Snídaně u Tiffanyho

Adaptácia románovej klasiky Trumana Capoteho má punc jednej z najlepších romantických komédií. Na moje prekvapenie však film nie je ani moc romantický, ani veľmi vtipný. Typov ako Holly stretávam každý deň tucty a niekedy mám chuť takýmto pipinkám zakázať mať deti, aby ľudstvo napredovalo k vyššiemu priemernému IQ. I tak si film nedovolím odstreliť a to z dvoch dôvodov. Prvým je samozrejme dokonalá Audrey, ktorá mi liezla na nervy presne tak ako by ma jej postava rozčuľovala v skutočnosti. Druhým je skutočnosť, že niekto tým pipinkám musí ukázať aké je to uháňaňie boháčov úbohé, čo je pre mňa zároveň pointou i najsilnejším dojmom z filmu. Pointou a myšlienkou, ktorá však nanešťastie vyšumí do stratena vďaka sladkému there- must-be –a happyend koncu, pretože takto to vážení v živote týchto typov nechodí. 8/10 (09.01.2006)

Jeden ze 100 největších filmů všech dob časopisu Entertainment Weekly (doplněk). Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Čekal jsem opěvovaný zázrak, ale dostalo se mi "jen" slušného filmu s charismatickou a ve filmu zábavně střelenou naivkou Audrey Hepburnovou. Její posedlost bohatými ženichy mi trochu připomněla Marilyn Monroe v Někdo to rád horké. Komediální vložky zde však obstarává hlavně vedlejší postava neurotického japonského spolunájemníka, ústřední pár málokdy. Film má však větší grády jen místy, např. při vybírání dárku do 10 dolarů ve slavném Tiffanyho klenotnictví, nebo na mejdanu filmového agenta. Trailer: http://www.csfd.cz/film/2531-snidane-u-tiffanyho-breakfast-at-tiffanys/videa/ (15.05.2009)

Další z řady romantických klasik, která mne neoslovala jako třeba Casablanca či Prázdniny v Římě. Audrey Hepburn byla nadpozemsky krásná a patří bezesporu k nejlepším herečkám co kdy běhali po filmovém plátnu. Škoda, že takovéhle herečky už dnes nejsou, ale svým způsobem je to zapříčiněno i dobou. Co jsem postrádal bylo více emocí, které se dostavily až v oném legendárním závěru v dešti. Tři a půl hvězdičky, ale s ohledem na filmy, kterým dávám tři, se přikloním k vyšší variantě. Doporučuji, ale nejsem si zcela jist, jestli bych to musel vidět podruhé, i když se určitě jedná o velmi příjemný snímek........ (24.08.2008)

Tak jsem konečně měl tu příležitost zhlédnout onu kultovní Snídani u Tiffanyho. Nádherný romantický film, který by bez Audrey Hepburn byl naprosto ničím. Kdyby mi do postele vlezla tak okouzlující slečinka jako byla Audrey, asi bych se do ní taky zamiloval. Jinak nevím co vytknout, ale ani co vyzdvihnout. (10.05.2009)

"Odtud ke dveřím by ti to nemělo trvat dýl než čtyři vteřiny. Dávám ti dvě." Já tedy v podstatě nesnáším slečny, který si na večírcích proplachují játra ve whisky, pročišťují plíce cigaretovým kouřem a neustále hledají bohatýho sponzora. Jenže Lulame alias Holly prostě neumím nemilovat. Té bych nadšeně dělal Fredíka nebo kocoura. Zatím se však jenom dívám, baví mě to a najednou mi ani snídaně před výlohou Tiffanyho nepřipadají divný. Vždyť kde se dá lépe posnídat, když k tomu hraje jedinečný Moon River? (03.03.2019)

Tenhle skvost by měl vidět každý! Audrey Hepburn pro mě vždy byla dámou se vším všudy. Především díky ní filmu nechybí vtip, originalita a romantika. Jestli má něco šmrnc, tak je to právě tohle. Finální scéna v dešti, kdy Audrey běhá a volá "Cat, cat, caaaat..", je legenda. Miluji tu hudbu, interiéry, elegantní módu, výčesy, rukavičky..miluji Tiffanyho! A George Peppard je ten pravý muž. Breakfast at Tiffany´s je moje srdcovka. (14.07.2011)

