Na odstřel

V deji filmu sa objavujú mnohé momenty, v ktorých mohol príbeh skĺznuť do priemerného politického thrilleru, a ktorý by potom len s veľkou námahou vykukol do nadštandardných kvalít. Tieto momenty sa ale tvorcom podarilo úspešne eliminovať a príbeh sa rýchlo stáva nepredvídateľným a pútavým, s inteligentnou zápletkou, ktorá sa zamotáva ako klbko. Tento veľký spletený závin faktov a zaujímavých udalostí sa nakoniec podarí rozmotať až v samotnom závere. Záver samotný možno nemusel byť až taký poprekrúcaný, ja osobne som mal s ním trošku problém. S politickou tématikou u mňa niekedy nastáva problém, pretože sa s ňou zvyšuje frekvencia zívania za minútu. Odstránenie aj tohto problému sa autorom podarilo hlavne vďaka pestrému a svižnému deju, pikantným dialógom, decentným hláškam a dokonca nechýbali ani náznaky akčných scén. Pred, i za kamerou sa objavili viacerí moji prominentní favoriti a tak som sa rozhodol by prísny a nezhovievavý, a borci dokázali, že si moju obľubu udržia aj naďalej. 80%. (31.05.2009)

Umolousaný, tlustý a dobře hrající Russel Crowe řeší coby novinář těžce zamotanej případ ohledně padoušských korporací co mají co dočinění s Irákem atd. Abych pravdu řekl, jsem už docela přeirákovanej, ale na tomhle filmu mě bavila ta novinářská linie. Prostě že to nebyli policajti. Rachel McAdamas se své první velké "seriózní" příležitosti chytla velice dobře a celé to bylo poměrně napínavé. Naštvalo mě akorát finální zůčtování s tim killerem, kterej stál jak debil a čekal až ho policajti zastřelej. P.S. nechápu proč všichni rejou do Bena Afflecka. Já s ním absolutně nemám problém. (13.09.2009)

Nad tištěnými médii se pomalu smráká a noviny si už nedokáží udržet své místo ve společnosti, takové jaké kdysi mívaly. A byť jsou spotřebním zbožím určeným k rychlé konzumaci při cestě do práce spolu s rychle stárnoucími informacemi, jenž na sklonku nového dne ztrácejí na atraktivitě, aby v konečné fázi skončily v odpadkovém koši či jako vystýlka podmostního obydlí nejednoho bezdomovce. Pryč ale s polemikou. I když jí State of play nepřímo vyvolává a divák tíhnoucí k novinářské sféře pociťuje jistou nostalgii nad zašlými časy. K pochopení celkového kontextu je zapotřebí jistý Dušínovský komplex mající za vinu posedlost s níž se novináři snaží přijít na kloub té složité hříčce a konceptuálně jí nechápou jako případ, v němž jde o život ale jako příběh, jehož součástí se ve výsledku, ať už chtějí či ne, stávají. Byť zůstávají v pozadí a ukryti pod své vlastní jméno v kolonce autor. Přičemž je velmi příjemné sledovat snímek, který si s těmito hodnotami nepřímo hraje, i když je na prvním místě snaha pobavit. Snímek State of Play vychází z několik let starého britského seriálu v němž hrál ještě do té doby nepříliš známý James McAvoy. Zápletka zůstala stejná jen se změnila lokaci a rozkošatělý příběh byl okleštěn o vedlejší linie. Je bezpochyby jasné, že State of play prošumí kiny a zapadne na DVD, ale byla by škoda jej posílat hned do věčných lovišť, protože si svou šanci zaslouží. Konspiračních thrillerů není nikdy dosti a těch odehrávajících se v žurnalistickém prostředí už vůbec ne. State of play nenudí ani chvíli a hlavně baví. 8/10 PS: poletující helikoptéra v řadě scén byla značně rušivým prvkem a vyvolat pocit paranoi se použitím těchto záběrů moc nedařilo a spolu s českým překladem jsou to snad jediné výtky... (18.05.2009)

Vidět State of Play na papíře, nevypadalo by to až tak valně - scénář s krimi zápletkou snažící se obsáhnout jak novinařinu, vztahy, tak i konspirační teorii s povinným (ale, klobouk dolů, skutečně nečekaným) twistem v závěru, ale naštěstí výsledek je mnohem příjemnější a snad i trochu vyspělejší sezónního thrilleru. Stejně jako papírová novinařina konfrontuje internet, tak i State of Play kombinuje prvky klasického politického thrilleru a modernější stylizace s dobrou atmosférou (kdo dýchal při scéně v nočním parkovišti?). State of Play není geniální, geniální je jen herectví Russela Crowe, ovšem funguje chvalitebně, nepůsobí lacině a i při delší stopáži zůstává záživně. 8/10 (17.08.2009)

Zdá se mi to, nebo se na nás po fenomenálním úspěchu Michaela Clytona každoročně řítí několik snímků s tématem korporačních konspirací (řekněte to třikrát rychle za sebou) ? Kevin Macdonald je ale naštěstí dalším velmi zručným režisérem, u kterého jsem se po obstojném Posledním skotském králi nemusel bát, že do kin prodá lecjaký tuctový film. Již ovšem nedokáži konstatovat, jak by vše dopadlo s jiným hereckým osazenstvem: Crowe v týmu s McAdamsovou (kolegové) a s Affleckem jako dobrým přítelem - to snad ani nemohlo dopadnou špatně. Nejvíce se mi překvapivě líbila Helen Mirren, která se role přinasrané šéfredaktory zhostila s tou správnou vervou a odpovídajícím slovníkem. Dvouhodinový film mne dokázal vtáhnout do napínavého děje (výborný soundtrack), a stále jsem měl pocit, že se děje něco důležitého. Vše jsem sledoval s nejvyšší mírou pozornosti, aby mi neunikl ani ten nejmenší detail. Co nejvíce sráží finální hodnocení je skutečnost, že závěr napínavého thrilleru je až nechutně "na efekt" a tvůrcům nešlo o nic jiného, než prnoplánovitě šokovat. Jinak ale kvalitní konspirační napínák. (12.10.2009)