Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Neohrožení dobyvatelé vzduchu aneb z Londýna do Paříže za 25 hodin 11 minut. Ikaros byl první, kdo se pokusil odhodit zemskou tíži a volně jako pták vzlétnout ke slunci. A i přes jeho tragický konec tenhle sen lidstvo nikdy neopustil. Dnes, na samém počátku dvacátého století, se konečně tato odvěká touha naplňuje. Bachraté, nemotorné stroje mají sice ještě daleko k eleganci a výkonům stříbrných ptáků budoucnosti, nejsou příliš spolehlivé a následky ztroskotání mohou být víc než tragické, ti, kdo je sedlají, však na takové maličkosti nehledí. První aviatici jsou nadšenci a rekrutují se z celého světa. To si dobře uvědomuje vydavatel anglického deníku Daily Post lord Rawnsley, který vypsal odměnu deset tisíc liber pro vítěze leteckého závodu na trase Londýn-Paříž. Kromě cílů ryze pekuniárních, které jistě nejsou zanedbatelné (tato akce nepochybně významně zvýší odběr listu a to je i v roce 1910 velmi zajímavé), má celá věc i cíle řekněme daleko ušlechtilejší: zvýší se prestiž Anglie a celý svět se opět přesvědčí, že Británie neovládá jen moře. Neboť není pochyb o tom, že v tomto závodě všech závodů zvítězí domácí borec... Děj filmu režiséra Annakina je sice smyšlený, odpovídá ale přesně době, kdy celý svět žil pod dojmem prvních úspěchů v dobývání vzduchu. Závodu Londýn - Paříž se ve filmu účastní 13 strojů, z nich 6 představuje originální typy, jakými byly vedle Blériotových i stroje značky Avro, Demoiselle, Antoinette apod. Sedm dalších strojů bylo pro potřeby filmu zkonstruováno podle původních plánů. Na rozdíl od originálních strojů, které po jistých úpravách byly schopny letu, se ovšem tyto "atrapy" mohly pohybovat jen v závěsu na silných jeřábech. Filmu, který byl nominován na Oscara i Zlatý glóbus, je sice dnes už více než čtyřicet let, nicméně dosud neztratil nic ze svého půvabu a pohody. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (134)

igi B. 

všechny recenze uživatele

>Báječně velikofilmová< taškařice ala šedesátá léta, sloužící zárověň i jako pocta průkopníkům aviatiky. Humor těžící ze střetu pro našince již legračních létadel a jejich pilotů coby téměř karikatur národních povah i jejich vlastních karakterů. Milé, vlídné, úsměvné. S jistou formou nadsázky lze i říct, že ač formou samozřejmě už ne - obsahem je to až takové báječně nadčasové... Jen tak mimochodem - Čas vítěze tohoto lehce cimrmanovského soupolení: 20 hodin 11 minut... ;-) - - - P.S. Bohužel v naší nebáječné veřejnoslužební ČT uvedeno v ořezu 1,33:1 (krom titulků - neskutečné!) z původního formátu 2,35:1 70mm panorama... Navíc tradičně s ne příliš povedeným zvukoplochým českým dabingem. Nepochopitelná ignorace v éře kosmických technologií. Prostě hledíte na takřka polovinu filmu a kdyby nám to soudruzi pustili černobíle a trošku trhaně a zrychleně, atmosféra roku 1910 by byla dokonalá... :-/ - - - P.P.S. Chtělo by se vidět znovu v tom báječném brněnském kinu Jadran Panorama, jako kdysi v polovině sedmdesátých let. Bohužel - to jedinečné kino, stejně tak jako tyhle velkolepé filmy odnesl čas... ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Báječní muži vznikli shodou náhodu (či šlo o vzájemné dokazování si bůhvíčeho?) ve stejném roce, kdy podobně okázalá komedie - Velké závody. Zde se závodí jenom nad zemí. Filmu, na rozdíl od Edwardsovy megahlouposti, nechybí humor a nostalgický třpyt a rovněž délka je malinko střídmější. Mít vřelejší vztah k aeroplánům a aviatice celkově, vznáším se nadšením. Nejvíce mě pobavilo (věřím, že úmyslně) klišovité vykreslení jednotlivých národností: umělecky založení francouzští „amants“, rakouští Uheráci s „Alles in Ordnung“ přístupem, zmatkářští „sanguigno“ Italové, uctivý japonský „bushi“… (doufá, že vás to alespoň přiměje nahlédnout do nějakého slovníku, bez něhož bych toho moc nevymyslel :)) 70% Zajímavé komentáře: Radek99, Flego ()

