Temné stíny

Pamatuju doby, kdy mě Tim Burton dokázal chytit za srdce a očarovat filmem, který měl jen zlomek rozpočtu Temných stínů. Něco je zkrátka špatně, jakkoliv americké studio poskytlo známému režisérovi exkluzivní podmínky a na plátně se vyskytuje množství špičkových hvězd včetně Burtonových oblíbenců Johnnyho Deppa a expartnerky Heleny Bonham Carter. Potenciál by tu byl, ale s výjimkou sex-appealem nabité Evy Green nic nefunguje tak, jak bych si představoval. Mimochodem, řadím se k těm mužům, kteří by na pozici hlavního hrdiny dali bez váhání přednost démonické čarodějce před nanicovatou Bellou. Celkový dojem: 55 %. (17.02.2018)

(3x kino) Temné stíny, verze 2012, jsou naprostá lahoda. Přirozený vývoj spolupráce Burton/Elfman/Depp je na vlně oblíbeného fandomu, který započal v roce 1966, pokračoval jako daytime soapka pět let, načež navázaly dva filmy. Během dalších let došlo na několik nevydařených návratů, pouze revival série z roku 1991 se skutečně podařila. A nyní je tedy Barnabáš zpět a opět může ke svému příběhu připoutat novou generaci diváků. Krátký prolog z druhé poloviny 18. století je nádherně přímočarý a dekadentní, miluju tu výpravu a atmosféru. Ale co čert nechtěl, Barnabáš zpět v roce 1972 je ještě lepší než kdy dřív. Skvělý střet s post květinovou generací, dokonalé střety s Angelique (nenávistné i láskyplné), která se zatím z čarodějnice stala v několika generacích váženou občankou města. Johnny Depp si svého upíra maximálně užívá, Eva Green je maximální požitkářka v každém směru, Michelle Pfeiffer je stále velice sexy, kombinuje to nejlepší ze své Seliny Kyle a Lamie, Helena Bonham Carter má na to předvést upírku zase někdy příště, zatím to byla dokonalá studie násosky s titulem a syndromem Bathory, z dalších určitě potěšil Christopher Lee v maličké roli a fanoušky Alice Cooper. Speciální místo pak mají camea původních herců ze seriálu. Sedmdesátá léta jsou tu přesně taková, jaká si zaslouží být zaznamenána. Kombinace gothické komedie je žánr, který mi chyběl a přišel právě na čas. (14.05.2012)

Kdyby chtěl někdo zparodovat Burtona tím, že nabídne to nejhorší z něj zahnané do extrému, bude to vypadat přesně takhle. Naprosto pohromadě nedržící mišmaš. Nudné postavy, které v lepším případě nedělají nic, v horším věci, které nedávají smysl, vyšeptalý klišoidní humor a neexistující emoce. Nejhorší film Tima Burtona! (07.05.2012)

Co si budem povídat, je to úplně o hovně. Jenže Johnny Depp je opět zábavný a jeho archaická mluva a jemný humor mě rozesmívali. Jeho starej upír v nový době je prostě fakt vtipnej, i když ten film na to moc nesází, což je škoda a šlo by udělat mnohem víc gagů. Humor je někdy opravdu moc černý a třeba vyústění seance s hipíky jde až do wtf rozměrů. Nuda to nebyla, ale nějaká super zábava taky ne. A Eva Green konečně jednou není koště. (05.11.2012)

Je hrozná smůla, že ve chvíli, kdy většině diváků došla s Timem Burtonem trpělivost, přišly právě Dark Shadows. Mistra podivína mám totiž rád a příběh Barnabase Collinse mi přijde lepší než rychle vyprchávající Alenka i burtonovštější než hodně vydařený Sweeney Todd. Na Collinwoodu se totiž děje spousta vylomenin, u kterých žasnu nad režisérovou fantazií nebo se jen těžko bráním smíchu. Johnny Depp funguje jako netypický hlavní hrdina bez mrknutí oka a zbytek filmu si pro sebe i na menším prostoru krade pubertální princezna Chloe Moretz. Na vlnách Elfmanova soundtracku jsem tak doplul až na 90% s menší rezervou pro odstup a další projekci, která o pár let později potvrdila, že na rozbouřených útesech tehdy uvízla vzácně nedoceněná podívaná. (30.05.2012)