Spadla s měsíce

Radostně pracovat a radostně žít. Spousta dobrých herců, lehoučký humor, žádná extra velká agitace. Podskalský už zde oťukával dobové politické možnosti. Mája je ztělesněním nadšené a poctivé práce, dokáže realizovat své plány ve prospěch celé vesnice jako když bičem mrská. Jednoduchý scénář, nicméně pro milovníka československých filmu plně dostačující kvalita. (28.09.2012)

Dobrá dobová satira z počátku šedesátých let, kdy se politická atmosféra uvolňovala a umožnila kritizovat různé negativní jevy kolem nás. Zdeněk Podskalský natočil o něco později ještě údernější satiru - Bílou paní, kde se odhodlal kritizovat i vyšší orgány. Zde zatím plul ve vodách funkcionářů JZD, kteří ve své sedlácké zaslepenosti netuší, že vedou družstvo od desíti k pěti, protože se nechtějí znát k novátorským metodám, jakými byly pořádek a mechanizace kravína, dobrá organizace práce, která nastoupila, jen co předseda družstva na dva měsíce odjel na školení, a umožnila pracujícím družstevnicím odjet na výlet. Soudruhování dnes trošku tahá za vlasy, takhle se mezi lidmi nemluvilo, ale možná chtěl Podskalský právě i toto bezduché klišé zkarikovat, třeba i přednesem zdravice předsedovy dcery na zahájení schůze. Zajímavá role pro nadějnou Hedu Škrdlantovou, klasické komické role sehráli V. Brodský a J. Sovák. S odstupem let to na pět hvězdiček není, ačkoliv ve své době to byl film nesmírně populární, protože se v jeho postavách u nás na vesnici lidé takřka poznávali. - Snad jenom škoda, že satira z dnešního filmu vymizela. A je toho tolik co ke karikování... (04.03.2016)

Podle mne nedoceněný film, možná proto, že hlavní myšlenku podává v jakémsi mysticko-crazy hávu (což jsem doposud netušil, že taková kombinace je možná, ale u Františka Daniela nic není nemožné). Do obyčejné vesnice, kde nikdo nedělá to, co umí a chlapi si nenechají poradit, takže nic nefunguje a nikde není nic uděláno (vybíleno, sklizeno, opraveno...), přijíždí zootechnička Mája. Nejenom, že vše vidí v každé chvíli optimisticky, ale dokáže si lidi dostat na svou stranu, protože dovede nejen vyhmátnout, co je v nich dobrého, ale také je pochválit. Působí tím skutečně jako mimozemšťan. A tak není divu, když se vrátí po šesti týdnech předseda JZD, že "svou" vesnici nepoznává, a hned zorganizuje proti Máje odboj, vedený hlavně přes žárlivost. Celý film je vlastně taková satira naruby - za "naše" hodnoty a "naši vesnici", k níž se chce předseda vrátit, je pokládán onen nefunkční stav, kdy je vše rozbité a nikdo nic neudělá, nebo to udělá špatně. Pravda, do onoho šíleného stylu, který začne hned úvodní scénou na motorce, se asi ne každý dostane, ale pokud ano, čeká ho necelá hodina a půl skvělých gagů, vtipů, parodií, satiry a dvojsmyslných dialogů v docela slušné kadenci. Navíc herci zde skvěle hrají své party, jsou uvěřitelní v každé scéně. (29.05.2018)

Úroveň těch nejhorších budovatelských komedií ze začátku 50. let. A jako vrchol debilní hra o kobyle, která s radostí cválá od soukromníka do JZD. A jako třešnička křečovité neherectví Škrdlantové, prý nadějné herečky. Aby neběhala nahá po vesnici, tak jí bába půjčí průhlednou pláštěnku. Jezeďáci na šestitýdenních dovolených. Marxistická multikulturní brigáda na seno vysoce platných hospodských (dnes kavárenských) povalečů z Divadelní fakulty. V očích slavných herců Sováka a Brodského lze občas vyčíst zděšení - co tu vlastně děláme. To už je dno nebo klesneme ještě níže? (03.07.2016)

Na první pohled urputně budovatelské, ale Jiří Sovák to celkem zvládá vybalancovávat a jeho hlášky nemají chybu. "Copak paní Beranová, ta má oči. Všude!" Taky mě trochu ovládla nostalgie, když jsem si vzpomněl, jak jsem chodil za babičkou do kravína: vápno před vchodem, nefunkční transportér hnoje... jako by to bylo včera. :-) Pravdou je, že z dnešního pohledu je to nekoukatelné, ale pro nadšence je tam opravdu několik míst k pobavení. "Já ji chytím za ruce a ty... Za zadek? Ne, ty chytíš motorku". (16.05.2016)