Těží to hlavně ze skvělé Hepburnové a silného závěru. Nepochopil jsem, proč štáb nesehnal pro roli domovníka skutečného Japonce - asi nejslabší článek filmu je Rooneyho šíleně trapná postava. Jinak ale tato vkusnější verze Pretty Woman docela boduje. (02.01.2011)

Ona je tu, ostatně jako vždy a všude, rozkošná. Jenomže ten film byl na mě moc utahanej. A skvělá kočka není všechno. (13.07.2009)

(1001) Film mě v některých neobvyklých aspektech svého příběhu mile překvapil a zaujal, ale při celkovém pohledu je prostě matoucí a nesourodý ten všudypřítomný souboj klasického hollywoodského narativu a queer podivínského úhlu pohledu Trumana Capoteho. Nejpatrnější je to asi v postavě Paula Varjaka, kterého se George Peppard ze všech sil snaží hrát jako klasického silného tichého typa, a přitom ta postava je asi všechno, jenom to ne. Patricia Neal je oproti němu strašně skvělá, a jelikož se jí daří dodat své postavě nejvíc podtextu, skryté ironie a sebeuvědomění, tak se mi na celém filmu líbila asi nejvíc. Co se týče Audrey Hepburn, tak jestliže jsem měla dojem, že v My Fair Lady šíleně přehrává, tak tady to rozhodně platí taky. Možná (a nejspíš) to byla v civilu opravdu fajn dáma, ale jakmile začne před kamerou rozbíjet věci nebo se vůbec pokoušet o jakoukoliv emoci, přijde mi to přehnané a neuvěřitelné. Samozřejmě kapitola sama pro sebe je ta absurdní a bizarní karikatura japonského umělce v podání Mickeyho Rooneyho - v rámci nastavené úrovně stylizace versus realističnost mi to prostě hlava nebere. Často u filmů, které jsou literárními adaptacemi, vypichuji, jak moc z filmu vyčuhuje nebo nevyčuhuje původní knižní struktura, a jestli je to dobře nebo špatně, a většinou to zmiňuji hlavně u filmů, kde je to špatně, ale zrovna v případě Snídaně mi to přijde to evidentní lešení jako plus, protože pomalé plynutí, nenápadné a zároveň skrytě komplikované zvraty a odbočky do rozsáhlých peripetií poskytují ideální prostor pro zobrazení vztahu mezi postavami a zároveň i jejich konkrétní osobnostní vývoj. Hlavně proto je mi ve výsledku vlastně dost líto, že se to všechno, stejně jako ústřední písnička, nakonec utopí v patosu. (26.12.2018)

Velké hvězdě světové kinematografie Audrey Hepburn v kariéře vždycky výrazně pomáhal její křehký vzhled, něžná tvář a úžasná kukadla, za kterými dokázala dovedně zakrýt, že až tak skvělou herečkou není, a vedle výše zmíněných přednostní hrál v jejím úspěchu roli i fakt, že si dokázala vhodně vybrat role tak, aby si na nich nevylámala zuby. Přesto se v její filmografii najdou mnohem náročnější snímky než Snídaně u Tiffanyho, jako je např. My Fair Lady nebo filmy, kde musela prodat mnohem víc hereckého umu, jako je kriminálka Čekej do tmy. V případě jejího patrně nejslavnějšího filmu Snídaně u Tiffanyho jsem měl vždycky pocit, že ten film divákovi neservíruje ani tak příběh, jako právě Audrey a její vnady. Je to prostě one girl show, jinak se dá Snídaně u Tiffanyho považovat za veskrze průměrnou romantickou konverzačku, která mě ani jednou nerozesmála a na dvou či třech místech mě lehce zasáhla svou dojemností. Chtěl jsem dát tři hvězdičky, ale když jsem se k filmu nyní napotřetí vrátil, dokázal jsem u něj natvrdo usnout, a to by se tříhvězdičkovému filmu stát nemělo. Celkový dojem: 45 %. (24.10.2010)

Napodruhé a s velkým časovým odstupem se mi film líbil ještě víc než poprvé. Krom zcela okouzlující Audrey (na které snímek staví samozřejmě nejvíce) musím uznat, že i George Peppard měl jakési charisma (postava samotná mi byla též nějak bližší). Dále jsem si víc užíval nejen těch humorných, ale i romantických a vážnějších chvilek, ve kterých je film překvapivě silný. No a především se mně podařilo mnohem lépe přiblížit hlavní hrdince, myslím si, že jsem se do ní dokázal vcítit o dost víc než prve (třeba se v tomhle ohledu příště posunu ještě dál). Postava Yunishiho mi sice pořád připadala dost trapná (na druhou stranu jsem musel ocenit výbornou práci maskérů), v případě rozvláčného večírku bych stále ocenil drobnější prostříhání, ovšem ani 1 z mnou zmiňovaných záporů mě už neiritoval natolik, abych nezvýšil hodnocení na slabších 5*. Jo a nesmím ještě zapomenout na krásně melancholickou titulní píseň (především v nezaměnitelném provedení samotné Audrey), kterou bych mohl poslouchat též pořád dokola. (20.08.2009)

Vzkaz od Sallyho Tomata: Hepburn tradičně jasno, Edwards polojasno, Peppard bezvětří a šedivá mlha.. Nebýt Manciniho a Moon River, kdo ví, kde by údajně jedna z nejlepších romantických komedií byla, protože já jsem v ní romantiky i humoru našel poskrovnu a navíc mi nesedl výkon představitele pisálka Fredouška, jenž pobíhal za Holly jako myší ocásek a honosil se pěšinkou, že by se na ní klidně vyhnuly dva žebřiňáky. No nic, snad alespoň ti dva nakonec toho zmoklého kocoura neumačkali. Příště raději ozbrojenou loupež u Tiffanyho a snídani na Seychelách. A třeba s Audrey.. (13.01.2010)

Už dávno sa nestalo, že by ma sladká limonádová romantika dokázala dojať až k slzám, preto som stavil stávku na istotu a pustil som si túto ospevovanú ódu. Ale očakávaný zámer a cieľ sa však v plnom rozsahu nedostavil. A škoda, že tam nešupli ešte o kúsok viac toho humoru. Napriek tomuto, všetko ostatné je presne tak ako má byť, príbeh vkusný a zápletka originálna, dospelá, vyzretá a nov(odobej)šia. Keď to všetko navyše zahrajú (!) elegantní a na pohľad príjemní herci, nie je nad čím rozmýšľať. A tá mačička bola trefa do čierneho. 80%. (27.12.2007)

Film, ve kterém je pouze jediný herec, tedy herečka, všechno ostatní je kompars. A naleštěný panák, co jí hraje kamaráda, na falešně charakterní postavu nemá schopnosti, takže snaha udělat z něj hlavní roli selhává. Další wtf zkažení "klasiky" je role, která měla být komická - japonský soused v podání M. Rooneyho. Fakt zhnusující. Poměrně syrová delší povídka z reality byla zmasakrována do kulis pro Audrey, s velmi pochybnou a nerealistickou omáčkou. Aspoň ten slaďák Moon River že si vystřihla a ukázala, že umí zpívat (což jí v My Fair Lady znemožnili)... (03.03.2013)

Haha, Truman Capote si asi ani v nejděsivějších snech nepředstavoval, že jeho kritika společnosti skončí takto... No ale když se od toho člověk oprostí, tak se na to dá koukat:) (29.02.2008)

Asi nepatřím k té správné půlce filmového publika, ale: Co to bylo vedle té Audrey Hepburn za poleno? To i ten kocour hrál lépe! Peppardův naprosto prkenný výkon sráží nejen Hepburnovou, ale kazí i dojem z celého filmu. Díky absenci jakéhokoli souznění mezi hlavními představiteli (srv... no v podstatě jakéhokoli jiného filmového partnera) je málo romantický, málo dojímavý, málo komediální, málo uvěřitelný, i když potenciál nastavovat laťku žánru romantická komedie tu evidentně je. (05.08.2005)

