Journey to the Center of the Earth
Cesta do stredu Zeme
Režie:
Henry LevinKamera:
Leo ToverHudba:
Bernard HerrmannHrají:
Pat Boone, James Mason, Arlene Dahl, Diane Baker, Thayer David, Alan Napier, Robert Adler, Red West, Ben Wright, Bert Stevens, Ivan Triesault, Edith Evanson (více)Obsahy(1)
Na začátku filmu se seznamujeme s profesorem Lindenbrookem (James Mason), pracujícím na univerzitě v Edinburghu. Tomu se dostane do rukou neobvyklá hornina, pocházející z Islandu. V této hornině jsou vyryty značky, které používal vědec Arne Sacnussem. Ten se vydal na výpravu do středu Země a už se nevrátil. Profesor Lindenbrook se rozhodne vypravit v jeho stopách. Vezme s sebou i svoji dceru Jenny a jejího snoubence Aleca. Přidá se k nim i Carla Göteborgová, manželka zesnulého vědce Göteborga, který se pokusil Lindenbrookovi ukrást jeho výpravu. Byl však sám zabit hrabětem Sacnussemem, potomkem Arne Sacnussema ,jenž se rozhodl jít v jejich stopách a dobýt tak slávu a bohatství. Naše přátele rozhodně nečeká lehká cesta. Jestli se jim podaří úspěšně dokončit svoji výpravu a přežít všechna nebezpečí, to se dozvíte v tomto filmu, natočeném podle populárního románu Julese Verna. (Šimpy)
(více)Recenze (57)
Co se samotné dobrodružné cesty týče, kulisy byly o něco propracovanější než na divadle. Herectví a dialogy poněkud toporné. ()
Paradoxně nejvěrohodnějším remakem slavné knížky se zdá být ten nejstarší. Přes (na dnešní poměry) jednoduché kulisy i efekty si film zachovává silnou dobrodružnou atmosféru a napětí, žádná z postav není násilně tlačena k titulu hrdiny, který si bezpochyby přivlastní úžasná kachna. Moc pěkná vtipná podívaná, jen zbytečně roztahaná. ()
Krásné zpracování literární klasiky, které ovšem působí dětinsky vlivem těch papundeklových kulis, chování hlavních představitelů a jejich kostýmů. Na druhou je to taková pěkná dobrodružná pohádka s nostalgickou příchutí, na kterou se příjemně dívá. Dinosauři točení pomocí gekonů a varanů? Ale tak proč ne, když je to více jak 60 let starý. Na rok 1959 se jedná o úchvatnou dobrodružnou podívanou. Horší je to již s těmi papundeklovými kulisami, které vypadají úsměvně až bizarně. Stejné je tomu u gentlemantského chování hlavních představitelů. Na druhou stranu se tím filmaři alespoň drží knižní předlohy, která vznikla ve viktoriánské době. Že by dneska na takové výpravě takhle noblesně podával čaj, hrál na tahací harmoniku, nosil korzet s dlouhou nadýchanou sukní, výstroj by se skládala z proutěného koše či účastníkem výpravy by byla kačena, si těžko dokážeme představit. Chybí mi tu jen ty několika kilové zásoby jídla, o kterých neustále Verne psal v literární předloze. Vedle dinosaurů tu nechybí ani pole obrovských hub, které jsou úchvatné. Příjemná podívaná je i na Arlene Dahl coby Karlu Getaborgovou ve zmiňovaném korzetu, upnuté košili a vypnutými prsy, které v tu dobu bylo 34 let. Opravdu rajcovní milfka, kvůli které rozhodně se stojí podívat na tento film. [741. hodnocení, 51. komentář, 72%] ()
Dílo to není jako veledílo. Ale hádky a vzájemné stírání profesora a Carly Göteborgové mají šťávu a vtip. Děj, který není nic moc, taková ze všeho možného splácaná pohádka pro dospělé, se tímto okoření a snímek tedy příjemně zabaví. Jen v málo podobných filmech jsem viděl více sympatickou sestavu herců a zároveň postav. A už taky vím, odkud Spielberg má ten trik s obřím kamenem! ()
Viděl jsem to už hodně dávno, ale vím, že mi to tenkrát přišlo zastaralé, ale vcelku zábavné a dodnes koukatelné. ()
Po technické stránce na svou dobu naprosto úžasný snímek, ke kterému mnohé pozdější nesahají ani po paty. Na takové speciální efekty vytvořené koncem 50. let je radost se dívat. Děj si jde samozřejmě od knižní předlohy svou cestou, ale i tak je napsaný působivě. Výprava impozantní a dobrodružná atmosféra na úrovni. Film je zábavný a okouzlující. Podzemní svět byl zpracován skutečně realisticky. Film pro celou rodinu natočeného v systému CinemaScope s průzračnými barvami. Ve své době jeden z nejlepších fantastických a nezapomenutelných filmů. Alespoň pro diváky. Od TV tohle raději ať nikdo nečeká. Bylo by to marné. ()
Na motivy románu Julese Verna: Cesta do středu Země. Povinná četba pro ZŠ (od 4. ročníků). Jedna z knih, kde se představivost autora značně nesešla s pozdějšími vědeckými poznatky. Snad právě proto působí (alespoň pro mne) velmi naivně. ()
Posledních 30 minut je sice fajn, ale je šílený jak nudný mi tenhle film připadal. Byly to jedny z nejdelších dvou hodin strávených u filmu. Je neuvěřitelný, že hrozný remake z roku 2008 je stravitelnější. Občas se holt v minulosti netrefím. ()
