Král Drozdí brada

Tuhle pohádku mám opravdu ráda. Nekouzlí se tam, nešermuje, není tam ani jeden drak. ALE - výkony herců jsou příjemně civilní- a to i " křoví", nikdo se nesnaží být ´ pohádkový´ za každou cenu a výprava je víc než pěkná( navíc sjednocená ve stylu, což není vždy samozřejmostí). Že je děj jednoduchý? Ale děti, líp než překombinovaná slátanina alá narvat tam toho co nejvíc, ať si tam najde každý něco. A i když je tempo pozvolné, nenudím se. Ne vždy je radno pádit a spěchat. A další plus je zde tolikrát vyzdvihované " chladno-šedivé" vyznění. A to je moje srdcovka, za to bod navíc. (25.12.2012)

Příjemný příběh mapující život chudého středověkého člověka a vcelku uvěřitelnou přeměnu čepýřící se nány v roztomilou včelku-dělnici. Na rozdíl od jiných pohádek tady zní středověká hudba v čele s majestátním renesančním tancem Schiarazula Marazula doplněným hezkou hudbou Jiřího Stivína. Lukáš Vaculík je sympaťák a hraje velmi dobře a na Adrianu Tarábkovou se ve druhé půli velmi hezky kouká (není už nafoukaná), především na její krásné oči. Dokonce závěrečné ANO nebylo bez problémů, ne jak v novodobých pohádkách, to se cení. (05.10.2008)

Bratři Jacob a Wilhelm Grimmové patří mezi první (a dodnes nejznámější) sběratele folkloru a pohádek zejména. Jejich příběhy uchvacují čtenáře již po několik generací. Král Drozdia brada je filmovou podobou jedné takové literární předlohy. Pohádka o lásce, přičinlivosti a trpělivosti, jež změní krutou princeznu Annu, se odehrává (jak je právě z filmu patrné) v dávných dobách, kdy se území dnešního Německa skládalo z celé řady státečků a knížectví. Filmové zpracování si zachovává ten správný pohádkový ráz života středověkého člověka v jeho všední každodennosti a z něj pramenící lidový vtip a moudrost. (25.11.2011)

Viděla jsem tuto pohádku poprvé a zklamaná jsem nebyla. Ačkoli nejsem fanynka Lukáše Vaculíka, tady mě mile překvapil. Své role se zhostil velmi dobře. Líbíla se mi i výprava a obehraný, leč povedený příběh o napravené princezně. Možná bych zvolila jinou hudbu, než jak ji představil Jiří Stivín. Je sice hravá, ale málo romantická - a to by této pohádce opravdu prospělo, protože svým žánrovým zařazením (tedy romanticko-dobrodružná) tak trochu předběhla svou dobu. Pohádce bych také vytkla trochu nezvládnutý konec - dlouhý, nudný a v závěru jen krátký pohled na šťastnou dvojici... 63%. (27.12.2008)

Už jsem viděl horší pohádky. 1)  39letý spoluscenárista a režisér Miloslav Luther se chopil příležitosti a stvořil jakousi socialistickou pohádku, která svou bizarností vyhovovala i vkusu západoněmeckého publika. Nu, což. 2)  Scénář obsahuje velmi zvláštní rysy._____ Za ulovení jedné rybky a její přípravu před pečením (pečení se účtuje zvlášť) dá nafoukaná princezna, která určitě nenosila fejky z Bangkoku, hromadu svých šperků._____ Král Michal zapojil do plánu na polidštění Anny hereckou společnost, své bezprostřední okolí a i dívčina otce, krále Matouše._____ Sám král Michal je pozoruhodná osobnost. Zručný hrnčíř, co umí hbitě sekat dřevo i lovit ryby. Kdepak se to asi naučil?_____ Princezna, která s ním stráví dost dlouhý čas, ho pak podle hlasu ve vězení nepozná. Hm..._____ Neustále ho oslovuje žebráku a to i v době, kdy už v něm vidí svého životního partnera._____ Další logické lapsy na konci filmu už celkový dojem nezmění._____ 3)  Příjemně působil Oravský hrad i další slovenská místa a zvláště až naturalisticky vyhlížející chatrč, kde princezna trávila čas s žebrákem._____ 4)  22letému přitažlivému Lukáši Vaculíkovi (král Michal) to pak velmi slušelo. (19.07.2023)