Fantom z Londýna
Dr. Jekyll and Mr. Hyde
Režie:
Rouben MamoulianKamera:
Karl StrussHrají:
Fredric March, Miriam Hopkins, Rose Hobart, Holmes Herbert, Halliwell Hobbes, Edgar Norton, Tom London, John Rogers, Sam Harris, Eric Wilton, Douglas Walton (více)Obsahy(1)
Vážený londýnský lékař dr. Jekyll vypracuje metodu kterou lze v člověku oddělit jeho dobré a zlé stránky. Při pokusu, který koná sám na sobě, se změní v nevypočitatelného a násilnického pana Hydea. Když jeho zlé Já zabije pouliční holku, nelze už prozrazení celé události zastavit. (HOODY)
Recenze (63)
Hudba bola neskutočne mrazivá,bravúrna a excelentná(organová hudba).Kamera z pohľadu jednej osoby nebola dokonalá ale nepoviem klamstvo,že bola nadčasová.Lebo to som dovtedy ešte nevidel a aj v súčastnosti to napadne veľmi málo filmárov.Aj tak čo stvárala a dokazovala kamera bolo nepredstaviteľné.Videl som Jekylla zo 41 a tam disponoval charizmatickými postavami,ktoré tu chýbali ale tento film mal veľa iných predností,ktoré chýbali mladšiemu kolegovi.Tu aj pán Hyde bol vylíčený ako zviera a to doslova a mne pripadal dosť Srandovné.Dobre dobre je tam spokojnosť. ()
Za polarizační masku hvězda nahoru. :) ()
Vzhledem ke stáří snímku budu shovívavý a uznávám, že je to stále slušně udělané, i když spíš směšné než děsivé, maska pana Hydea je tedy strašná opravdu :) ()
Rozhodně 3.5. Bylo by ale zajímavé srovnání, pokud bych obě verze (tj. 31 a 41) viděl v opačném pořadí. No, to už se nedovím. Považuji za nutné zmíniti, že 41 verzi mám hl. a především kvůli Bergmanové, páč Tracy při vší úctě k němu, mi nikdy nějak extra neimponoval a v roli Jekyll/Hyde je rozhodně lepší March. Již v pol. filmu jsem tak získal zajímavý dojem, že (pokud by to bylo nějak možné) vyměnil bych herce, takže zde by hrála Bergmanová s Marchem a v té druhé zase Tracy s Hopkinsovou. Co se týče psychoteror komorních scén Ivy vs. Hyde, řekl bych, že je to u obou verzí tak na stejno, byť jsou zde některé jejich společné scény o něco delší, čímž se emocionální dopad téměř vyrovnává. Maska je kombinací groteskní gorily s klaunem a Marche by nepoznala ani vlastní matka, bezesporu. Kam se hrabe Tracy, který při svém enormním egu (stejným způsobem plivnul na můj vysoce oblíbený román Stařec a Moře, kde zase odmítl vypadati jako postava z předlohy, hejsek jeden) odmítl to, s čím jeho předchůdce neměl problém. Jako Stallone, který si v Soudci Dreddovi po 15min. sundá helmu a Urban v Dreddovi s helmou nemá problém po celou dobu děje, tj. tak jak to má být. To jen tak na okraj. Pokud bych to shrnul, tak mi obě verze příjdou kvalitativně stejné, ale na mě má větší vliv 41 verze, což jest logicky ovlivněno tím, že byla shlédnuta první (z důvodů, jenžto jsou vysvětleny výše) a vícerokráte. V ní bych řekl, že jde hl. o herecké výkony všech zůčastněných a předloha jen slouží jako kulisa a v této sevřenější (o něco komornější, možná?) verzi, jde více o předlohu samotnou. Čímž vůbec neříkám, že by zde stály herecké výkony za nic. Tak to vidím já. ()
Některé masky jsou už dnes sice trochu směšné, ale jinak jde o zručně načrtnutý příběh s vynikající kamerou, který si plně zasloužil nálepku "klasika žánru". Jak již zde bylo řečeno - "Frankenstein" a "Dracula" se mohou jít klouzat. ()