V biografické knize Audrey jsem četla,že postavu Holly hrát nechtěla,protože jí nebyla ničím blízká..Nijak mě to nepřekvapilo,sice předvedla jako vždy uvěřitelný výkon,ale její postava mi zkrátka něčím nesedla. Příběh se mi celkem líbil,i prostředí a herci,ale cosi tomu zkrátka chybělo.Nejspíš to pohádkové kouzlo jako u Prázdnin v Římě nebo u Sabriny. (10.03.2011)

Filmová podoba Snídaně u Tiffanyho s sebou nese jistá očekávání. Legenda hovoří o Audrey Hepburn, údajně ideální módní ikoně a samozřejmě o špercích od Tiffanyho. Ale naštěstí je tu ještě něco mnohem důležitějšího. Truman Capote, jehož text z roku 1958, jak se ukázalo, je nesmrtelný. Na rozdíl od této volné filmové adaptace, která se nepovedla. Uznávám, že krátká scéna rande na zapřenou mezi Holly a Paulem má něco do sebe (zejména to ničení majetku New York Public Library), ale na tomto jediném nápadu nelze postavit celý film. Vše je nepřirozené, vše je umělé jako ten falešný melír, který nosí Audrey v tom nesnesitelném drdolu. Vrcholem všeho šedesátkového kýče je pak samozřejmě scéna večírku, tolik typická pro chaos z mnoha jiných filmů Blaka Edwardse. Pro ty, kteří ctí Capoteho tu ale naštěstí vždycky bude rozhlasová verze s Hanou Maciuchovou a s Jiřím Adamírou, kteří ač zavřeni v pouhém dejvickém studiu v roce 1991 dokázali vytvořit víc, než celá slavná hollywoodská produkce. Ono jednoduše nedává smysl zasadit příběh roku 1943 kamkoli jinam. (10.12.2019)

Koktejlová bríza s letmými doteky zakaboněných spodních proudů, která dokáže být úžasně vstřícná, jiskrná a vitální, ale také úžasně statická a... letální. Buďte však bez obav, pozitiva (při překousnutí standardizovaných romantických patálií) převažují, třebaže jsem se vzdor očekávání zrovínka blahem netetelil. Audrey je (jak jinak) zlatíčko, drahoušek, je nepřekonatelně okouzlující/protivná (dle potřeby) ve všech hereckých polohách, zato "cylona" George Pepparda by v jeho podání rigor mortis zastala i figurína z výlohy Davidova fotbalového tajemství a jeden by nepoznal rozdíl. Lví podíl na dnes již prověřené klasičnosti má kromě Audrey sem, Audrey tam i akademicky oštemplovaná Manchiniho hudba, která dá posluchači možnost napojit se přímo z prchavé měsíční řeky... Ovšem Rooney aka pitvořivý Japonec? No comment. (07.03.2009)

Nebýt Audrey, asi bych to odšmahl maximálně dvěma, třema hvězdama. Její hvězda pozvedá tenhle sám o sobě ne moc zajímavý příběh nad vody průměrnosti, zvládá svou druhou (po The Nun´s story) těžkou dramatickou roli na jedničku.Její životem těžce zkoušená Holly Golyghtly, se automaticky brání každému hlubšímu vztahu a hájí si svou nevázanou volnost. O dost horší už je to se zbytkem castingu... George Peppard mi příjde nemastný (aspoň ve srovnání s Peckem) , svoje si odehraje, nic víc... A Mickey Rooney jako nervově se hroutící čínský soused je pak zcela zbytečný komický element...No, málem jsem zapomněl "Moooon riveeeeer, wiiiiider than a miiiiiile I´m crossing you in style some daaaay. Oh, dreeeeeam makeeer, you heaaart breakeeeer... " Tahle vám opravdu bude znít v uších dlouho!!! 80% (18.06.2006)