Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Snímek vznikl podle stejnojmenné povídkové knihy Ivana Olbrachta, která poprvé vyšla v roce 1937 a která je posledním původním dílem známého českého prozaika a publicisty. Scénáristka Jana Dudková vybrala ze tří povídek dvě první, jež jsou na rozdíl od balady O smutných očích Hany Karadžičové laděny do laskavého humoru. Obě prózy jsou ve filmu propojeny do plynulého toku vyprávění. Jednoduchý děj zachycuje příběh chuďase Bajnyše, který málem přijde o svou sedřenou kobylku Julču, a události, spojené s neblahou okolností, kdy ve venkovské posvátné lázni mikve je málo vody, a proto se v ní nemohou konat talmudem nařízené očistné obřady. Tvůrci filmu se soustřeďují na idylický popis prostředí v horské vísce Polaně (golet je označení židovské osady v cizorodém prostředí, též i vyhnanství) na tehdejší Podkarpatské Rusi a na vykreslení života jejích rázovitých obyvatel, chasidských Židů. V centru pozornosti jsou početné rodiny tří přátel, Bajnyše, Mojšeho a Pinchese. Děj je provázen smířlivým komentářem vědoucího vypravěče. Snaha autorů postihnout s příznačnou dávkou nostalgie dávno zemřelý svět židovské komunity se projevuje v každé složce filmového díla, především však v obrazech kameramana a hudbě s židovskými písněmi a popěvky. Snímek nijak nepopírá své původní určení pro televizní obrazovku. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (58)

Zagros 

všechny recenze uživatele

Od Ivana Olbrachta jsem četl jen jeho nejznámější knihu - Nikolu Šuhaje a ani ten mě moc v knižní podobě nezaujal. Zbytek jeho tvorby proto neznám a k filmu jsem mohl přistoupit bez očekávání a bez srovnávání. Ještě dodám, že proti židovské kultuře nic nemám, ale ani ta mě nijak nebere. Je možné, že mi tím spoustu souvislostí uniklo a film pro mě neměl takovou hloubku, jako by mít mohl. Ale k samotnému filmu. Musím se přiznat, že už od začátku mi nesedla jeho atmosféra a poetika. Vysvětlující vstupy vypravěče mě vyloženě rušily a nabourávaly již tak prostý příběh. Iritovala mě taky většina postav. Jakékoli náboženství je pro mě synonymum pro pokrytectví a ani judaismus není výjimka. Všichni mají od začátku plné huby víry, ale při tom jen vymýšlejí, jak druhého oblbnout a co nejvíc oškubat. Když se to nepovede (ten druhý je chytřejší a oškube nás) a není na jídlo, tak se aspoň pomodlíme. První polovina mě hodně nudila a musel jsem si dát dokonce den přestávku. Nakonec jsem to ale dokoukal a ve druhé polovině jsem se i pobavil. Vyčůrané postavy většinou dostaly od života za vyučenou a pár jejich dialogů a situací dokázali tvůrci zdařile vypointovat. Golet v údolí se dostal alespoň na slabší tři hvězdy. K tomu přispěly i dobré herecké výkony většiny osazenstva. ()

Tommassi3 

všechny recenze uživatele

Poměrně zdařilé převedení stejnojmenné knihy Ivana Olbrachta ve film, v němž se stejně jako se obyvatelé židovské vísky Polany noří do mikve, i divák noří do obrazu každodenního, v tomto světle příliš často nezobrazovaného, života židovské komunity.. Nicméně člověku / diváku alespoň částečně znalému tématu nenabízí nic zajímavého, a tak pouze sleduje velmi lidský, ač jednoduchý, příběh chudého Bajnyše a jeho kobylky, nutno říci dost zchátralé, Julči. Bajnyše Zisoviče tradičně skvěle ztvárnil Ondřej Vetchý, jehož dojemně civilní a svojí až naivně strhující herectví patří k nejzapamatováníhodnějším stránkám Dostálova snímku.. ()

Reklama

Hrabka 

všechny recenze uživatele

O tento film bych neměl absolutní zájem, pokud by nebyl podle knižní předlohy. V maturitním ročníku jsem poměrně často koukal na filmy podle knížek, abych se zároveň bavil i rozvíjel své vědomosti k maturitě z ČJ. Golet v údolí je docela povedený film, který je rozdělen do několika částí. V každé se nám dostaví příběh z židovského prostředí a díky českým hercům, kteří jsou pro podobné filmy poměrně vhodní, se na ponurý film dá koukat. 55% ()

Willy Kufalt

všechny recenze uživatele

,,Zítřek - to je to hlavní. Dneška jsme se už dočkali, zítřek musí být dobrý." Mám rád, když film v sobě nese osobitou vlastní atmosféru, což tenhle film bezpochyby má. Bohužel na úkor výrazného místa pro převedení židovských tradic, lidových písní jaksi zůstal v pozadu příběh, to spočátku krásné prolínání židovského a českého humoru, poetické krajiny a kruté reality bídy v době hospodařské krizy by si možná zasloužilo lepší vyvrcholení. Zachraňuje to Ondřej Vetchý v jedné ze svých lepších rolí. 65%. (Challenge Tour 2018: 30 dní so svetovou kinematografiou) ()

mafounkešu 

všechny recenze uživatele

Mnu co říct? Jednoduchý děj, spíš rovnou o koblize, ze začátku se to i zdálo dobrý, pak už to akorát zbytečně natahovali. Vždy to tak je: Mějte základní děj-ten zde stál za staré pantofle: Chlap nemá prachy, dělá podvody, ale to by neměl. A ten roztahujte. A když už jsem u konce myslel, že by mě konečně film mohl něčím uchvátit, tak se samozřejmně ukázalo, že bůh je, atd.. Stejně to mělo Happy End. Já čekal, že mi film něco ukáže. Ty 3 alespoň za to něco málo dobrého, jako "jejich typický život, jak uklidnit děti, že byste měli pracovat, že není snadné věřit v něco, jak to chodí u židů a že ta manželka asi byla naštvaná, že celej rok čekala na sex a stejně ji ten chlap nechal ležet v posteli." Hodnocení se ustaluje mezi *** a ** ()

Galerie (5)

Zajímavosti (4)

  • Jedná se o poslední film Josefa Kemra, který již v době natáčení trpěl rakovinou, které později podlehl. (Redyx111)
  • Film bol natáčaný v Chrudimi, Svobodných Hamroch a na skanzene Veselý Kopec. (dyfur)
  • Protože tehdy údajně neměla Mahulena Bočanová na sobě vůbec chlupy (ani v podpaží), museli jí lepit pánské kníry do podpaží, protože by to bylo neuvěřitelné, že Brana, žena tělesná, chlupy v podpaží nemá. [Zdroj: Úsměvy Mahuleny Bočanové] (hippyman)

Reklama

Reklama