Kdyby se doktor Jekyll pár měsíců nemyl / vypadall by jak Hyde "without trouble and fight". Povídky a novely Roberta Louise Stevensona (ani Ostrov pokladů není jen pirátským thrillerem) jsou promyšlené a výtečně zpracované. O tomto film se to úplně říct nedá, přestože je velmi dobrý. Oddělení zla od dobra ale není kultivováním opice směrem k gentlemanovi ani naopak. Opice je sice svobodná, ale není opicí, protože opice svobodné zdaleka nejsou (Ivy ho označuje za ďábla, který rovněž není svobodný). Zlo je rafinovanější a má jinou vizáž i převlek. Od Jekyllohydeů se prostě jen tak neoprostíme. Film je pomalu už 100 let starý, režijní a scémáristické vady (především v přepjatých dialozích jak už zde bylo poznamenáno) snadno pomineme a promineme. Přitom Stevensona kniha mnoho filmové imaginaci neposkytuje, je vázaná na slova nikoli na obrazy. Být filmařem, pak bych asi zvolil opačný gard, Mr. Hydea bych zobrazil jak dokonalého gentlemana a opičího Jekylla nechal strádat planou láskou k Muriel. ()
ocenenia : MFF Benátky 1932 - Najlepší herec (Fredric March), Najlepší scenár ()
Mne osobne sa je dost tazko rozhodnut, ktora verzia Mr. Dzekylla a Hajda je lepsia - ci tato 1931 alebo 1941. Kazdopadne demonicky Fredric March filmu suverenne vladne a film perfektne taha dopredu. Kulisy su na rok 1931 vyborne, dialogy odsypaju, obycajne prevladaju. Tempo nenudi, Mamoulian vsak u man antocil svo j najlepsi film az Kralovnu Kristynu s genialnou Gretou Garbo : 80 % ()
Spokojnosť. Subjektívna kamera (v Hollywoode ako jedna z prvých!) s kruhovou clonou a nápaditými ilúziami so „zrkadlom“; Jekyllove desivé premeny vďaka geniálnym maskám a šikovnému strihu; fantastický oscarový March najmä ako animálny Hyde. To sú dôvody prečo vidieť túto adaptáciu klasiky. ()
Nejvetsi devizou filmu je scenar, podle knizni predlohy R. L. Stevensona. Vubec se nedivim, ze se diky teto predloze toci filmy jiz vice nez sto let. Fredric March podal velmi dobry herecky vykon, hlavne v podani pana Hydea. Pochvalu zaslouzi i kamera a masky. Filmova klasika. ()
Frederico March dokázal skvěle zahrát roli vyšinutého a duševně nemocného vědce Jekylla, který při touze být svobodný, vytvoříl jedovatý lektvar. Tento lektvar měl schopnost přeměnit Dr. Jekylla na tvora se psychologicko patologickým charakterem. Mr. Hyde, tak se jmenuje jeho druhé já, je zosobněním čistého zla. Je násilníkem a vrahem. Brzy se tedy stane centrem pozornosti Londýna. Dr. Jekyll, ale vyrobil lektvar s dočasným účinkováním, takže každé ráno se probudí znova jako Jekyll. Časem začne být na Hydovi, stejně jako na své droze závislý. Přestává komunikovat se světem. Přátelé se ho začnou stranit. Pro něj je jeho výzkum prioritní, časem dokonce zapomene i na svou snoubenku. Je už víc Hydem, než sám sebou, jeho vnitřní zvrácenost a ošklivost se snoubí s jeho vzhledem. V závěru filmu zemře, některými lidmi obdivován, jinými zatracován. ()
Film začíná záběrem na hru na varhany – každá ruka hraje na jiné klaviatuře. A i dál všechno ladí tak, jak má. Hyde je zrůdnější, než jak by ho dokázaly vytunit moderní technologie, přeměnu prakticky v přímém přenosu by člověk s ohledem na rok vzniku nečekal. Každý z nás má v sobě nebe i peklo a pořád se rozhoduje. Ovšem seznámení s neodolatelným panem Hydem může pár dilemat vyřešit. ()
