The Last House on the Left
Posledný dom naľavo
Režie:
Dennis IliadisKamera:
Sharone MeirHudba:
John MurphyHrají:
Sara Paxton, Monica Potter, Garret Dillahunt, Tony Goldwyn, Josh Coxx, Spencer Treat Clark, Aaron Paul, Riki Lindhome, Martha MacIsaac, Michael BowenVOD (2)
Obsahy(2)
Mari Collingwoodová přijela s rodiči strávit prázdniny na jejich letní sídlo utopené uprostřed hlubokých lesů. Dívka poprosí matku, ať jí půjčí auto, a sama se vydá do nedalekého městečka navštívit starou známou. Zatímco si obě kamarádky referují o svých životních peripetiích, náhodně se seznámí se sympatickým chlapcem s tajuplně nevinnou tváří. Za chvíli se už všichni tři ocitnou v jeho motelovém pokoji a balí jeden joint za druhým. Jejich drogový večírek přeruší příchod mladíkových příbuzných. Ti se chtějí nepohodlných svědkyň zbavit. Obě dívky totiž vstoupily do cesty uprchlému psychopatickému vězňovi Krugovi a jeho kumpánům. Paige zavraždí, ale Mari, navzdory tomu, že ji znásilní a postřelí, dokáže utéct. Snaží se dostat k rodičům, ale do jejich domu shodou okolností také směřují kroky zabijáků, kteří se potřebují schovat před blížící se bouřkou. Manželé jsou velmi pohostinní, když ale domů dorazí polomrtvá Mari a rodiče zjistí, koho mají pod svou střechou, musí chtě nechtě odhodit civilizační návyky a vzít vykonání trestu do vlastních rukou. (TV Nova)
(více)Videa (1)
Recenze (600)
Díky bezvýchodné atmosféře, neustálému hnusnému pocitu z toho, že to, co se už stalo, není nic ve srovnání s tím, co se teprve stane, a díky absolutní nepředvídatelnosti děje nemůžu jinak a musím Poslední dům nalevo postavit takřka na úroveň Peckinpahových Strašáků. Je to patrně první film, který si takové srovnání zaslouží. Úplně dobře mi z té podívané nebylo, ale bavil jsem se setsakra poctivě. ()
Z pohledu pozorujícího emzáka Kanga musím překvapeně konstatovat, že tělesná schránka obyvatelů planety Luzná, vydrží opravdu mnoho nešetrného zacházení než zhasnou a životně důležité funkce jdou do prdele...a o prdeli dost, vzhledem k jejich nedobrovolným sexuálním kratochvílím, které díky své povaze nevedou ani k reprodukci. Byl jsem svědkem toho, kam až může vést nedodržování pracovní doby a konzumace měkkých drog s neznámými pubescenty opačného pohlaví, které navíc doprovází zbytek tlupy sociopatických degenerátů Hujerů. Takže se navzájem střídavě mlátí, kopou, střílejí, provádějí výše zmiňované kokotiny, utíkají, ječí...chování, které zkrátka neschvalujeme a ani mu dokonale nerozumíme. Zhruba po hodině se, díky přesunu tlupy sadistických hovad do domu jiných humanoidů, situace lehce obrací a Hujerovic famílie dostává kapky v různých podobách od těch dobrosrdečných lidí, kteří jim nabídli střechu nad hlavou. Prostě už víme, že na své potomky jsou Luzňáci až přehnaně hákliví, a když jim ublížíte, pak musíte počítat s nešetrnou amputací nějaké končetiny či s trepanací lebzy pomocí běžně dostupného nářadí z Hornbachu, jupijupijééééj. Ale největší pecku si rodičové schovali pro starýho Hujera do finále...kýžená informace je tedy ta, že před kolonizací Luzné musíme do krámku s tím zeleným sympaťákem nakoupit pár mikrovlnek, tak mazej Kodosi, zase je nějaká slevová akce. Připomnělo mi to jeden lidský film, Sám doma a bez hlavy. Vskutku roztomilé. ()
Co bolí, to žije... Jaký je hlavní rozdíl mezi horory a vůbec filmy TEHDY a TEĎ? Dřív to bylo výrazově syrové, s určitým filmařským kouzlem a (díky omezeným prostředkům) funkční atmosférou. Současnost naopak přeje dokonalé obrazové technice, efektům i efektivnějšímu střihu, jenomže ta atmosféra v tom všem často nefunguje. The Last House on the Left těží z tématu příčiny a následku, jenomže v důsledku nedokáže být patřičně chladnokrevný. Jasně, Sara Paxton je neuvěřitelně krásná, se senza ďolíčkem v bradě, všechno je hnaný k maximální přímočarosti, otevřenosti, násilí, pro dosažení maximálního kontrastu mezi dobrem a zlem. Jenomže já mu v týhle formě (s výjimkou dvou, tří scén) nevěřím. A to hlavně díky stupidním záporákům, prázdným postavám bez výrazovýho charakteru, samoúčelně napsaným jen pro schéma odplaty. Neznám Cravenův původní The Last House on the Left, ale jeho současná verze je pro mě jen plynule odsejpající fašírka se slušným potenciálem, která hledá sama sebe, celých těch zpropadených 110 minut. [final rate: 60%] ()
Kladivem do hlavy za oko, Defrost za zub.. V každém z nás dřímá špetka sadisty a je krásné, že v subžánru "Parents Vengeance" přináší násilí na lotrech to v nejvyšší míře ospravedlnitelné uspokojení. Nejsem odborník na trestní právo, ale nebyl ten konec s třaskavými účinky mikrovlného záření na lidskou lebku tak trošičku úkladnou vraždou..? ()
Původní „Last House on the Left“ pojímal motivy násilí a pomsty exploatačně. Remake ze stejného příběhu vychází k fyzicky intenzivnímu thrilleru. V obou případech se jedná o typické produkty své doby. Zatímco Cravenův originál je esencí laciných brakových bijáků ze sedmdesátých let (drogově poblouzněná nesourodost vyprávění; třeskutě ubohá forma; zkazky o filmu, jeho interpretace a ostatně i jeho slogan z plakátu jsou mnohem podnětnější a dramatičtější než film samotný), stejnojmenná novinka je zase stylově čistá žánrovka dle současných mainstreamových norem. Nicméně zatímco Craven se vůbec nezatěžuje otázkou legitimnosti či etičnosti pomsty, tentokrát film v absolutním finále přichází se zneklidňující tečkou, která happyendu dodá zlověstně mnohoznačný rozměr. Jistě, nový „Last House on the Left“ není originální, nicméně to nebyl ani Cravenův „originál“ (lépe řečeno brakové přiznané přepracování Bergmanova „Pramenu panny“). Ale narozdíl od Cravena dokáží tvůrci nové verze starý koncept obohatit (viz závěr) a především uchopit koncepčně a konzistentně. Více v recenzi na Aktuálně.cz. ()
Reklama