Mary Reilly

Kdybych nebyla blbá a nezačala se před lety zajímat o fanfikci a obsah termínu "Mary Sue", tak na mě ta atmosférická, lehce úchylná romanťárna mohla fungovat stejně jako v dětství. Teď už z toho holt není nic jiného než typicky plochá verze původního materiálu zprasená o přítomnost spasitelské bezvýrazné panenky. Snad mi přečtení knížky za účelem pravděpodobného potvrzení tohohle závěru nebude trvat dalších deset let. (14.09.2013)

Frearsův pokus o horrové drama s dobře známým příběhem by nebyl ničím pozoruhodný, nebýt Julie Roberts a Johna Malkoviche v hlavních rolích. Obě hvězdy předvádějí výtečné výkony, Malkovich si bez větších problémů poradil s rozštěpem osobnosti doktora Jekylla – na jedné straně rezervovaný a introvertní vědátor, na druhé straně osobnosti zvrhlík a bestiální zvíře... Juliina Mary není překvapivě pozoruhodná vzhledem, ale tiché a vyrovnané dobro z ní doslova čiší. Spojením těchto dvou (tří) osob vzniká docela koukatelné drama, v němž se Frearsův přínos omezuje na pár povedených lekaček a spoustu mlhy. Atmosféra snímku funguje sotva na půl plynu, což je vzhledem k prostředí a příběhu velká jizva na kráse. A na duši divákově nezahřeje ani nedotažený scénář... (03.10.2004)

Bez mrknutí oka jsem se ocitla ve staré Anglii, uprostřed mlhy. Dobové atmosféře s přepychem i špinavou bídou se nedá vytknout vůbec nic. Julia Roberts je v roli služebné odzbrojující, něžná, křehká, oddaná a bez nánosu líčidel velice milá a působivá. John Malkovich tu předvádí bezchybnou variaci rozpolcené osobnosti, na jednu stranu starší laskavý lékař, introvertní vědec a v té druhé se převtělí do bestie, ze které jde strach. Láskyplné pouto, které tyhle dva na chvíli spojí, je překrásně ztvárněné, nevinné, jen v náznacích, v pohledech, letmých dotecích a snech... Plus nádherná hudba. (12.01.2019)

Kedysi ma tento film zaujal, neviem už, čím, pravdepodobne celkovým príbehom, pretože som ešte nemal prečítanú jeho predlohu. Medzičasom som Stevensonovu novelu prelúskal a zase na jej obsah z veľkej časti zabudol. Príbeh filmu ma teda teraz už nemal čím prekvapiť a hodlal som sa zamerať najmä na vzťahy postáv. V tomto ohľade ma to ale sklamalo. Film sa uberá pomalým tempom, mnoho sa nedeje. Nerozohráva sa ale príliš dramatickým spôsobom ani onen ľúbostný "trojuholník", ani mi nebolo dožičené preniknúť hlbšie pod povrch jednotlivých postáv. Problém samozrejme môže spočívať v mojej malej schopnosti nasať psychologické postrehy z málo explicitne vysvetľujúceho filmu, obávam sa ale, že skôr je to dôsledok neochoty tvorcov či konkrétne scenáristu trochu viac na diele zapracovať. Napr. postoj Mary k otcovi je iba naznačený v zaujímavej krátkej scéne z pohrebu. Pomerne otvorenou ponecháva film tiež podstatnú otázku motivácie dr. Jekylla k jeho výskumu; vystačiť som si musel s otázkou na Mary: "Nikdy ste netúžili po novom živote? ... Že by ste mohli robiť čokoľvek, čo by ste chceli, bez výčitiek svedomia?" - Ak film nielen po sujetovej, ale aj psychologickej stránke nevyniká, atmosfericky je takpovediac dokonalý. Takmer celý čas nás kamera vodí buď po tmavých priestoroch bohatého, ale kvôli majiteľovi s utrápenou tvárou, odmeranému správcovi a neustále neveselému služobníctvu stiesňujúceho domu alebo po špinavom, upršanom, taktiež tmavom a občas i krvavom (trh s mäsom) prostredí Londýna. Z tejto šedi a mĺkvosti sme vyslobodení iba raz a na chvíľu - a to pri návšteve falošne či povrchne rozjasaného verejného domu! Keď k tomu ďalej pripočítam zarasteného a svojskou "morálkou" vedeného pána Reillyho alebo chvíľku s chlapíkom, od ktorého mala prenajatý byt matka hlavnej hrdinky, ale najmä jednu z úvodných scén, keď o život krvavo prichádza budúci obsah taniera dr. Jekylla (presný význam tejto sekvencie pre filmový celok som možno nepochopil, bola ale v každom prípade impresívna), nemôžem nekonštatovať, že ako esencia ťažko definovateľnej depresívnosti je tento film naozaj pomerne majstrovským kúskom. Ak ho mám zhodnotiť celkovo, s ohľadom na (podľa mňa) odlišnú kvalitu troch zmienených rovín som na pochybách. Nechám sa ale po tejto svojej prvej repríze premôcť formou a prepáčim tomu slabší obsah: mierny nadpriemer... - Pomerne nevydarený je koniec, ktorý pôsobí veľmi otvorene, čo však zrejme nie je (iba) súčasťou "posolstva" filmu, ale (tiež) výrazom scenáristovej bezradnosti v úvahách, ako to "useknúť". Okrem toho pôsobí tam predvedená veľmi trikovomoderná scéna fyzickej premeny Hydea na Jekylla v surovo (pseudo)realistickom filme dosť cudzorodo. (04.03.2012)

John Malkovich je opravdu úžasný. Právě jeho výkon udržuje celý film na démonické úrovni, udržuje atmosféru v napětí, sklíčení, strachu. Vlastně je tenhle film víc než psychologickým dramatem - i horrorem. Úžasné jsou i vedelejší role - Michael Gambon jako kulhající násilnický otec, Glenn Closeová jako bordelmamá. No a Robertsová možná právě tímhle filmem naznačila, že nemusí hrát jen ve stupidních romantických komediích, nicméně svým spoluhráčům se bohužel nevyrovná. Mám jen obavy, že tenhle film si moc nadšených diváků nepřisvojí, jelikož je až moc nejednoznačný a komorní. (25.06.2003)