První zvuková verze slavného příběhu se vyvedla na výbornou. Ftrdric March je skutečně brilantní a Oscara za roli získal právem, pochvalu zaslouží i maskéři, atmosféra je solidní, tempo přiměřené, scénář na vysoké úrovni. Těžko srovnávat s verzí o 10 let novější, ovšem kvality jsou zhruba stejné. ()
Za nejlepší část filmu paradoxně považuji hned úvodní desítky minut, které se samotným jádrem filmu - přeměnou, nemají moc společného a spíše se jen klidně proplouvá dobovou atmosférou (pěkné scény: odjezd na přednášku, bál, laškování s prostitutkou). Zřejmě jsem dnes zvolil špatný žánr. Zapomenout také nesmím s pochvalou kamery, střihu a "triků" (pohled z první osoby, zrcadlo, proměna a kamera přejíždějící od jedné ruky k hlavě a k druhé ruce, svíčka jako měřič času). Výkony herců také stojí za zmínku, jen jejich mimika přímo při pohledu do kamery mi nepřišla moc přesvědčivá. Film mě bohužel ale nedokázal strhnout a chvílemi jsem se začínal nudit (což je možná způsobené tím, že den před shlednutím jsem četl knížku; ačkoli děj je v mnoha aspektech odlišný ve srovnání s předlohou). Samotný závěr mi nepřišel příliš povedený a v tom moři adaptací Jekylla a Hyda jistě existují zdárnější zakončení. ()
V tomto filmu z roku 1931 lze vidět ňadra (skoro) i ženské nohy vysoko nad kolena, na svojí dobu skvělé herecké výkony (pana Hyda jsem se opravdu bál) a revoluční práci s triky a kamerou. Pro mě zatím nejlepší film počátku zvukové éry. ()
[8/1O] Další verze:Hranice šílenství(10/10), Mary Reilly(8/10)... ()
Nechápu, proč v roce 1941 vlastně točili remake. Mělo se snad přijít s nějakým převratným trikem? Měl Tracy zastínit Oscarového Marche? Bergmanová předvést rozervanější Hopkinsovou? Chtěl snad někdo překonat skvělé kamerové jízdy, vizuální stránku vyprávění? Ne, vážně nechápu, proč ten remake točili, když dokonalosti už bylo dosaženo. ()
Veškeré peklo, co si představíte při vyslovení věty "film z roku 1931" zhuštěné do jednoho filmu. Přeromantizované, načinčané, ukecané melodrama s příšerným přehráváním všech herců, kde se hodinu a půl naprosto nic neděje. K tomu opravdu šílená maska Hyda (opičák?) a nemožně dlouhé a patetické proslovy hlavní postavy ať už v kladné nebo záporné roli. Připadal jsem si jak při sledování některých melodramat z československé produkce té doby. Plusy jsou maximálně výborné kamerové nápady a dobrá atmosféra Londýna. Frankenstein a i ten směšný Dracula z toho roku jsou opravdu jiná liga. ()
Moje úplně nejoblíbenější verze příběhu Doktora Jekylla a Pana Hydea. Nejlepší režie, herecký výkony a atmosféra ze všech. 9/10 ()
Musím si znovu připomenout verzi z roku 1920. Toto zpracování s Marchem v hlavní roli mě totiž doslova uchvátilo od prvního záběru. Nerad se unáhluji, ale prozatím je to podle mně nejlepší filmová verze Stevensonovy látky, kterou jsem viděl. Fantastická práce s kamerou, neotřelé technické zpracování, výborná proměna (minimálně srovnatelná s Universalovskými Monster movies oné doby), perfektní obsazení a nepopsatelná atmosféra. Pokud máte rádi staré horory a užíváte si atmosféru němého filmu (která se často dere na povrch, ale nijak agresivně), Marchův Jekyll a Hyde se vám nemůže nelíbit. Určitě lepší než verze z roku 1941 se Spencerem Tracym v hlavní roli. Zajímavostí je, že March si s Tracym zahrál roku 1960 ve snímku Inherit the Wind, kde ztvárnili protivníky v soudní síni. Kometář upravím, až se znovu podívám na Jekylla s Barrymorem. ()