Muži, kteří nenávidí ženy

Filmová adaptace megaslavné detektivky Stiega Larssona se úplně nepovedla. To, co na papíře vypadá zajímavě a originálně, náhle na filmovém plátně dostává nádech lacinosti. Mám rád pomalé filmy a ještě více detektivky, dokonce i ty temné, ale tohle je doslova nuda u Vangerů. Mimo neobvykle pomalého tempa a extrémně dlouhé stopáže je tahle detektivka prošpikována všemi myslitelnými schematismy hollywoodských temných béček, nechybí nezbytný naprosto neomylný hacker (tady samozřejmě v přechýlení s klišovitou vizáží gotické rebelky), který musí být snad v každém americkém thrilleru, stejně jako tak zprofanované citáty z Bible a jejich o to více podivuhodné propojení se sériovými vraždami, umírání při autonehodách s nezbytnými flashbacky, zachránění před smrtí rukou sériového vraha sekundu před usmrcením, bezradná policie, psychopat, kam se podíváš a tradiční sluníčkový happyend to vše tak nějak mile zvrhle završuje. Překvapivě tuctový severský snímek. Ta dlouhá zima a nedostatek slunce dělají své... (12.02.2011)

Valná většina rozladění v komentářích je způsobena obvyklým porovnáváním s knižní předlohou a končí stejně obvyklou lamentací nad tím, že ve filmu (logicky) schází či nemají prostor některé postavy, motivy či prvky. Tenhle problém mě minul, protože od narození dětí času dramaticky ubylo a ten, který zbývá, věnuji filmovému světu. Takže knižní bestsellery typu Milénia se ke mně pravidelně dostávají až prostřednictvím filmové verze. Muži, kteří nenávidí ženy se s lehkou nadsázkou dají označit za evropskou variantu temných thrillerů typu Mlčení jehňátek. Pátrání po dávno ztracené dívce z bohaté podnikatelské rodiny se postupně mění v honbu za běsy minulosti a ústí v odhalení pachatelů dlouhé série brutálních vražd mladých žen. Od rutinních hollywoodských blocbusterů se liší pomalejším tempem, určitou uměřeností (umím si opravdu představit nepoměrně akčnější, krvavější a celkově efektnější verzi téhož). Švédský snímek se řekl bych až záměrně vyhýbá velkým jménům a známým tvářím, které by i evropská kinematografie bez problémů dokázala poskytnout. Neokoukaní herci přitom hrají jako z partesu a bodují spolu s výbornou kamerou, která spolu se skvělým zneklidňujícím soundrackem vytváří pochmurnou atmosféru světa, kde můžete od kohokoliv čekat spíš ránu ze zálohy než vstřícnost a přátelství. Svou nikoliv bezvýznamnou roli hraje díky vé tvrdosti i švédština - je lepší dát přednost otitulkovanému originálu. Základem úspěchu snímku je ale propracovaný kvalitní scénář a především postavy, kde kontrastní dvojici tvoří tvrdohlavý, nicméně splehlivý a v osobním životě konzervativní investigativní novinář Blomkvist. Jeho akčnějšním a drnějším protipólem je pak punková hackerka Lisbeth, která s oblibou pátrá po zločinech, co sama nespáchala. Její charakter se stále pohybuje na hraně ať už činy nebo schopnostmi a jde o postavu, která jakoby pronikla do příběhu ze stránek komiksu. Díky svérázné otcově "výchově" a sexuálním lekcím od svého dohližitele nemá důvěru k mužům a experimentuje s lesbickými vztahy. Islanďanka Noomi Rapace jí sice zahrála přesvědčivě a dala jí zajímavou a přitažlivou podobu, jenže Lisbeth je už ze své podstaty natolik "cool", že mám s jejím přijetím určité problémy a kdyby se tady jen trochu víc tlačilo na pilu, ztratila by se úplně její uvěřitelnost. Film se díky své profesionalitě dá považovat za kvalitní výzvu současné americké dominanci v komerční oblasti. Nejde o žádný výlučný a odtažitý art, ale chytrý, napínavý midkult pro širokou obec filmových diváků. Celkový dojem: 80 %. (20.07.2010)

