvláštněním, které má diváka vytáhnout od televizních obrazovek do kin. Ve dvou případech, které jsem měl možnost vidět - BOLT a MONSTRA VS. VETŘELCI - to zatím funguje, ale především díky uvědomělosti, prací s divákovou žánrovou a historickou pamětí, než pro filmy samotné. První jmenovaný přebírá fabuli a vlastně i syžet prvního 3D animovaného filmu vůbec - TOY STORY: PŘÍBĚH HRAČEKa jeho zápletka se točí kolem toho, že hlavnímu psímu hrdinovi je ukázán svět, který je větší než ten televizní. Druhý jmenovaný zase pracuje s tím, že horrorové, sci-fi a jiné brakové podívané oblíbené mezi mladým publikem v 50. letech, byly fikcí, které měla zastřít skutečný příchod monster a mimozemšťanů. Je zajímavé sledovat, jak oba bijáky zakomponovávají do své vypravěcí struktury a stylu propagační strategie "staro-nového" formátu, jenž může fungovat právě díky mixu starých prvků (postava Susan pocházející z ATTACK OF THE 50 FOOT WOMAN, Dr. Šváb z MOUCHY, Chybějící článek z NESTVŮRY Z ČERNÉ LAGUNY a B.O.B. ze SLIZU) s těmi novými v rovině obsahové. Jenže zatímco pixarovská jízda fungovala jako narativní film, dreamworksácká taškařice funguje jenom jako film-atrakce, a tak jakékoliv povídací scény nefungují a jsou trpěnou výplní mezi jednotlivými atrakcemi. 7/10 (28.03.2009)

Jeden z tých zábavných jednohubkový animákov (Megamind, Cloudy with a Chance of Meatballs...). Príbeh je predvídateľný, bez akýchkoľvek prekvapení a na zvraty a originalitu jeden z najchudobnejších v poslednej dobe, no všetko vynahrádza humor a skvelý dabing na čele s bravúrnym Sethom Rogenom. Ďalší z radov animákov, ktoré mali na viac... (16.08.2011)

U křesla Stephena Hawkinga, za animák s takovou kadencí vtípků (za všechny infiltrace lodi vetřelců, respektive diskuze s ultradementním klonem!) a nejrůznějších citací (nejen klasické sci-fi fláky, ale i Nepříjemná pravda Davise Guggenheima) se u DreamWorks vůbec nemusí stydět. Na příběh se moc nehraje, caparti se taky nijak neponaučují. A výsledek? Čirá zábava. Tudy cesta VEDE. 80% (30.10.2009)

Přicházím v míru! Neublížím vám! A všichni zemřete!..... Dětská Akta X zahalená kamufláží a fritovaná v paranoidním spiknutí, (jakákoliv) blízká setkání (kteréhokoliv) třeba třetího druhu, MIB, Superman a enormní groteskní těla ocení všichni, kteří upřednostňují veselejší stránku nad tím ostatním. Nám (mě a dětem) se to líbilo. To, že je to vtipné jsme ocenili víc než maniakální smích šíleného vědce! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Nechápu, proč mám jeden palec kratší. 2.) Jsem voják z povolání a chci (konečně) vidět generála, který má nejen nápad, ale i plán. 3.) Chystám se křížit geneticky modifikované rajče s chemicky modifikovanou polevou na dort s farmářskou příchutí. 4.) Jsem sliz. 5.) Mám raději filmy k pobavení než k přemýšlení. PŘÍBĚH **** HUMOR *** AKCE ** NAPĚTÍ * (28.08.2010)