Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V šedesátých letech vznikly v USA těsně po sobě dvě bombasticky pojaté pocty tehdy již mýtické tradici hollywoodských němých komedií. Pokud Stanley Kramer ve svém o dva roky starším filmu To je ale bláznivý svět (1963) mířil až k odsouzení celé penězi posedlé moderní civilizace, pak Edwardsovy Velké závody jsou „jen“ stylově čistou poctou, k jaké měl režisér ostatně ideální předpoklady, nejen jako přední znalec žánru, ale také jako člen rodinného klanu, jehož dějiny sahají právě až do bájných průkopnických začátků Hollywoodu. V automobilových závodech z New Yorku do Paříže, zasazených do roku 1908, se utká absolutní zlo (Jack Lemmon) se ztělesněným dobrem (Tony Curtis), pro nějž vzplane láskou moderní, emancipovaná krása (Natalie Wood). Co z toho Blake Edwards na ploše dvou a půl hodin udělal, se vzpírá veškerému popisu. (NFA)

(více)

Recenze (53)

Matty 

všechny recenze uživatele

Megalomanská hloupost! Tento film trval ve verzi uváděné na Primě (tzn. s reklamami a bez předehry a přestávky v plné délce) rovných 185 minut, přitom disponuje dějem sotva pro polovinu z tohoto času. Vtipné retro titulky s množstvím slavných jmen a věnování celého filmu Laurelovi a Hardymu mě navnadily. Nad pomalým rozjezdem jsem ještě přimhouřil oči, doufaje, že samotný závod bude stát za to. Když byl konečně odstartován, mnohé se nezměnilo – stále stejná smršť nefungujících slapstickových vtípků, stále stejně nesympatičtí hrdinové a stále stejná snaha pojímat vše ve velkém. Ve Velkém. Velká hospodská rvačka, velké množství statistů, velké množství exteriérových scén a celé to vrcholí ohromnou šlehačkovou bitvou. Pokud mě má chabá paměť neklame, i ty nejdelší grotesky Laurela a Hardyho trvaly okolo osmdesáti minut a člověk se u nich sem tam zasmál. U Velkých závodů jsem jenom nechápavě zíral, do jaké kardinální blbosti je někdo ochoten dát peníze. Hodně peněz. Od diváků podobné komedie není vyžadováno přemýšlení, což chápu, ale přeci to nemůže být argumentem proti naprosté tuposti scénáře a s tím souvisejícím nejasnostem. Profesor dvakrát exploduje, z čehož vyjde nezraněn, následně si přiskřípne prsty a v další scéně je má obvázané, snad, aby z toho mohlo být vytřískáno ještě pár minut nadbytečných komických scén. Hlavní hrdinka se hrdě prohlašuje za feministku, lascivní výstup dívek ve westernovém městečku ponechá bez komentáře, ona mu dokonce tleská! Nejpozoruhodnější jsou potom představy tvůrců o evropských národech, z nichž všechny kromě Rusů hovoří plynule anglicky. Délka jednotlivých zastávek se neustále prodlužuje a ta předposlední nejen, že posunuje film do zcela odlišného žánru, ale na neúnosně dlouhou dobu zastavuje celý film, který je v daném okamžiku již zcela utopen ve vlastní velkoleposti. Rovněž naděje vkládané do hereckého obsazení, ukázaly se býti planými. Lemmon, Curtis, Woodová – kromě prvního to nejsou žádní oslňující herci a tím tristněji jejich výkony vyznívají, ještě ani jednoho z nich jsem neviděl hrát tak plochou postavu tak ploše. S čistým štítem nakonec vychází jenom trikaři, kteří na svou dobu odvedli slušnou práci, a Peter Falk, občas docela vtipný, což je v rámci tak nevtipného filmu obrovská pochvala. 45% P.S: To je ale bláznivý svět řadím k nejlepším komediím, jaké kdy vznikly. ()

xaver 

všechny recenze uživatele

Americký velkofilm, který vznikl ve stejném roce jako další americká komedie Báječní muži na létajících strojích. Nevím, v jakém vztahu a spojení byli tvůrci obou filmů, ale jakoby tak trochu kopírovali jeden od druhého. Základní zápletka je stejná. Velké mezinárodní závody, v počátcích historie automobilů nebo letadel a v obou případech se vyskytuje „záškodník“, který tajně poškozuje auta či letadla soupeřům a chce tak za každou cenu vyhrát. Odlišují se však hodně hereckým obsazením, výkony herců i samotným celkovým vyzněním. Co do hvězdného obsazení jednoznačně vede snímek Velké závody, ale to je asi tak všechno, v čem vede. Není zdaleka tak vtipný ani zajímavý, jako jeho souputník. Je to tak trochu násilné smíchání zajímavého námětů o počátcích automobilizmu, technických nápadů, gagů a přírodních scenérií. Kdyby to šlo, tak bych dal 3,5, ale zůstanu u 3 hvězdiček, protože ve srovnání s jinými americkými komediemi si 4 nezaslouží. ()

