Čtvrtý druh

Tento film je dramatizací událostí mezi 1. a 9. říjnem 2000 na Aljašce (Nome). Ve filmu jsou použité skutečné záběry. Existuje více než 65 hodin obrazových a zvukových záznamů...... ZÁLEŽÍ POUZE NA VÁS, JESTLI UVĚŘÍTE. NEBO NE. Vod tohodle úvodu je odvozený to vostatní. Pomali (ale jistě) budete nuceni dospět k nějakému závěru. Novej rozměr dávaj filmu autentický záběry. To jsou věci, který můžu, ale hlavně se sem hodí. Kde začíná fikce a končí skutečnost? Jsou to fakta, nebo výplod šílenství? Film nejen pro příznivce fantastickejch teorií či Summerský civilizace. (Třeba se na konci zamyslíš ty, ty i ty. - ty vlastně né...) PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ *** P.S.: Film si užijete hlavně tehdy, když nebudete pátrat. Ti vostatní už jistě ... (09.03.2010)

Zkouška nedobrovolného spojení aneb interaktivní rozpolcenost na čtvrtou... Dost možná nejsme ve vesmíru sami, ale jestli tam doopravdy NĚCO je, pak na to budeme sami. Aby vše fungovalo přímočaře a znepokojivě, tak ona interaktivně dokumentární forma nesmí být samoúčelná, což mi právě u The Fourth Kind po většinu času připadalo, že tady to prostě prvoplánové je. Olatunde Osunsanmi podle mě zcela jednoznačně klade důraz na jednotlivé detaily, které ale ve výsledku poněkud nezapadají do jednoho kompaktního celku. Zkrátka "filmová" linka příběhu se s tou "dokumentární" jednoduše tluče jak děcka na pískovišti a v důsledku toho celková autenticita prostě pokulhává. Ne, záměr určitě nebyl špatný, ke kladům nepochybně patří nápaditá práce Lorenza Senatoreho s kamerou (bohužel už o dost méně povedený střih) i zvláštně (po)ruchová hudební kulisa Atli Örvarssona a pár nezpochybnitelně znepokojivých okamžiků. Na druhé straně nevěrohodná Milla Jovovich a ta mnohdy zbytečná "čtyřiadvacítková" obrazová mozajka. Zkrátka The Fourth Kind mohl být dobrý paranormální film, avšak když chcete až přespříliš, pak to všechno funguje jen napůl. P.S.: "Během roku 1976 několik dětí a mladých dívek nezávisle na sobě pozorovalo podivného opeřeného "sovího muže". Objevoval se blízko kostela v Mawnanu, malé vesnici na jižním pobřeží Cornwallu" (Karl P. N. Shuker, Atlas světových záhad, 1996) - všechno souvisí se vším. [final rate: 50%] (17.03.2011)

Fakt nezvyčajný úvod už od prvých sekúnd v podaní M. Jovovich, ktorá varuje pred silnými zábermi a strašidelným príbehom. To všetko tvorcom vyšlo tak napoly, pretože až na pár strašidelných scén tu nejako nefunguje celkove prepojenie príbehu, spätne mám pocit akoby som sledoval niekoľko viac, či nemej vydarených scén, ktoré nedokázali vytvoriť nejaký súvislejší celok. Celkovo hodnotím priemerne, ale priznávam, že scény so zahľadenou sovou v okne pôsobili desivo. Film 60%. (18.07.2010)

Herečka Milla Jovovich stvárňuje vo filme "Štvrtý druh" postavu skutočnej doktorky Abigail Tylerovej. Snímok mapuje dramatické udalosti, ktoré sa odohrali od prvé do deviateho októbra roku 2000 v malom meste Nome na Aljaške. Vo filme sú použité autentické zábery z archívu doktorky Tylerovej, ktorá v dobe incidentov zdokumentovala viac ako šesťdesiat päť hodín videí a audio materiálu. Kvôli súkromí niektorých osôb boli mená a profesie pozmenené. Všetky zdramatizované scény vychádzajú zo skutočných udalostí. Čomu nakoniec uveríte je len na vás. *** (23.01.2017)

Rádoby polodokumentární horor natočený "podle skutečných událostí" a s "reálnými" videozáznamy. Jenže paradoxně tohle, co mělo být hlavní devízou filmu, je jeho největší problémem hodně to shazuje celkový výsledek. Kdyby to totiž celý natočili v "normálním" stylu a nepoukazovali furt na to, že se to opravdu stalo, tak by to bylo o hodně atmosféričtější a působivější. Podle skutečnosti to totiž samozřejmě není a ty dokumentární záběry to spíše ruší než aby přidávaly na působivosti. Přitom pár zajímavých scén se tu najde a režisér asi nebude úplný střevo. Chtělo to ale mnohem lépe celý koncept uchopit a do hlavní role obsadit někoho lepšího než Millu Jovovich, která to hlavně ke konci absolutně nezvládá. 30% (14.03.2010)