Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Josef Douša (K. Roden) se vrací z první světové války s přáním po válečných útrapách prožít v poklidu spokojený život s mladou manželkou (L. Siposová) kdesi v zapomenutém kraji, v drážním domku u železniční trati. Sžívání dvojice je však při složitých psychických i fyzických problémech hrdiny (který načas ztrácí sluch) nesnadné… Jednoho dne Douša zabrání mladému muži skočit pod vlak. Zachráněný muž – hrobník Ferda (V. Jiráček) – se ovšem po incidentu zamiluje do Doušovy manželky. Ačkoliv se Doušovi sluch za určitý čas vrátí, předstírá i nadále svoji hluchotu, aby zjistil, co si o něm, i o tušeném vztahu jeho ženy k Ferdovi, lidé říkají za jeho zády. Ovšem pravda je nebezpečná zbraň… Román Josefa Kopty Hlídač č. 47 vznikl v roce 1926 a byl kritikou označen za jeho nejlepší dílo. Poprvé byl zfilmován už v roce 1937 režisérem J. Rovenským s J. Průchou v titulní roli. V roce 2008 vznikla v České televizi jeho nová filmová verze – tentokrát zpracoval předlohu zkušený televizní autor E. Verner, který ve svém textu vyzdvihl téma bolestného údělu člověka, jenž, ovlivněn a poznamenán hrůznými válečnými zážitky, doufá, že ve svém dalším životě najde díky lásce, přátelství, práci a rodinnému štěstí ztracenou rovnováhu. Filmový scénář režiséra F. Renče, na kterém spolupracoval se Z. Zelenkou, podtrhuje dramatičnost předlohy a posiluje i domýšlí osobní vazby všech hrdinů. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (597)

Tosim 

všechny recenze uživatele

Vlaky...sníh...vlaky... Souhlasím s chválou technické stránky, částečně i Rodena, ale co je do (na české poměry) hezkých obrázků, když při skoro každém dialogu (zvlášť ze začátku!), to trhá uši naprosto maximálním způsobem. Nakonec nevíte, zda jsou scény komediální, či ne a ta Lucie Siposová by měla asi jít fakt spíš vařit. Filip Renč - u mě stále nejpřeceňovanější český režisér současnosti. 50%. ()

Rosomak 

všechny recenze uživatele

Hlídač přesně vystihuje současný stav českého filmu. A ten je v tom, že to vůbec nevypadá filmově, ale spíš jako dražší pilot k nějakému seriálu. Herci přehrávají jak v telenovelách a nejednou to připomene nejmenované seriály české produkce, které se natáčí na první dobrou. Jejich dialogy jim nevěříte a navíc vás škádlí strašně vysvětlující Hlídačovi vnitřní hlasy. Doslovnost zde ale nezůstává jen v dialozích, které ještě šustí papírem, ale přelévá se i do obrazové složky. To abyste, až půjde film do televize, mohli u toho v klidu žehlit a nic vám neuniklo... Předpokládám, že film byl asi i dost razantně sestříhaný aby se vešel do stopáže, protože jinak si nedokážu vysvětlit tu strašnou přímočarost vyprávění. Hudební podkres je nezajímavý, ale ušel by, kdyby ho Renč mermomocí necpal pod každou scénu. Vtipně působí válečné scény, které v kontextu zahraničních filmů nemají absolutně co nabídnout (proč se o to vůbec s tak malým rozpočtem snažit? - šlo se tomu docela snadno vyhnout). Hlídač č.47 je prostě průšvih. Na televizní film průměr (k tomu má také nejblíže), na film uváděný v kinech strašný podprůměr. Možnosti velkého plátna to totiž nedokáže vůbec využít... ()

