Režie:
Barbara LeibovitzKamera:
Nicholas BlairObsahy(1)
Fascinující dokumentární portrét zachycuje osobnost legendární americké fotografky Annie Leibovitzové, která proslavila skupinu Rolling Stones a pracovala pro časopisy Vanity Fair či Vogue. Fotografovala Micka Jaggera, Hillary Clintonovou, Patti Smithovou, Demi Mooreovou, Keithe Richardse či Arnolda Schwarzeneggera. Se svým fotoaparátem však také neohroženě dokumentovala válečnou apokalypsu v Sarajevu a ve Rwandě. V uplynulých třiceti letech se podílela na formování podoby současného světa a dnes je stejně slavná jako celebrity, s nimiž pracovala. Barbara Leibovitzová zachycuje svou starší sestru jako osobnost, která si dokázala ochránit soukromou sféru a udržet integritu i v dramatických, nátlakových situacích. V práci, na idylické rodinné farmě i nad poslední knihou svých fotografií – všude tam je Annie Leibovitzová ženou, která nikdy neztratila tvář. To potvrzují i všechny známé osobnosti, které režisérka zpovídá. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (1)
Recenze (82)
Za Annie Leibovitz hovoří celý život její fascinující fotky. Tento snímek není dokumentem o fotkách, ale přesto jimi sestra Barbara na režisérské sesli nechala zaplnit obrazovku, aniž by k naprosté většině z nich dodala zajímavé informace. Životní dráha Annie byla načrtnuta pouze povrchně, avšak Annie alespoň dostala trochu prostoru prokázat, že umí dutinu ústní užít k vyjádření názoru. Nejzajímavější byly ukázky ze samotného focení, kdy se vytvářela scéna a pak docházelo k zobrazení něčeno, co si umělkyně vysnila ve své kreativně hlavince. Její vyjímečnost během celého snímku potvrzovaly světové megastar, ale neustálé (a v podstatě stále stejné) vychvalování její práce bylo spíše otravné. ()
Přešťastný v roce, kdy Bruce "Boss" Springsteen vydal svoje multiplatinové album "Born In The USA" a Supraphon jej nám fanouškům velice aktuálně přivezl do socialistických obchodů z dalekého Západu, jsem asi poprvé zaregistroval paní Annie Leibovitz. Obal alba s Bruceho zadnicí v leviskách 501 před americkou vlajkou toho vypověděl o umělci a albu mnohem víc než cokoliv jiného...Dalo by se říct, že Annie je úžasná ženská, která fotí. Ale to jak fotí, to je teda něco. Z její fotky vždycky sedám a dlouho pak si v hlavě srovnávám cože jsem to vlastně viděl...Možná toho dokument neodhalil ze soukromí tolik, kolik by si čtenář bulvárních plátků přál. Bulvár díkybohu nečtu a asi proto se mi dostalo přesně to, co jsem čekal. ()
Přílišná klipovitost dokumentu moc neprospěla, přesto se mi v celku líbil. Možná jo to tím, že jsem o Leibovitzové už dost věděla dříve a nemusela si složitě spojovat jednotlivé části jejího života - jako někdo nezasvěcený. Trochu mi vadilo euforické vykřikování známých osobností, spojené se snahou o myšlenkový přesah a hlubokomyslné filozofování - ovšem tento nešvar se nevyhýbá téměř žádnému americkému dokumentu. Pokud si odmyslíte toto pozlátko, najde se pár zapamatováníhodných momentů (vzpomínky na smrt životní partnerky a otce, jízda s Rolling Stones), které posunou dokument lehce nad padesátiprocentní hranici. A pak samozřejmě fotografie - ty samotné vyprávějí nejlépe a beze slov. ()
Zase tak fascinující, jak říká distributor, to nebylo, ale lhal bych, kdybych tvrdil, že mě dokument o vyhlášené fotografce nudil. Je dobře, že Annie Leibovitz zařazuje své fotografie do souvislostí s historií, ale velká škoda, že něco podobného nedělá dokument s hlavní aktérkou. Výjimkou je fotografování z natáčení filmu Marie Antoinetta, který pojednává o pocitech osamělé ženy. Obě dvě (Annie a Marie) jimi svým způsobem byly. ()
Samotná Annie Leibovitz je osobnost v O a fotografka s F ještě o několik fontů větších. V tomhle dokumentu se o ní člověk sice něco dozví, uvidí některé fotky, Barbara taky vypíchne několik veledůležitých fotek, ke který přidá příběh, ovšem jako celek je dokument příliš rychlý a divák si tak k samotnému snímku nemá šanci vypracovat nějaký vztah, či cokoliv by mu utkvělo v hlavě. It was Rolling Stones, so it means, it was all about drugs ()
Reklama