Ale vážení. Jaké odkrývání rodového tajemství. Jaká strhující detektivka. Jaké nastavování zrcadla muži ovládané společnosti násilí. Thrillerová složka obsahuje obvyklou míru těch nejprovařenějších klišé. Áno, pán je tak strašně strašně podezřelý, o co, že to není on. Bing ho. A tenhle. Ten vypadá docela noumauně Luďo, že by to byl on? No že váhám. Tak, a teď jsme v pasti, a co, zločincův sáhodlouhý proslov že by nebyl? Uděláme proslov, dlouhej, pěknej. A auto padá ze silnice, a co, výbuch bude? No jasně že bude. A tak dále. Při "tajemném odhalování děsivých tajemství" se ústřední duo (pochopitelně především jeho údajně ženská část) co chvíli vytasí se zásadním zjištěním, kterého si nikdo za celou dobu nevšiml (všechny ty souvislosti mezi dávnými vraždami opravdu nikdy nikoho nenapadly), přitom se zcela pomíjí základní logika a jednoduché důkazy. Tohle by možná stačilo na průměrný díl Kobry 11 (jen s pár výbuchy navíc), ale na něco co se tváří jako sofistikovaná záležitost ani omylem. Mno, jako detektvika tedy žádná celá nula nula nic. Pak tu máme tu druhou složku. Hlubokou. Sdělnou. Složku, pro kterou má bejt krimipříběh jakýsi sociální podhoubí. Muži, co nenávidí ženy. Možná jsem méně vnímavý, ale já tam žádného neviděl. Viděl jsem tam ženy, které (možná z pochopitelných důvodů) nesnáší muže. Což se promítá do vyznění filmu. To není film o jednom konkrétním zločinu a trestu. Trest, kterej v průběhu filmu vidíme celkem čtyřikrát (či vlastně pětkrát, když připočítáme vybrání jednoho konta), pokaždý to samý v bledě modrým, tu ale není trestem za konkrétní individuální čin. To je trest za všechny ty utlačované, bité, znásilňované atd., (dosaďte co vás napadne) ženy sužované despotickým patriarchátem, rape culture a všemi těmi sračkami. Tam není světské spravedlnosti dosti, tam musíme míti hrdinku, feministického anděla (či andělici, abychom byli džendrově korektní) pomsty, obracejícího hřích proti hříšníkovi. Hele, to už tu jednou bylo, než napočítám do Sedmi, vzpomenu si kde. Tomu je podřízená i dělba úloh, kdy muž postrádá takřka jakoukoli chlapskou rozhodnost a (údajně) žena obstarává rozhodnutí v poli. Ještě k tomu malá poznámka - Lisbeth by mě nevzrušila ani po 30 letech celibátu, takže scénu s koníčkem (příšerná pozice) jsem fakt nežral. Pár piv - totiž pozitiv na závěr. Ušetřím za vstupenky na pokračování a čas, který jsem chtěl věnovat knižní předloze. (01.12.2010)

TOLIKÉŽ ŽENA, KTERÁŽ BY PŘISTOUPILA K NĚKTERÉMU HOVADU ABY OBCOVALA S NÍM, ZABIJEŠ JI I TO HOVADO…. 40 let staré záhadné zmizení a mnoho podezřelých. Vlastně jen jeden milionářský rod, kde jeden nenávidí druhého. Na pátrání je najat novinář, ke kterému se později přidá mladá hackerka, jejíž příběh – než se obě linie protnou, jistě také nudit nebude. Opravdu velmi zajímavý krimi thriller plný násilí, který udržel moji pozornost celých 140 minut. PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ **** (18.09.2009)

Špičková mrazivá detektivka s parádně gradovaným vyšetřováním. Škoda ale příliš velkého množství motivů, jejichž dořečenost na konci absolutně zabíjí šance na jakoukoliv katarzi (naopak, výsledný dojem dost rozmělní)... A také škoda zbytečné expozice postavy Lisbeth. Ja je sice nezbytná pro druhý a třetí díl, ty jsou ale z hlediska série zbytečné. Lisbeth mohla do příběhu vstoupit scénou u ní v bytě a film tak mohl být kratší o bezmála 20 minut. Muži, kteří nenávidí ženy jsou špičkovým filmem sami o sobě. Pokračování nikdy vznikat neměla. (17.01.2011)