Obsahy(2)
Jedná se o českou verzi britské televizní pěvecké soutěže Pop Idol. Z neznámých amatérských zpěváků se díky televizi stávaly známé tváře, které lidi prosili o podpisy. První řada v roce 2004 u nás byla oblíbená. Diváci posílali hlasy pomocí SMS a telefonátů a dva s největším počtem hlasů postoupili do finálových kol. V první řadě postoupilo do finálových kol 10 účastníků, ve druhé 12 a ve třetí, která byla vysílaná v roce 2006 10 účinkujících. V každém finálovém kole opět hlasovali diváci a účastník s nejmenším počtem hlasů byl vyřazen. Vítězem se stal ten, který zůstal jako poslední nevyřazen; od producentů, kteří jsou partnery soutěže, dostane smlouvu na vydání alba. (duklak2)
(více)Recenze (219)
Viděla jsem celou pouze první řadu, to se ještě dalo, bylo to u nás něco novýho, ale stejně se to nemůže srovnávat s American Idol nebo Britain got talent atd. Vítězku Anetu Langerovou jsem brala, něco málo se dá i poslouchat, ale vítězové dalších řad, už to nebylo ono. O Drdovi už ani pes neštěkne a Horváth je bůhví kde zahrabanej a těmhle jsem vůbec nefandila. Myslím, že to je i ztráta času a v televizi mohli dávat něco zajímavějšího a neokoukanýho. ()
Ohledne superstar obecne a podobnym "soutezim nebo spise realityshow" si myslim, ze ikdyz podstatne mene vydelecne, tak by bylo podstatne vice uzitecne, kdyby zasedli na zadek odbornici a ne tluchubove, ktery v poslednich kolech(finalovych) uz ani nemaji potrebny slovnik pro to, aby rekli, jak se jim to libilo a nedokazi nic vytknout. Kdyby z toho alespon nedelali divacke orgie pro 11lete divky... ()
Když to začínalo, bylo to něco nového, doslova to strhlo celou ČR. Další série už byly horší, což se dalo v podstatě očekávat. Pokud to ale srovnám se slovenskou verzí, která byla na špičkové úrovni už od začátku a tuto laťku si udržela po několik sérií, musím tomu našemu pořadu dát minimálně o jednu hvězdičku míň. ()
Je pár věcí, na něž nikdy nezapomenu. Třeba vyčistit si každý večer zuby, to patří mezi mé spíše pozitivní vlastnosti. V mé bezbřehé mysli se ovšem najdou i vzpomínky, jež bych si nejraději neuralizérem z hlavy vymazal. Psal se rok 2004, svět se stále otřepával z jedenáctého září a v Roztokách ještě nestály Solníky. Televize Nova úspěšně pokračovala v plagiátorství a ze zámoří přijala další pořad, jehož sláva slibovala hvězd se dotýkat a čerstvě korunovanému generálnímu řediteli Petru Dvořákovi do kapes peníze sypat. Všechny potencionální pěnice, pěnovníci a Anna Gleisnerová se sjeli na konkurzy a dali tak vzniknout kultu, jenž dodnes jako nenasytný parazit, jehož není nesložité se zbavit, saje nám, kultivovaným staromilcům, krev. Dodnes přede mnou vyvstávají v nočních můrách obličeje porotců, probodávajíce mě svýma nepřejícíma očima. Už je to deset let a zpívánkománie od té doby nabyla mohutných rozměrů; talentové pořady se navzájem předstihují ve sledovanosti a když jedna série skončí, druhá na sebe nenechá dlouho čekat. A nám nezbývá než vydržet, až toto šílenství pomine. ()
Přesto, že podobný typ pořadů není ani zdaleka můj šálek čaje, první řada mě dokázala zaujmout. Bylo to něco nového, zajímavý formát, dobrá interakce s diváky a nové, sympatické a hlavně neokoukané tváře. Díky tomu všemu jsem první řadu sledoval celou a byl jsem i lehce napjatý a zvědavý, jak to bude pokračovat. Bohužel další řady byly horší a celý formát se ještě více odklonil od mého zájmu. Z druhé řady neznám už ani jedno jméno. ()
Galerie (2)
Photo © Archiv TV Nova
Zajímavosti (20)
- V roce 2004, kdy se pořad vysílal, se na každý díl dívalo více než 2 900 000 diváků u televizorů. (TheSlezy)
Reklama