Karanténa

Totální kopie, která ale funguje úplně stejně jako originál a narozdíl od něj si sebou nese tu výhodu, že si jí budete moci vychutnat na velkém plátně. Tentokrát si říkám, proč ne... 70% (stejně jako originálu tomu nemůžu dát už jenom z principu) a důkaz, že Blair Witch styl je zatim ještě nevyčerpanej. Kéž by takhle někdo natočil nějakou pořádnou válečnou řežbu z pohledu kameramana. (13.11.2008)

Na Karanténě je krásně vidět, jak je REC výborným filmem. Protože i ta Karanténa je sama o sobě skvělým hororem. Jen je prostě okopírovaná a to skoro ve všem. I když? Jisté odchylky se najdou, menší či větší, ale najdou. Je to těžký s hodnocením, ale já bývám v podobných případech většinou nekompromisní a hodnotím špatně a tak svoje zásady měnit nebudu. A to hlavně proto, že za tím vidím jen snahu si nahrabat prachy a o tom přece filmařina nemůže být. (22.09.2011)

Jelikož jsem byl nadšený z REC a ve své podstatě odmítal kouknout na americkou Karanténu, nakonec přece jen zvítězila zvědavost. Mé resumé: Američani ani nepřičuchli k atmosférě španělského nekompromisního majstrštiku, kde každá scéna je dotažená až za neunosnou mez napětí. Tady se sice Jennifer jako reportérka snaží sebevíc, ale už to nikterak nepůsobí na diváka. Také si troufám říct že Španělština padle hororu o dost více než Angličtina. Některé inovace v podobě rozšlápnuté krysy, psů a výtahu tady divák najde. Ale pokud bych měl někomu doporučit opravdové hororové inferno tak neváhám [REC]!!!!!!!!! (20.04.2009)

Co psát ke Karanténě? Šlo by sem prakticky okopírovat komentář k [Rec], jednomu z nejlepších hororů poslední doby. O rozdílných kvalitách se těžko polemizuje, už jen z faktu, že Karanténa je skoro doslovně okopírovaný film. Jedna možná dvě scény, které kluci z ameriky vymysleli, nestačí pro pocit z nového filmu. To platí dvojnásobek u hororu, který se pak stává nesmyslně předvídatelným a tím mizí velké kouzlo. Pokud však Karanténu vidíte před jejím španělským dvojčetem, budete určitě spokojeni. Vše je zasazeno do Amerického prostředí, takže místo japonské rodinku tu jsou černoši apod. . Nedostatek invence a snahy překvapit jinak než okopírovaním však film v podstatě odrovnala do průměru. Přesto všechno, Karanténa je dobře udělaný film, který mě i v podstatě napodruhé (pocit deja vu zde je po celou dobu, snad kromě krysího útoku...) a celková pointa filmu mi přišla možná o krapet lepší než ve španělské verzi. (05.04.2009)

Film sám o sobě je velmi působivý, daří se mu to ale především proto, že až sprostě kopíruje španělský originál [Rec]. Pokud jste ho neviděli, možná vás Karanténa nadchne, v opačné případě spíše naštve, což je i můj případ, neboť, ač se pár inovací dočkáme, se Američani moc nesnažili posunout v tématu trochu jiným směrem, takže se dá existence tohoto vpravdě zbytečného remaku vysvětlit pouze snahou přiblížit původní film západnímu publiku, které zahraniční kinematografii až na prověřené tvůrce spíše ignoruje a, samozřejmě, vydělat na tomto levném hororu pořádný balík peněz. Ve výsledku bych Karanténu označil za technicky skvěle zvládnutou reprodukci, která je ale zoufale neoriginální. Většina chvály tedy patří španělským kolegům, kteří americkým tvůrcům poskytli podrobný návod na to, jak natočit působivý a mnohdy i nervydrásající horor...a oni ho jednoduše opsali. P.S.: známější herci v americké verzi jsou spíše na škodu, jelikož je film natočený jako pseudo-dokument, takže výskyt "toho chlápka z Ally McBealové" celkem ruší v navození pocitu autenticity. 50% (nevidět originál, jsem nadšený) (22.11.2009)