Hlídač č. 47

Na tenhle film jsem se opravdu těšil. Už nějakou tu dobu jsem na něj slyšel jenom chválu (hlavně, co se hereckých výkonů týče) a tak jsem si ho konečně sehnal. No a výsledek mě… zklamal. Jediné, s čím bych souhlasil a co mě nezklamalo, jsou ty dva České lvy pro pány Dlouhého a Rodena. Zbytek je (bohužel) jen unylá, nezáživná a hlavně místy dost nevěrohodná (celý ten vztah mezi Doušovou a hrobníkem - ani na chvíli jsem tomu neuvěřil) pohádka, kterou krom již zmíněných herců zachraňuje druhá polovina filmu a část s ohluchnutím. Vše ostatní je jen průměrná filmařina. Nicméně seženu si obě předchozí verze, abych mohl porovnat, jak se s tím vyrovnali pánové před 60 či skoro 80 lety. 50 %. (06.12.2012)

U kanónu stál a pořád ládo ládo ládoval, ponuré zvonění bizarní postavy hned od začátku filmu působí stísněnou atmosférou a lesklé vodní krůpěje bičovali v nečase přijíždějícího vysloužilého vojáka z první světové války, který přichází se svou ženou na osamělou nádražní stanici číslo 47, obzvlášť vynikající jsou záběry přitažlivě krásné přírody Krušných hor. Jediná postava chtě nechtě, která mě zaujala a má tu svoje vyvolené místo je skvělý Karel Roden nejmladší, který umí i zahrát potmě. Vlastně mi ani nevadila tolik zvláštní nejednotnost herců, ale čeho je moc, toho je příliš. Takřka neustále se vracející rušivé momenty scén prolínajících se obrazů vzpomínek z války, to mi tedy vadilo. Závěrem malá připomínka, je nesporné, že vůbec největší přínos režiséra Filipa Renče je, že ve svých filmech umí slušně navodit silnou až pitoreskní evokaci prostředí a hlavních postav. (18.04.2009)

Nemůžu se ubránit dojmu, že s tak dobrou předlohou šlo naložit výrazně lépe. Nejvíce mne iritovala ta přílišná polopatičnost na každém kroku, zejména když Douša zjistí, že ohluchl. Nestačí pouze záběr na mluvícího Ferdu, kdy Douša neslyší vůbec nic. Pro ty natvrdlejší Roden několikrát zoufale zakřičí "nic neslyším" a zběsile tluče kovovou tyčí o kolej. A pro úplné vylízance ještě jeden záběr na (ne)mluvící Aničku a pár posledních "nic neslyším". A takto je to, díky Bohu že alespoň v menší míře, po celý film. Filmu dominují Roden s Dlouhým (ve své typické roli intrikána na pozadí), krásné scenérie a příjemný klavír, který se však časem stane otravným, neb se neustále opakuje v jednom či dvou motivech. Suma sumárum - škoda, že Hlídače takhle zfušovali, mohlo to být mnohem lepší... 70% (18.09.2010)

Rodena i s jeho postavou bych jako režisér nechal zastřelit v prvním flashbacku, ale kdybych se měl s panem Renčem jako spolurežisérem dohodnout, jaké postavě se věnovat nadále, asi bych musel roztrhat scénář a napsat úplně nové postavy a film kompletně přeobsadit. Ta zasněžená opuštěná vesnička s vláčky by mohla zůstat. A aby to ještě všechno dobře fungovalo, tak bych možná nevyhodil z práce skladatele hudby, ale film bych mu dopředu promítnul a pro jistotu mu raději vysvětlil, o čem je a jakou by měl mít atmosféru, aby se do ní svoji plagiátorskou hudbou alespoň mohl náladově trefit. (10.05.2009)

Je velka skoda, ze Renc tu nakousl nekolik dost slozitych temat/otazek, a i kdyz sel v nekolika pripadech do hloubky, vznikl takovy mensi "mismas". Je to o ztracene generaci? O zlu v lidech, ktere neni "na prvni poslech" slyset? O lasce lidi, kteri jsou spolu nestastni, ale bez sebe jeste nestastnejsi? Roden vyborny, Siposova nic moc, ostatni herci ve vedlejsich rolich (krome Dlouheho) strojeni a neprirozeni. Ale hezky jsem si poplakala. (01.10.2010)