Ramsay's Kitchen Nightmares
Áno, šéfe Veľká Británia
Obsahy(1)
Uznávaný šéfkuchár Gordon Ramsay prichádza do reštaurácií, ktoré majú veľké problémy. Či už s jedlom ako takým, alebo jednoducho s tým, ako prilákať čo najviac zákazníkov. Nutné zmeny v chode reštaurácie spôsobujú konflikty medzi Gordonom a majiteľom respektíve súčasným šéfkuchárom. Po tom, ako prebehnú zmeny, televízny štáb odchádza a vracia sa po nejakom čase naspäť, aby zistil, či sa podarilo podniku odraziť od dna. (TV JOJ)
(více)Recenze (50)
ja vôbec nemusím takéto relácie ale Gordon je zaujímavý týpek, ktorý jednoducho vie zaujať a dá sa na neho pozerať. Síce sa občas ťažko pozerá ako tam kritizuje kuchárov ale vidno na ňom že to s nimi myslí vždy po dobrom a nevzdáva to. Niesom vbec priaznivcom takýchto vecí v telke ale toto má v istom zmysle svoje vlastné kúzlo ()
Zatímco Zdeněk Pohlreich (ač ho žeru) šokující zjištění mnohdy raději řeší jen s kameramanem někde za rohem, Ramsay se s tím nepáře a s personálem si to vyříká pěkně od plic a na místě. A mnohdy i se samotnými hosty. Když všem nadá do tlustých prasat, divák zírá. Nad stavem ostrovního restauratérství se můžeme usmívat stejně jako nad tím naším, hlavní hrdina moc dobře ví, jak to v byznysu chodí, a především ví, jak to v něm vypadat nemá. Pohlreicha jsem hltal každým dílem, britskou verzi zase tak nakoukanou nemám, nicméně hlášky „našeho“ šéfa mi přijdou víc smrtící a trefné zároveň. Poznal jsem českou i britskou gastronomii z obou stran myslím docela pečlivě, takže každý díl o záchraně uvadajících podniků má pro mě speciálně osobní příchuť. ()
Mám-li věřit šéfkuchaři Ramsaymu, tak úroveň gastronomie, umění mistrů vařeček a myšlení big bossů britských restaurací je ještě mnohem horší než v naší domovině. Z toho mám dost. Nicméně etiketa se v tomhle byznysu příliš nenosí a tak si můžeme užít Mistrova organizátorského stylu, kuchařského umění i kanálového slovníku dle libosti. Ale pokud mám srovnávat slavný britský originál s ubohou českou kopií, tak Zdenda Pohlreich je u mne přeci jen o kousek výš. ()
Nápad se zachraňováním uvadajících restaurací je sám o sobě zajímavý, ale bez schopného průvodce a dobře vytipovaných "putyk" by brzy padl na hubu jako mizerné pokusy o reality show na českých televizích. Gordon Ramsay je ale borec s vyzáží věčně vypruzeného buldoga a když nastoupí na scénu, je to jako když otevřete v zatuchlém bytě okna a dovnitř vpluje čerstvý vzduch. Tenhle mezinárodní gurmán má shomanství v sobě a nekonečné fuckování povznáší výš než třeba Judd Apatow a jeho crew. U Ramsaye je jasné, že všechno, co vyřkne, jde takříkajíc od srdce a je na něm pokaždé vidět, že trpí, když se dělají věci v kuchyni či na place blbě. A o to jde. Díky Ramsayeovi má divák pocit, jako by se účastnil celé záchranné mise on sám a prahne po tom, aby se místní "čtyřka" vrátila do pozice lokální jedničky. Nízký počet epizod na sezónu navíc zaručuje, že si Ramsay může vybrat skutečné perly, u nichž je třeba nasadit rozdílné postupy zaručující nekonečné možnosti zábavy. Je to poučné pro obě strany, zábavné jakbysmet a v rámci škatulky naprosto bezkonkurenční. Pohlreich je fajn, ale Ramsay je boží. ()
Žasnout lze jen nad tím kolik lidí sežere tento pečlivě připravovaný, uměle dodělaný a řádně připepřený pokrm. Stačí přidat pár konfliktů, sprostých slov, dostatečně drsných záběrů a z postaršího, obtloustlého individua uděláme poloboha z kuchyně a žrádlo pro stádo je hotové. Nic proti soutěžím ve vaření, nic proti radám zkušenějších a konstruktivní kritice nedostatků, ale takováhle ubohá umělá reality-show je jen Big brother v kuchyni. Těžko pochopit, jak někdo může uvěřit autenticitě emocí lidí, kteří mají kameru před ksichtem. Je to tak naivní, jako očekávat při pohledu na zvíře v kleci obraz jeho přirozeného prostředí. Ale samozřejmě nejde jen o kamery a případnou nervozitu, tady se pod bičem autorů předvádějí pečlivě vybraní narušení exhibicionisté. Nejde o vaření, nejde o restauraci, jde jen o ty konflikty - a v tom případě bych si rovnou mohl pustit Ulici nebo Ordinaci. ()
Reklama