Náš vůdce

Metlou lidstva je fanatismus. Díky fanatismu se i z té nejúžasnější myšlenky stane ničivé zlo. Tím neříkám, že fašismus je úžasná myšlenka. Ale sami jste viděli, že ještě v úterý bylo všechno v naprostém pořádku. Stejně tak bylo v pořádku, když někdo kdysi dávno stvořil Ježíše Krista a celé křesťanství. A dnes? Svět se otřásá náboženskými války o to, čí Bůh je ten pravý. Vykašlete se na učebnice dějepisu a raději se podívejte na tento film. I když se zaobírá především fašismem, lze jeho význam aplikovat na mnohé a mnohé další hrůzy. A bohužel mám dojem, že Náš vůdce tím pádem na aktuálnosti jen tak neztratí... (28.07.2011)

Nemecké filmy o labilnosti a krehkosti ľudskej povahy, a jej náchylnosti nechať sa ovládať a manipulovať, mám veľmi rád, podobne spokojný som bol aj s filmom 'Das Experiment'. Vôbec by ma neprekvapilo, keby bolo pred záverečnými titulkami uvedené, že udalosti boli nakrútené podľa skutočnosti. Strhujúci film, ktorý ma prinútil sa zamyslieť. Režisér si vybral naozaj neľahký námet, ale spracoval ho s prehľadom, rovnako som bol prekvapený aj pomerne vyrovnaným hereckým výkonom, najmä zo strany mladých hercov. 85%. (27.09.2009)

Náš vůdce má co do budoucna hodně nabídnout. Říct o něčem v dnešní době, že je nadčasové mi příjdě opravdu ojedinělé, ale tento film si to zaslouží. Byl by nadčasový za jakékoliv situace a vždycky by měl pravdu. To nejhorší co naši zemi totiž trápí je v tomto filmu nádherně vidět. Nedávno jsem podobnou situaci ovlivňování lidí viděl ve filmu The Mist od Darabonta a nic příjemného to nebylo. Vidět jak se lidé dokáží tak snadno ovlivnit, co to dokáže způsobit, jaká velká moc v rukou člověka může být. Což sám dokázal už za válek Hitler. Nejhorší je, že se to může stát kdykoliv i dnes. Může se nějaká ruka rozmáhat, může mu hrát do karet pár situací v okolí, ve světě a už má skoro vyhráno. Výhra je totiž kopa tupých prasat, kteří nepřemýšlejí, ale jednají tak jak jim kdo řekne a nejhorší na tom je, že to jsou lidé a ne nějací roboti. Mám strach, že by v budoucnu mohlo něco podobného přijít. Nic není nemožné a to právě ukazuje tento film. Německý národ jako takový ovlivnění už nejednou zažil a tak je dobře, že se do toho pustili právě oni. Jenže když se člověk jednou poučí, neznamená, že do toho nespadne zase. Lidská mysl je různorodá, všelijaká, dokáže nevídané věci. To je na tom všem to nejzlejší. Zlo může být nepatrný pramínek, ze kterého se nakonec vyklube velká řeka. Stačí jen čekat a nic nedělat, protože lidé jsou lhostejní a málokdo něco udělá. Taková Vlna jednou může pohltit naprosto každého, i mně a na to tento film upozorňuje. Škoda, že mě ze začátku nedokázal tak rozpálit jako na konci. Konec totiž dokáže to, o čem tady celou dobu píšu. Že svět je na pokraji něčeho, co si nedokáže přiznat, na pokraji zničení. Ale kdo tomu zabrání? (27.06.2008)

Je mi líto, nevěřil jsem. Historka o manipulační transformaci jedné třídy v malou fašistickou skvadru sice není nikterak nepravděpodobná, avšak trpí přílišnou urychleností a absencí hloubky. Přerod třídy i dílčí přerody jednotlivců nezanechají žádný dojem možná proto, že všechny postavy zůstávají hrubými šablonami. Pokud se tlustý hoper, učitel a blonďák dají i na konci filmu nejlépe definovat slovy tlustý hoper, učitel a blonďák, je asi něco špatně. A že stádo nepříliš individuálně zdatných ovcí může brzy kráčet za schopným pastýřem, to přece víme taky. Zdejší ukázka balíků, kteří po dvou dnech vandalsky běhají po městě, čmárají gigantická loga na výškových budovách a ustrkují nesouhlasící, prostě přesvědčivá není. Možná jako názorná ukázka manipulace, určitě ne jako samostatný film. Všude omílaný závěr je i přes odpovídající výsledek odhadnutelný od poloviny filmu. Náš vůdce tak sice o něčem vypovídá a nenudí, sílu však nemá žádnou. 5/10 (09.02.2009)

"Jak vyrobit Molotovovův koktejl spadá do výuky chemie." Na žádné z mnoha škol, které jsem poctil svou návštěvou, jsem nepatřil k nejpozornějším žákům. Zaznamenal jsem však přitom skutečnost, že nejlepší učitelé jsou ti s nejmenším počtem akademických titulů a šťavnatá výuka Rainera Wengera to jenom potvrdila. Při jeho zpracování projektu Autokracie jsem jen fascinovaně sledoval, jak se za pár dní změnily lidské povahy a založená VLNA se rychle začala vlnit podobným směrem jako za dob, kdy bylo Německo nade všecko. Na mne to tedy hodně zapůsobilo a přitom se mi líbil vyvážený poměr smutek/humor i řád/anarchie. A nejlepší byl sympatický führer, který vůbec netušil, jak dokáže rozpohybovat stádo. Trošku to sice bolelo, ale stálo to za to. (14.04.2016)