Povedené zfilmování verneovky dnes vhodné jen už pro velmi, velmi mladé.(max.50%) ()
Výborný film a pěkná podívaná!! ()
Kupodivu jsem často byla napnutá. Někdy ale to natahování bylo až příliš dlouhé, bylo tu pár hluchých míst, ale jako celek to bylo fajn. Takové retro stojí za to vidět. Člověk si pak víc váží dnešních trikových zázraků. Tady to na rok zrodu nedělalo filmařům ostudu, hlavně ty krystaly či drahokamy v jednom sále vypadaly krásně, houbičky taky. Jen u těch ještěrů bylo hodně poznat, jak je to vyrobeno a občas byl okolní terén neopatrně opatřen z igelitu či nějaké jiné barevné látky. Co mě ale překvapilo byla komediální stránka. Sice to táhla kachnička Gertruda, ale nejen ve spojitosti s ní se výprava dokázala pobavit. ()
Dávné dětské vzpomínky jsou milosrdnější nežli zub času, ale přesto mohu s poklidem říci, že toto starosvětské dobrodružství v hlubinách světa má dosud co nabídnout. Nosnější a zajímavější je kupodivu první polovice filmu, v níž sledujeme přípravy a napínavý sestup do překrásně zpracovaných a nasnímaných jeskyní, kdežto druhá polovina ve fantastičtějších kulisách již nemá kvůli zastarávajícím trikům onen správný tah. Závěrečné rozloučení se s fyzikou (střed Země jako magnetický vír, vystřelení sopkou apod.), jež kazí celkový dojem, ačkoli je samo o sobě pohrobkem předlohy, pak nemohou vyvážit ani zřejmé klady A. Dahlové a D. Bakerové. Ani pojmenované zápory však nomohou zakrýt, že se s přihlédnutím k době vzniku jedná o výtečný snímek, který se rozhodně z paměti nevytratí. ()
Strašně naivní i oproti předloze (prst u kostry ukazující cestu, vyvrhnutí explozí ze sopky atd.), nechybí samozřejmě Atlantida a pár pokusů o vtipy.Ten profesor se v předloze jmenoval Lidenbrock a byl to Němec, ve filmu z něj radši udělali Skota (Lindenbrooka), holt to je americký film brzo po válce. Na výpravu jel jenom s tím Islanďanem a synovcem. Ta ženská s husou a tím druhým Islanďanem jsou tam navíc. Děj oproti knížce úplně jinde, na škodu filmu, protože to, co si tam přidal scénárista, je zpravidla to nejblbější. ()
Je-li předloha román Julese Verna, očekávám jakousi odlehčenost a mírnou naivitu a zároveň vidím první pokusy o sci-fi. Cesta do středu Země se rozhodně nesmí brát vážně a tak jsem odpustila i směšná jména švédských vědců nebo fakt že Islanďan vůbec nemluví islandsky, ale jen něco plácá. O to tenkrát vůbec nešlo. Na konci 50. let byl tento film určitě velmi atraktivní i napínavý. V současné době působí spíš jako dětská pohádka. Odpočinková podívaná :) ()
Čert vem umělé kameny, zvětšené namaskované leguány a veškerou logiku. Tyhle staré kousky mají svoje kouzlo, které žádné moderní CGI sračky nenahradí ! Pravda, co tomu trochu podtrhává nohy, je protivný hlavní hrdina a zbytečně natahovaná stopáž (ne, vážně mě nebaví dívat se 5 minut, jak mládenec své milé hraje na klavír ! ), naopak boží je ta kachna (scéna s kachní morseovkou ! ) a je jí fakt škoda. K tomu hezká hudba. A ty mega bedly ...! ()
Taková napůl pohádka a já to chvílemi sledoval jako malý kluk. Nicméně doporučit si neodvážím, snad jen jako rodinné fantasy. ()
Najväčšia škoda tohto filmu je to, že takmer celú polovicu sledujeme putovanie tunelom, ktoré už postupne stráca na atraktivite. V knihe bola tejto podzemnej ceste venovaná možno osmina ale tuto je to takmer celá nudná polovica. Dalo by sa aj polemizovať o viacerých aspektoch filmu, napríklad prečo záporák zabil iba Göteborga a Lindenbrooka s Alecom zavrel do usadlosti (ktorá im dokonca ani nepatrila), prečo sa Carla zľutovala nad Sacnussenom, keď jej zabil manžela, prečo sa na konci Carla dala dokopy s profesorom keď sa takmer celú cestu len hádali a najbližšie mala k mladému Patovi Broonovi (Alecovi), prečo nepoužili tvorcovia filmu radšej makety ako napr. sám veľký Harryhausen (i keď možno v tej dobe to nebola možná technika, neviem, ale stále lepšie ako prilepiť na leguány vejár a potom ich zväčšiť na plátne), ako sa dokázal Alec stratiť v jaskyni keď mal pár metrov od seba východ, atď atď. Tak či onak, s kulisami sa tvorcovia pohrali, páčila sa mi taktiež aj hudba a skrátka celá zvuková stránka filmu. A navyše celkové prostredie, výprava, príjemní herci a zlatá kačička to celkom odľahčili. Na záver treba povedať, že na svoju dobu, to je jeden z najpodarenejších vedecko-fantastických filmov i keď v dnešnom ponímaní sa to berie už trocha inak. ()