Líbáš jako Bůh

Ano, někdy se film dostane do fáze, kdy máte chuť se psychicky uvolnit pomocí rány pěstí směrem ku Marii, ale někdy je prostě lepší držet krok a nepřipouštět si tu samovolnou imbecilitu náhod a moralit k tělu. To raději začnu zběsile šoupat nahama, dokud nám nevzplane koberec. Rozhodně ne tak špatné, ale nemůžu se zbavit dojmu, že Poledňáková až trestuhodně vykrádá sama sebe. (24.10.2009)

Tak jo, Marie, dala jsem Ti šanci, přestože Tvá tvorba bez okovů totality nestojí ani za klokaní pšouk. Celých 20 minut jsem vejrala, v ksichtu se mi nepohnul ani sval, rty zachovávaly neutrální přímku... maximálně se občas podrážděně pokřivily. A potom jsem se položila na otázky: proč tady dřepím, co mi ten film dává? Odpověď se dostavila okamžitě: dává mi nudu, otrávenost a chvilkové momenty nasrání (vždyť která vymaštěná lulina skočí prakticky bezdůvodně před rozjetou houkající a blikající sanitku?, proč tuhle rychlou záchranku ostatní auta předjíždějí? atd.). Nevím, proč ses po plyšové revoluci na 17 let odmlčela, Marie, je však náramná škoda, že jsi ticho přerušila infantilními, neartikulovanými skřeky ve stylu "Jak se krotí krokodýli" nebo "Líbáš jako bůh". A to si kuř, že "Líbáš jako ďábel" důsledně vynechám - i filmový sadomasochismus má své meze. (03.06.2013)

To je ptáček, poledňáček. V poklidu a s úsměvem na vrásčitém gesichtu přestárlé kokety vhodila v svět píčovinu, mající naznačit, že stáří cti a sexappealu netratí. Tudíž babči ohozené v šifónovém pytli a dědoušci s rádiovkou mají nový podnět. Dnes již nemusí pouze konat tanyny za poslechu Edy a Šaška, mohou též odložit na pár let nákup nutných léků a za ušetřený peníz vyrazit třeba na párty, do světa, do hor, prostě kde všude je to správné místo na romantické styky, které jim zpříjemní podzim i zimu života. Všechny figurky v tomto veledíle jsou i přes dávno prodělanou menopaouzu či prostatu středně rostlého melounu natolik hyperaktivní, že i přes infarkty, střídající se v úderném tempu s mrtvičkami, zběsile směřují k cíli. Kterým je.....asi si ještě vrznout, nebo nevím. Holubice sehraje megeru na počkání, Kaiser se evidentně nevzdal záliby v ohnivé vodě ani při natáčení této parodie a Bartoška se prohulil k přesvědčivému ztvárnění cynického, impotentního astmatika. (13.08.2012)

Už mám 30+ a bavila som sa. Odpustím snímku umeleckú stránku a všetky výčitky práve preto. Už viem, že dobre sa zabaviť a zasmiať môže byť občas nadovšetko - aj nad výpoveď či umenie. Napokon - kto určuje vkus? Na amfíku to bolo zadarmo a tak sa plné sedačky postupne vyprázdňovali od mladých a tých, ktorých sa to nedotklo. Kamarátka mi pošepkala: "Vidíš ako odchádzajú tí, čo to nepoznajú?" a ja som okríkla 8 ročné deti čo riešili lízatká. A medzi tým som sa smiala nad tým, aká smiešna môže byť neistota lásky v staršom veku, kým v mladosti je tragická. Za ten smiech a pohodu: u mna dobrý - za štyri. (02.09.2009)

Jediné co mi příjde opravdu k smíchu je ten fakt, že tohle bylo zvoleno komedií roku. To je asi jako by v Americe zvolili nejlepším filmem za rok 2005 "skvělý" opus Varan vs. Kobra. To jen tak na úvod. Často tady mnoho recenzentů hýří ve svých recenzích k všelijakým komediím větami typu "Ani jednou jsem se neusmál" apod. Význam této větě ale dal skutečný smysl až snímek Líbáš jako Bůh. Film o jedné hlášce, s trapnou Lucií Bílou v titulcích, s nudným a všedním dějem, ve kterém hrají hlavní roli mobilní telefony (celé to působí jako takové Vodafone vánoce). SMSky lítají vzduchem až z toho bolí za krkem, konec filmu vypadá v nenávratnu a celé to vlastně nedopadne nijak. Takže diváci odcházejí z kina ukojeni a já ten film upřímně nesnáším, ale rozhodně ce cítím jako vítěz, že jsem to dokázal nějak dokoukat. PS: Dost se divím "Bambulce" Kaiserovi a "Tesákovi" Holubové, že se dokázali něčemu podobnému propůjčit. Český vtip je když se Kaiser, který drží v ruce šálek s čajem, podívá na hodinky a ono se mu to vylije. PS2017: druhá projekce dopadla už lépe, přecejen stárnu a mírně infantilním. 40% (18.12.2009)