Reklama

salahadin 

všechny recenze uživatele

Filip Renč sází na absolutní jistoty, ale neumí z nich těžit. Především jde o neoriginální a předvídatelný příběh plný všech typických vybroušených příběhových a vypravěčských prvků, které si hledají sympatizanty z širokých řad publika (traumata z války, ztráta ženy, problémy se zdravím, nezvaný nápadník a konec tak, jak ho čekal snad každý z nás). K hercům nemám víceméně vyhrady, pokud má být postava slizká a našim smyslům odporná, tak taková skutečně je. Nemohu si pomoci, ale podle mého Renč zbytečně přetahuje strunu, a to v několika polohách. Vidím tu evidentní snahu natočit cosi "většího". Záběry z války jsou zbytečné a ruší dějovou linku (oč pragmatičtější by bylo navodit trauma náznaky, nikoli obrázky jatek, ač sebevíc realistických). Mají za úkol učinit postavu Karla Rodena ještě více tragičtější, než je. Ačkoli jeho postava je víceméně scénáristicky plochá, Roden z ní učinil zajímavou postavu. Dobré je vykreslení vztahů mezi postavami a to nejen v milostném trojúhelníku, ale i mezi vesničany. Chemie funguje, napětí stoupá. Stoupá k předem jasnému konci téměř předem jasným průběhem děje...za to si Hlídač určitě nezaslouží vyšší hodnocení. Protože v této sortě filmů jde především o příběh a příběh Hlídače je tak triviální, že nemohu jinak, než 3*. Atmosféra je však vykreslena zručně. ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Když jsem ten film viděl před lety poprvé, docela se mi líbil, když jsem se ale teď k němu dostal podruhé, úplně jsem se zhrozil, jak je špatný (a potvrdil si tak své přesvědčení, že Renč kromě Requiem pro panenku už nikdy žádný dobrý film nenatočil, a že jeho filmografie jeví kvalitativně sestupnou tendenci, a to celkem rapidně). Radši nedomýšlet, jak scénář naložil s předlohou (Kopta by se asi dost divil), je však zřejmé, že film jde na ruku současným divákům, a servíruje jim přesně ty obrazy, které od takového filmu čekají - Hlídač č. 47 je filmařsky neobyčejně neinvenční, a nevytrhne jediným momentem, v němž by byl nějak osobitý. Obzvláště negativně jsem vnímal to, jak si film v téměř každé scéně vypomáhá emotivní hudbou, aby tak kompenzoval svoji neschopnost vyprávět v obrazech a vyvolat emoce i jinak, než tímto nejjednodušším způsobem. Dojem z filmu u mě nevytáhl ani Karel Roden, který - tím, jak jde z role do role - už se mi docela omrzel, a řadím ho k okoukaným hereckým tvářím českého filmu, které už mě nebaví. Václav Jiráček ovšem vedle tohoto ostříleného barda působí dojmem hereckého ochotníka z Horní Dolní, který své repliky deklamuje s takovým zanícením, že mu skoro není rozumět - velmi nešťastně obsazená postava. Celý film navíc působí nepříjemně laciným dojmem a nezapře svůj původně televizní původ - při jeho sledování se mi v hlavě vybavila spousta jiných - tematicky podobných - českých filmů, kterých si osobně velmi cením a vedle nichž podle mě Renč neobstojí - za sebe prostě nemám problém napsat, že ho nemám rád a že si myslím, že to není dobrý režisér. ()

swamp 

všechny recenze uživatele

Renč naprosto přestřelil, nedaří se mu vyvolávat jakékoliv emoce (ač se Roden, který je jediným světlým bodem filmu, snaží sebevíc), přestože by to hrozně chtěl. Nezajímavá kamera a hudba vše podráží, a tak tu zůstává opravdu jen postava Josefa, kolem které se točí zbylé postavičky (dobrá, ještě Dlouhý a Lichý stáli za to). ()

Galerie (46)

Zajímavosti (29)

  • Snímek je poslední prací scenáristy Eduarda Vernera, jenž zemřel v roce 2003. (hippyman)
  • Jedná se již o třetí filmovou adaptaci románu Josefa Kopty. (Kmotr76)

Reklama

Reklama