Piráti z Karibiku: Na vlnách podivna

Vlastně jsem vůbec nevěděl, co bych od nových Pirátů z Karibiku mohl čekat. Dalo se totiž čekat úplně všechno a tak jsem ty řeči kolem toho víceméně ignoroval a čekal na chvíli, až se na film samotný podívám. Při premiéře v USA a po celém světě následovalo kino. Kam jinam se také na film takového typu chodí. Samozřejmě bez 3D. To by akorát takový film zkazilo. Ve výsledku mě ale film velice pěkně překvapil. Příběh se neopakoval, herci minulých dílů mi tam vůbec nechyběli a Penelope Cruz neukázala to, co jsem od ní požadoval. Tak nějak bych tohle pokračování shrnul. Penelopička se snažila, jak jenom jí to šlo. Ale mně přišlo, že ona víc využívá skutečnosti, že na ten kukuč umí uhranout chlapa sama a nemusí vlastně nic dělat a tak to s ní taky v tomhle filmu šlo. Ona tam vždycky přiběhla, něco řekla, zase odběhla, pak se tam dlouho neukázala a pak zase video čočku stočila na sebe, ale mně to přišlo takový, jako kdyby tam ani pořádně super kočka nebyla. A ten vztah s Jackem? Ten byl sice klasicky pirátskej, ale já se spíš celou dobu smál, než abych slintal nad dekoltem od Penelopičky. Nicméně i tak film byl super a určitě se budu těšit na další díly. Nečekal jsem, že by to mohli rozjet takovým stylem, ale pokud by byly nápady i na další díly, tak proč ne. (14.06.2011)

Vzhledem k nenápadné auře nepovedených sequelů, která se na druhý a třetí díl nespravedlivě snesla, byla změna na více frontách asi jediným řešením. Pryč je stupňovaná komplexnost nejrůznějších intrik nebo tahání klíčových postav z klobouku za minutu dvanáct. A přestože mě právě tenhle postup vždycky bavil, musím uznat, že návrat ke klasické pirátské báchorce, ve které za dějové provázky v klíčových momentech tahá hlavně Jack Sparrow, je nápadem za všechny peníze. Doposud akademickému Marshallovi se na Verbinskiho odkaz povedlo navázat více než dobře. (21.09.2011)

Hopsa hejsa na Černovousa. Kočička Rossio s pejskem Elliottem pekli dort podle receptu Magdaleny Dobromily Rettigové, ale někdo jim před přípravou ingrediencí podstrčil návod na makrobiotickou luštěninovou kaši. Místo "vraž tam deset vajec, půl litru oleje, dvě měrky cukru, kilo mouky" v podobě dobrodružnýho příběhu, fungujícího humoru a zajímavejch smysluplnejch postav tak dostaneme zoufale bezbarvou bezchutnou bezvonnou napodobeninu napínavýho zábavnýho dobrodružství, na kterým se možná dá přežít (narozdíl od trojky), ale není co na ní ochutnat. Naprosto chybí smysl existence řady postav na plátně (Penélope tam byla proč? Nejen že nemá prakticky žádnou roli v ději, ale ani z ní není nic vidět, PG-13), gradace děje, časování komediálních scén a, což u filmu za čtvrt miliardy překvapí nejvíc, jakákoli výraznější akční scéna. Černovousovi chybí jakýkoli tajemno a síla, jaký měl v prvním díle kostlivej Barbossa. A to samý se dá říct o zbytku. Pár dobrejch nápadů, který by s lepším scénářem a větším citem pro komedii mohly vytvořit slušnou dobrodružnou záležitost, jsou díky záměně receptu podaný doslova kapátkem. Škoda krásný lodi The Rose, kterou jsme mohli vidět v Master and Commmander. Tady je zoufale nevyužitá. Proč je takovej problém napsat dobrodružnej příběh, kterej by s takovejma možnostma dokázal stvořit fungující napětí, tajemno, romantiku, kvalitní šermovačku a hlavně nějakej závěr. Film totiž vpodstatě nemá ani žádný finále, všechno se stane tak nějak mimochodem. Slušná scéna na člunu mezi mořskejma pannama (jen než to začne kolem bouchat) je snad to jediný, co se dá pochválit. A koukám, že jsem tomuhle komentáři věnoval mnohem víc času, než si vůbec film zaslouží. (12.03.2012)

První díl Pirátů, který se obešel bez patosu. Osvobozen od původní trilogie nabízí čtvrtý díl On Stranger Tides nové dobrodružství, nové příběhy, nové lokace a díky Penélope Cruz je to konečně taky pastva pro oči (a uši, protože používá ten svůj španělský přízvuk). Předchozí díly byly jen efektivně poskládané velkolepé obrazy, tohle byla konečně příjemná a zábavná podívaná. (20.11.2022)

S téměř týdenním odstupem od promítání snižuji na dvě hvězdy. Dvouhodinová recyklace nápadů, asi tak bych čtvrté Piráty popsal. První pirátský film mám rád, druhý miluji, a třetí obdivuji za to, že je TAK obrovský a kromě patosu je i plný všech těch úžasných věcí, na které se hezky dívá... Co si ale počít s nejnovějším pokračováním? Nejvíce mě mrzí, že ve filmu není skoro nic, co bych už v těch předchozích neviděl. Sparrowův útěk v Londýně připomene Prokletí Černé perly, stejně tak i šermířský souboj "dvou Jacků" jsme už vlastně viděli, loď kapitána Černovouse se "zombifikovanou" posádkou zase jako by chtěla ze slizkého oka vypadnout korábu Davyho Jonese (ale nedaří se jí to), "závody" o získání jistých artefaktů jsou taky až příliš podobné nedostižnému souboji o Jonesovo srdce z Truhly mrtvého muže, (vtipný) útěk s palmami mi zase připomněl útěk z ostrova lidožroutů... A mohl bych jmenovat dál. Velkým problémem je zkrátka nenápaditý, nevtipný scénář, který nabízí i nemastnou neslanou linii s mladým knězem (samozřejmě, že musí být sexy), nijakou Penelope Cruz a naprosto zbytečná camea Keitha Richardse či Judi Dench, je plný hloupostí (vyvažování ve vraku lodi) a během pasáže na Černovousově lodi nebetyčně nudí. Verbinského nápady nabušená režie tu prostě citelně chybí. Piráty zachraňují herci (společné scény Johnnyho Deppa, Kevina McNallyho a Geoffreyho Rushe jsou ze všech nejlepší, škoda, že jich je tak málo; Ian McShane se také povedl), Zimmerova svěže znějící hudba, doopravdy skvělá scéna s mořskými pannami a ulomení špičky krápníku... Dál už toho ovšem moc není. Řekl bych, že tenhle díl si více užijí lidé, kteří s předchozími neměli tu čest. Já se moc nebavil, a to je velká škoda. (19.05.2011)