Reklama

Radek99 

všechny recenze uživatele

Krásný film o pionýrech letecké dopravy stojící kdesi na pomezí historie a mýtu. Filmový letecký závod Londýn-Paříž má hodně co do činění se světem filmů třeba našeho Karla Zemana a jeho pohledem na verneovky (a fascinací létáním), jakož i osvícenského ideálu a víry ve spásnou sílu techniky, kulminující právě na přelomu století (umělecké směry jako futurismus...) a dobravší se smutných konců v podobě první světové války (symbolický a vizuálně silný záběr na v moři se potápějící dvojplošník v popředí s plovoucím vojákem v typické pruské uniformě). Okouzlení aviatikou je patrné z každého políčka filmového pásu. Tvůrci svůj záměr realizovali coby komedii, v níž jednotliví aktéři leteckého závodu symbolicky reprezentují stereotypy národních charakterů (z čehož plyne i značná část komiky filmu...). Z pohledu dnešního diváka z filmu vystupují mnohé technické nedokonalosti (míra použití kupříkladu zpětné projekce je dnes doslova ... obdivuhodná...), které však mohou ve svém důsledku ještě zesílit staromilský ,,retro" dojem z díla. (Mně osobně atmosféra snímku velmi připomínala filmy o našem fiktivním géniovi Járovi Cimrmanovi, zasazené do stejné doby). Starosvětsky koncipovaná komedie, s nádherným názvem, jako milá a hřejivá vzpomínka na dobu, kterou dnes možná (právě pod vahou optiky podobných filmů) vnímáme idealističtěji, než jaká ve skutečnosti byla... ()

Djkoma 

všechny recenze uživatele

Úžasná komedie, která mě svou jednoduchostí a nenáročností v mládí velmi okouzlila a dodnes jsem jejím obdivovatelem. Nespočetně krát jsem sledoval let z Londýna do Paříže několika letců a jejich strojů, které provázeli problémy a všechno byli nuceni různými způsoby opravovat a nebo jednoduše přistát někam do sena a čekat na svou venkovskou krasavici. Překvapivě jednoduchá a svěží komedie, která má každému divákovi co dát. Ukazuje krásu příjemných a nenucených vtípků v kontrastu s přímočarým příběhem, kterým je samotný let z jednoho města do druhého. Jedna z mála komedií, která sama na sebe a na své téma kouká s velkým nadhledem a nebojí se smát na všechny strany. Pravděpodobně z ní byl časem odvozen Velký závod, který jí je nápadně podobný. ()

Aluska88 

všechny recenze uživatele

Očekávala jsem, že Báječní muži na létajících strojích kolem mě budou prolétávat s poněkud více bláznivější a údernější sílou humoru. Tato komedie však nenabízí žádné bláznivé eskapády a nebude vás nejspíš ani "trápit" zničujícími záchvaty smíchu. Humor je podáván prostřednictvím milých příhod, které Vám vykouzlí úsměvy na tváři. Takže, pokud očekáváte salvy úderné britské komiky, nejspíš budete zklamáni. Ani samotný příběh se během filmu příliš nikam nevyvíjí a vše v podstatě stojí na létajících strojích, lehké komice a dobových kostýmech. ()

Galerie (69)

Zajímavosti (16)

  • Většina leteckých scén byla natočena do desáté hodiny dopolední, kdy je nejmenší riziko turbulencí. (TheSantiago)
  • Ve filmu se objeví dvě dochovaná letadla. První z nich je jednomístný Deperdussin z roku 1910, které roluje po dráze v Brookley. Druhé je jednomístný Blackburn typu D z roku 1912, kterého si rovněž můžete všimnout v Brookley a v Doveru, kde je jedním z letadel, které se vyhýbají německému dvoumístnému letounu, který přišel o ocasní část. V blackburnu letí Mac Dougall, kterého si zahrál Gordon Jackson. (TheSantiago)
  • Natáčanie filmu prebiehalo v meste Paríž vo Francúzsku a v mestách Dover, Fulmer a Guston vo Veľkej Británii. (dyfur)

Reklama

Reklama