Ladyhawke
Jastrabia žena
Ladyhawke
Ladyhawke
Ladyhawke
Režie:
Richard DonnerKamera:
Vittorio StoraroHudba:
Andrew PowellHrají:
Matthew Broderick, Rutger Hauer, Michelle Pfeiffer, Leo McKern, John Wood, Ken Hutchison, Alfred Molina, Giancarlo Prete, Charles Borromel (více)Obsahy(2)
Příběh o lásce, která se nemůže dočkat naplnění. On je v noci vlkem, ona ve dne jestřábem. Oba jsou osudově předurčeni k tomu, aby se nikdy v lidské podobě nesešli, pokud neprolomí zlou kletbu, jež na ně byla uvržena. Strhující, akcí nabitý napínavý zážitek. (Magic Box)
Recenze (339)
Pohádka mého dětství, první krůčky u první fantasy. Po letech vidím všechny ty nedostatky. Vidím, jak moc byla Michelle krásná (a o kolik by byla ještě krásnější, kdyby měla i vlasy) a slyším tu příšernou discofilní hudbu, která se do fantasy filmu hodí asi jako kurva do kláštera. ()
Nemusel by to být špatný film, ale totálně nevhodná a nevkusná hudba z toho bohužel činí dílo na hranici nesledovatelnosti. ()
zlý soundtrack aj na 80ky, veľa zbytočného vysvetľovania postavami v priebehu deja, veľa nelogickostí (odkiaľ berie Isabeau (M. Pfeiffer) oblečenie, prečo nezanesie Navarre (R.Hauer) jastraba mníchovi Imperius (L.Mckern), prečo pustí stráž Navarre (R.Hauer) do kostola, osvietenie mníchovej Imperius (L.Mckern) ruiny množstvom ohňov, scéna na zamrznutom jazere všetci na jednom mieste Isabeau (M. Pfeiffer) si ešte aj sadne a ďalšie), použitie silných filtrov na čoho je moc toho je moc. Hviezda je len za pekné zábery Talianska a pár dobrých hereckých výkonov Ken Hutchison ako Marquet, John Wood ako Bishop. Asi je v hodnoteniach viac nostalgie. ()
Veľmi dobrý príbeh pre dnešných fičúrov nepochopiteľný. Žiaľ. Dávam ***** ()
Moc krásná romantická fantasy. Je to sice staré už skoro 40 let, ale pořád je to moc hezké. Skvělá atmosféra, drsný středověk... a Michell byla nádherná kočka. Tedy, jestřábice :-) ()
Veľmi lacno pôsobiaci film, sťa stvorený pre televízne obrazovky. Strojené, neprirodzené, kulisy pôsobia divadelne a akoby práve postavené, a celú tú povrchnosť podčiarkuje syntetická hudba, ktorá pomáha atmosféru stredoveku budovať podobným spôsobom, ako keby tvorcovia použili autá namiesto koní. ()
Tento film jsem viděl poprvé v dětství a od té doby se pro mě stal jedním z nejlepších filmů. Skvělý Rutger Hauer jako nekompromisní kapitán Naverre, krásná Isabeau z Anjou v podání Michelle Pfeiffer, zlodějíček Gaston přezdívaný myš, opilý mnich Imperius, statný vraník Goliáš na straně jedné a biskup Aquilský se svými poskoky na straně druhé. Tito všichni jsou zárukou skvělého příběhu ve kterém dobro zvítězí nad zlem. Co se dabingu týče jedině ten z roku 1992, protože tento z dílny S production Strahov se mi zdá nejpovedenější. Možná to je i tím, že se na dabingu podíleli Filip Jančík, Jiří Pomeje, Martina Hudečková, Ilja Prachař, Bohuslav Kalva a další a o úpravu a režii českého znění se postaral Zdeněk Troška. ()
tuhle pohádku miluju, ruthák s mišel a perfektně doplňující mates ()
Klasika. ()
Tá hudba to pekne dokurv.la. ()
Tohle je přesně ten film z mládí, na který se dneska nemůžu koukat objektivně...:-D ()
Kouzelná fantasy s úžasně křehkou Michelle Pfeifferovou a Rutgerem Hauerem ještě v dobách, kdy to s ním nešlo prudce z kopce. Taktéž je třeba zmínit působivou, třebaže skromnou výpravu a výtečnou hudbu. Richard Donner dokázal natočit neokázalou, ale o to působivější pohádku, na kterou se kdykoli rád podívám znova. ()
Úžasný pohádkový příběh, o boji nezměrné lásky a závisti mocného biskupa. Příběh dokonale vykresluje postava Matthew Brodericka jako rytíře, který má i své vlastní chyby a Michelle Pfeiffer jako jestřába. K tomu všemu celou atmosféru podtrhuje skvělá hudba... Jde o jeden z mála filmů, který vás vtáhne do vlastního světa a nepustí až do konce. ()
Moje nejmilejsi pohadka ;-) ()
Bol to seriozne najhorsi film aky som kedy videl. Hroze herecke vykony, katastrofalna hudba a prvoplanovy dej... ()
Klasika která nestárne... ()
Pohádka pro dospělé která nikdy nezklame. A jednou za rok na vánoční svátky ji s radostí zkouknu. A Michelle Pfeiffer je nádherná. ()
hudba Alan Parsons ()
Kdysi jsem se ve svých "telecích letech" zamilovala do Rutgera coby rytíře Navvara a přála jsem si být ve dne jestřábem...mimo Ramba to byla první VHS nahraná od tátovo známých, na Jestřábí ženu jsem se dívala denně, než mi to máma zakázala se slovy - že jí z té hudby třeští hlava.:D Na hudbu k tomu filmu jako mnozí zde nenadávám, prostě k tomu filmu patří a máma se to naučila odposlechem hrát na klavír a to teprve byla paráda!!! Rutger mezi těmi lety stačil ztloustnout a zestárnout a hrát jen v béčkových a céčkových rádoby akčňákách, ale pro mě pořád zůstane tím přepychovým modrookým nádherným rytířem..když jsem Jestřábí ženu viděla pak asi po osmi letech od té domácí projekce několikrát denně, tak jsem si myslela, že to bude už na mě příliš pohádka a že se tomu budu smát - opak byl pravdou - celé jsem to znova prožila vsedě na zemi přilepená na obrazovce tv, při scénách typu - viděli se při východu slunce, nebo záchrana vlka z jezera, nebo nádherná závěrečná scéna v katedrále...brečela jsem a vůůbec se za to nestydím!!! Rutger byl v té roli přepychový a nádherný, Michele Pfeifer byla božská, jen mi tam neseděl Mathew Broderick, ale neva..a líbila se mi i role mnicha, co zachránil Isabeu - a biskup Aquilský - ten byl výbornej!!!! ()
Související novinky
Zemřel Richard Donner
Legendární režisér Supermana, Smrtonosné zbraně nebo Spiknutí Richard Donner zemřel ve věku 91 let. Smutnou zprávu přinesla jeho manželka, producentka Lauren Shuler Donner. Slavný tvůrce pocházel z… (více)
Jablko nepadá daleko od šípu
Ridley Scott plánuje v Nottinghamu vzkřísit legendu o Robinu Hoodovi a produkční společnost Spyglass Entertainment si myslí, že když diváky zajímá anglický lučištník, možná budou zvědaví i na… (více)
Pokud si i po více než čtvrt století od prvního shlédnutí pamatuji (ke svému vlastnímu překvapení) prakticky všechny klíčové scény nějakého snímku, nemůže jít o špatný film. Ne pokud mé vzpomínky doprovázejí příjemné pocity, které se navíc opakují i při opětovném shlédnutí v dospělosti. To je přesně případ Jestřábí ženy, středověkého pohádky (Záměrně říkám pohádky, neboť o existenci nějakého žánru fantasy jsem kdysi neměla ani tušení, vše s nadpřirozenem pro mne byly buď pohádky, nebo mýty a legendy) o jednom prokletí a zároveň ve své podstatě velmi milého a laskavého filmu. Sestava je vpravdě typická: nezralý mladík, rytíř-hrdina, moudrý stařec, představitel zlých sil a žena-láska a čistota. Příběh sice plyne tempem pomalejším, než na jaké je současný divák zvyklý, přesto nenudí, a ve srovnání se zběsilostí mnoha dnešních spektáklů, u nichž smysluplnost obsahu tak často nepřímo úměrně roste a klesá v poměru k množství akce a počítačových efektů, je to úleva. Zde je vše děláno po staru, jen kamera, herci, prostředí a světlo. Mnohým z takovýchto současných fantasy filmů může Jestřábí žena dosud úspěšně konkurovat. Co se hudby týká, tuc tuc provedení je zpočátku rušivé a typické pro dobu vzniku, ale nakonec jde jen o zvyk. (Po druhém shlédnutí mám dokonce pocit, že se k dynamice filmu vlastně hodí a neumím si představit jiný doprovod.) Trochu lituji diváků, kteří se nad ně nedokáží povznést a film si užít. Tyto prvky totiž převažují jen během akce (tj. ve 3-4 výjevech) v první cca třetině snímku, ve zbytku času doprovází hudba scény vcelku vhodně a zahrnuje i motivy krčmy, církevní chorály apod., stejně tak ústřední romantická melodie hraná na klavír je opravdu pěkná. Okamžiky proměn jsou dělány jednoduše, avšak příhodně, místy i působivě. Kdyby se dnes natáčel remake, pochybuji, že by byl lepší. Bylo by totiž obtížné najít herečku, která by ztělesňovala křehkost a krásu tak jako Michelle Pfeiffer; herce, který by nepůsobil jako kluk, metrosexuál nebo by nepředstíral mužnost rádoby chlapáckým chováním a svaly, a kterému by ji bylo možno opravdu věřit tak jako Rutgeru Hauerovi; i herce, který by dovedl vtisknout své tváři zkaženost, bezcitnost, krutost, zlobu, závist, zášť, úlisnost i proradnost tak jako představitel biskupa z Aquily John Wood. A kdyby toto byla česká pohádka, kterou by nám televize naservírovala o Štědrém večeru, film by zde měl možná mnohem vyšší ohodnocení. Ačkoli by se jistě našli i lidé, pro které by byl děj moc jednoduchý, stejně jako jsou jiné filmy se složitějším dějem zase překombinované, strašidelné pohádky moc ponuré, veselé málo strašidelné, další s málo realistickou středověkou atmosférou, středověké příběhy pro změnu málo pohádkové, kdy se tvůrci ,, nemohli rozhodnout, zda točí historický film či pohádku" atd. Není holt na světě člověk ten, aby se zavděčil lidem všem. Na Jestřábí ženě by se jistě našlo pár drobných logických nedostatků a nějaké ty mouchy, ale ve srovnání s věrohodnými hereckými výkony, výborným výběrem hlavní pětice aktérů, celkovou atmosférou, množstvím emocí včetně dojemných okamžiků, romantiky a špetky humoru, krásnými záběry kamery a především geniálně prostým a originálním námětem jsou ničím. () (méně) (více)