Reklama

mac000 

všechny recenze uživatele

Přestože se Blaku Edwardsovi nepodařilo oživit atmosféru filmových grotesek t jejich zlaté éry 20. let minulého století a přestože film utrpěl v době své premiéry častým srovnáváním s jinou "epickou velkokomedií" Báječní muži na létajících strojích, svoji oblibi u diváků si získal a utržil celosvětově více než dvojnásobek prokukčních nákladů (na svoji dobu horentních) 12 mil. dolarů. V kině na velkém plátně (film se promítal v 70 mm filmové kopii) ovšem vyzněly jeho výpravné scény velkolepě , včetně "největší filmové bitvy s dorty všech dob", jak byla tato scéna propagována v dobovém filmovém tisku. Ale i v televizi či na DVD je dnes ke koukání ! ()

filmmovier 

všechny recenze uživatele

Společně s filmem Cesta kolem světa za 80 dní 1956, mi tenhle film připadá jako velká a příjemná retro zábava. Výprava je na dobu vzniku luxusní, dvouapůl hodinová délka vůbec nevadí. Prostě to srší vtipem od první chvíle. Už je to sice pár let, co jsem film viděl, ale až bude příležitost rozhodně ho zkouknu znovu. Herci jsou taky vyborní a film si užívají. Skvělý zážitek. ()

mortak 

všechny recenze uživatele

Edwards se sice hlásí k němé grotesce, ale vůbec nepochopil její základy. Mistři němého plátna jako Keaton, či Lloyd jen nevršili jen gagy za sebou, ale hlavně je kumulovali, vyšli z jedné situace, a tu stupňovali až ad absurdum. Edwards místo toho poslední třetinu filmu převypráví tuto stařičkou knižní romantiku a kompletně se vykašle na finále! Takový podraz na diváka se jen tak nevidí, a ani se nedivím že byl tento film knokautován v kinech Báječnými muži na létajících strojích. Ti sice nejsou žádné veledílo, ale dávají divákům sympatické hrdiny, zápletku a finále. Dvě hvězdičky za snahu Lemmona s Falkem utáhnout celou tuto šílenost sami. Curtis je unylý a nudný, a Wood slouží jen k tomu, aby se děj trochu hýbal dopředu. ()

Galerie (59)

Zajímavosti (13)

  • Natalie Wood nechtěla roli Maggie příjmout, protože prožívala složité období ohledně její kariéry, ale i v jejím osobním životě – nedávno se rozvedla. Studio požádalo Tonyho Curtise (Leslie), zda by nedal procento ze svých filmových honorářů Natalii Wood jako lákadlo. Curtis odmítl. Řekl: „Nemohl jsem jí dát nic, co by ji přimělo natočit film.“ Natalie nakonec roli přijala s tím, že jí byla přislíbena role ve filmu Jaká je Daisy Cloverová (1965). (Martrix)
  • Pravé jmého Velkého Leslieho, kterého ztvárnil Tony Curtis, je Leslie Galant III. (darek kartac)
  • Film nebyl po vydání dobře přijat a kritiky byl považován za komerční propadák, což z něj udělalo první selhání režiséra Blakea Edwardse. Většina kritiků napadla jeho do očí bijící a přehnaný groteskní humor a nedostatečný přesah. Trpěl také srovnáním s jinou „epickou komedií“ toho roku – Báječní muži na létajících strojích (1965). (Martrix)

Související novinky

Blake Edwards: 1922 – 2010

Blake Edwards: 1922 – 2010

17.12.2010

Ve středu v noci se na svůj poslední večírek někde tam nahoře vypravil velký filmař, držitel čestného Oscara za celoživotní dílo Blake Edwards. Všichni si jej pamatujeme především jako tvůrce… (více)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno