Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Neohrožení dobyvatelé vzduchu aneb z Londýna do Paříže za 25 hodin 11 minut. Ikaros byl první, kdo se pokusil odhodit zemskou tíži a volně jako pták vzlétnout ke slunci. A i přes jeho tragický konec tenhle sen lidstvo nikdy neopustil. Dnes, na samém počátku dvacátého století, se konečně tato odvěká touha naplňuje. Bachraté, nemotorné stroje mají sice ještě daleko k eleganci a výkonům stříbrných ptáků budoucnosti, nejsou příliš spolehlivé a následky ztroskotání mohou být víc než tragické, ti, kdo je sedlají, však na takové maličkosti nehledí. První aviatici jsou nadšenci a rekrutují se z celého světa. To si dobře uvědomuje vydavatel anglického deníku Daily Post lord Rawnsley, který vypsal odměnu deset tisíc liber pro vítěze leteckého závodu na trase Londýn-Paříž. Kromě cílů ryze pekuniárních, které jistě nejsou zanedbatelné (tato akce nepochybně významně zvýší odběr listu a to je i v roce 1910 velmi zajímavé), má celá věc i cíle řekněme daleko ušlechtilejší: zvýší se prestiž Anglie a celý svět se opět přesvědčí, že Británie neovládá jen moře. Neboť není pochyb o tom, že v tomto závodě všech závodů zvítězí domácí borec... Děj filmu režiséra Annakina je sice smyšlený, odpovídá ale přesně době, kdy celý svět žil pod dojmem prvních úspěchů v dobývání vzduchu. Závodu Londýn - Paříž se ve filmu účastní 13 strojů, z nich 6 představuje originální typy, jakými byly vedle Blériotových i stroje značky Avro, Demoiselle, Antoinette apod. Sedm dalších strojů bylo pro potřeby filmu zkonstruováno podle původních plánů. Na rozdíl od originálních strojů, které po jistých úpravách byly schopny letu, se ovšem tyto "atrapy" mohly pohybovat jen v závěsu na silných jeřábech. Filmu, který byl nominován na Oscara i Zlatý glóbus, je sice dnes už více než čtyřicet let, nicméně dosud neztratil nic ze svého půvabu a pohody. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (138)

Autogram 

všechny recenze uživatele

Takto si predstavujem komediálny veľkofilm s prvkami grotesky. Priaznivci historického lietania musia chrochtať blahom a ja ako neznalec som sa aspoň pousmial nad všemožnými absurditami, ktoré sa tam objavili. Okrem lietania došlo aj na súboje medzi národmi, vždy sa našiel dôvod, prečo by si to mali vyjasniť Francúzi vs. Briti, Taliani vs. Francúzi, Briti vs. Američania, všetci vs. Nemci, ktorí boli za úplných blbcov, alebo aj katolíci vs. protestanti. Lietanie bolo krásne až po Eiffelovku, nikto si neublížil, len tá umelá hus sa nemusela objaviť. ()

Martrix 

všechny recenze uživatele

Píše se rok 1910 a Daily Post vyhlašuje mezinárodní soutěž létajících strojů. Vítěz získá částku 10 tisíc liber. A možná taky přízeň emancipované a pro létání zapalené dívky. Nečekejte žádnou zvláštní pointu, ba ani závod sám není moc napínavý. Kouzlo tohoto filmu spočívá v navození dobové atmosféry, rozverném humoru, kdy si tvůrci utahují s národnostních stereotypů, ten britský nevyjímaje, ale především jde o parádní přehlídku všemožných vznášedel v akci. Místy jsem žasnul, co všechno s těmi muzejními klenoty Annakin prováděl, kolik toho zničil a jak nebezpečné některé scény byly. I to je důvod, proč film nenudí i přes stopáž, za kterou by vítěz přeletěl La Manche 6x tam a zpět. Tvůrci využili možnost dloubnout si hlavně do Němců: "nevěděl jsem plukovníku, že umíte létat". "Není nic, co by německý důstojník neuměl...podejte mi sakra ten manuál!". Ale Britové jsou si vědomi i toho, jak je vnímá, resp. vnímal svět, takže: "na mezinárodních závodech, jsou cizinci nepříjemný faktor". Nejde o bůhvijakou komedii, ale zcela jistě, si tuto výpravu do aviatického pravěku, někdy zopakuji. Jedna hvězda je jen a jen za ty bláznivé stroje. ()

Reklama

Chegi 

všechny recenze uživatele

Moc pěkný film, takové kterých se v 60. letech točila spousta. Děj sice bezproblémů vydá na 90 minut, ale proč to nenatáhnout na 2,5 hod, ne?? :D Spádovost tak mírně trpí, zato filmová zručnost, nápad a nadšení se tomu upřít nedá. Ta pátá hvězda je za Gerta Fröbeho-tomu se říká role na tělo. Toho chlapa prostě miluju! ()

Barak 

všechny recenze uživatele

Nevýhodou je určitě délka - sto minut by bylo dostatečných. Jinak je to lehce humorné - nikdo taky nečekal v takovém filmu sprosté vtipy, že -, přiměřeně naivní, neskutečně přebarvičkované, trikově zvládnuté a zaručeně to potěší příznivce letadel - pro běžného diváka ale spíše jen zajímavost, která dokáže pobavit.... 7/10 ()

xaver 

všechny recenze uživatele

Báječná komedie, která vždy pobaví. V jednotlivých účastnících závodu a jejich chování a přístupu k životu a létaní, které skvelě hraje celá plejáda slavných herců, se až neskutečně věrně odráží mentalita národů, které reprezentují. Chladný Angličan se svým suchým humorem vedle sukničkáře z Francie, ohnivého Itala s početnou rodinou nebo neohroženého, sympatického Američana (američtí tvůrci filmu se zde nezapřeli) a až k absurditám dotaženého představitele Prušáckého drilu, což dohromady nádherně oživuje celý snímek. Když se díváte na ty hromady stlučených bedýnek, drátů a plátna, tak nelze než smeknout před lidmi, kteří před více než sto lety měli tu odvahu do těch vehiklů sednout a dokonce s nimi i letět. Krásně jsou tak zde vykresleny začátky létání. ()

Galerie (70)

Zajímavosti (17)

  • Většina leteckých scén byla natočena do desáté hodiny dopolední, kdy je nejmenší riziko turbulencí. (TheSantiago)
  • Ve scéně, kdy Sir Percy (Terry-Thomas) přistane na vlaku, jsou v pozadí několikrát vidět betonové chladící věže elektrárny, které nemají na scéně vzhledem k časovému zařazení snímku co dělat. (Stejšn)
  • Jde o poslední hraný film Reda Skeltona (neandrtálec). (Karlos80)

Reklama

Reklama