poster

Jak rodí chlap

Drama / Povídkový

Československo, 1979, 85 min

  • Tosim
    ****

    POVÍDKA 1: zajímavý nápad, ovšem mizerné zpracování. POVÍDKA 2: zajímavý nápad, zajímavé zpracování a z "běžného" příběhu o opilém tatínkovi se vyklube docela slušný příběh o "vraždě." POVÍDKA 3: bez Pavla Zedníčka by byla nejhorší. A i tak není nic moc...(18.10.2003)

  • WANDRWALL
    **

    Co je to chlap? Až po jasném zodpovězení na tuhle otázku se může začít jeho zrozování.(21.4.2011)

  • kingik
    **

    Poněkud zatuchlejší povídkový film, který svedl dohromady tři režiséry, jejichž tvorba se během příštích let rozešla. Zatímco pro Jana Ekla režírujícího druhou povídku s názvem "Hádanka", to byl první a poslední režijní příspěvek, kterým oblažil na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let českou kinematografii, pro Vladimíra Drhu to byl už čtvrtý film, respektive povídka s názvem "Věrné milování" a začínající Zdeněk Troška byl ještě natolik umírněný, že byste z jeho povídky "Poštovský panáček" jen těžko poznali jeho dnes již typický režijní rukopis. Horší je to, že tenhle film nebyl ani pro jednoho z režisérů nijak podstatně významný. Převládá pocit, že to všichni tři chtěli mít rychle za sebou a do příběhů se moc nepoložili. Je to škoda, protože povídky svůj potenciál měly, ale vzhledem k jejich nízké výrazovosti se jim nepodařilo atakovat víc, než hranici slabého průměru. A to zrovna nejsou "kandrdasky" obsazené povídky. Každá z nich je nějakým způsobem jiná, spojuje je pouze společné téma rodičovství z pohledu táty od rodiny. Každý si ve svém příběhu prožije své trápení, nějakou kritickou chvíli, a hned po skončení každého z nich, současně odezní i divákův zájem o nějakém delší dobu přemýšlet nebo se nad ním prožitkově zastavit. Vyplývá z toho, že příběhy jsou odpovídajícím způsobem zrežírované, avšak chybí větší řemeslná kvalita s větším kreativním zanícením. Neotřele vypadající zápletky jsou podávány fádně odtažitým až nezajímavým způsobem. Film si možná dělal nárok, určité ambice na to vymanit se z jednotvárnější normalizační filmové tvorby, ale v globálu to byl spíše výchovný koncert pro fotříky za "sociku", co nějakým způsobem pochybili. To, že povídky nestrhnou svým vypravěčským stylem, se ukázalo jako rozhodující. Asi nejpřípustnější, a možná i na dnešní dobu aplikovatelná, se jeví povídka tehdy s méně známým Zedníčkem. Jeho kreace nezodpovědného otce docela v té nudné šedi zaujme, i když i zde je patrný značný morální podtext, jemuž celý projekt podléhá. Film pro svoje morální a výchovné poselství divácky zapadl. Není příliš vyhledávaný ani pro televizní vysílání, v němž se sice už objevil, avšak i na televizních obrazovkách si k divákům cestu neproklestil. Zajímavý tento film tedy zůstává hlavně v tom, jaké režijní persony se v něm spojily, a co to nakonec vyneslo. A vzešlo z toho to, co jsem popsal výše. Film, který se do paměti nevryje téměř ničím. A když už, hned z ní vypadne. Ojedinělý filmový projekt se zkrátka výraznější odezvy nedočkal. Mé hodnocení: 40%(14.12.2014)

  • gouryella
    ***

    Samotny povidkovy film docela o nicem, ale Zednicek je fantastickej.(24.5.2002)

  • Martin741
    **

    Nudna normalizacna komedia, akych sa za normalizacie tocilo do aleluja. 30 %(25.10.2014)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace