Reklama

Reklama

San Francisco, rok 1957. Báseň Allena Ginsberga Kvílení se stává předmětem soudního líčení pro údajnou obscénnost. Podle strážců veřejné morálky je „neamerická“, protože otevřeně zpodobňuje homosexualitu a užívání drog. Děj filmu se skládá z několika vzájemně propletených linií, v nichž se odráží nejen reakce americké společnosti na nejslavnější dílo beatnické generace, ale i bouřlivý Ginsbergův život a jeho snaha najít co nejautentičtější umělecké vyjádření bez ohledu na konformní morálku a touha uniknout halucinogenní realitě. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (209)

Cafú 

všechny recenze uživatele

Z původně zamýšleného liberálně laděného kousku se stal nástroj nejhoršího fašismu. Snímek vám ve své nebetyčné subjektivitě vnucuje svůj ultra super názor a nedovolí člověku utvořit si nějaký jiný nebo dokonce vlastní pohled na věc. Film též divákům vnucuje vlastní vidění Ginsbergova díla za pomocí velmi amatérsky vyvedené počítačové animace, pecka. A když bych si měl utvořit názor na samotného Ginsberga prostřednictvím tohoto snímku, musel bych ho považovat za pouhýho pozéra. Kvílel jsem. ()

liquido26 

všechny recenze uživatele

Kdybych tento film viděl v devatenácti, kdy jsem četl Howl a ujížděl na románech Kerouaca a všem, co se týkalo Beat Generation, tak bych asi hodnotil pěti hvězdama. Oceňuji velmi dobrý herecký výkon Jamese Franca, obzvláště v pasážích, kde v klubu čte Howl, scény ze soudního přelíčení a suchého konzervativního žalobbce Davida Strathaima. Animované sekvence korespondujícíc s básni táké nebyly špatné. Moc mě nebavilo to interview a flashbacky, které se tím prolínaly. ()

Reklama

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Film je sice o Ginsbergovi, ale jen zdánlivě. Ve skutečnosti je o cenzuře, svobodě a umění. Soudní proces by u mě chvílemi vyvolával záchvaty smíchu, kdyby se nebojovalo o svobodu slova a projevu. ,,Co tím chtěl říci?" ,,Promiňte, ale poezii nemůžete překládat do prózy, tak to nefunguje." A ta slepice, co tři roky přepisovala Fausta a s Kvílením moc času neztrácela, jelikož hned poznala, že nemá hodnotu. Žalobce představoval tu část rádoby prudérní společnosti, co křičí o morálce, a doma sjíždí porno, co horuje za rodinu, a na každém rohu má milenku. Přetvářka, faleš a snaha rozkazovat druhým. Když nějaký blb nepochopí knihu, pak je třeba ji zakázat. Že by se měl raději zakázat onen blb, je více než zřejmé. Samotná báseň vytváří ve snímku jen jakési křoví, kulisu pro závažné myšlenky o společnosti. Jistě, oprávněná obžaloba kapitalismu (jak se ukazuje, je pořád stejně prohnilý jako komunismus) a touha po volnosti, po nespoutaném životě prolínají celým filmem, avšak nakonec se vše smrskává do onoho záhadného slova - SVOBODA. ()

berusche 

všechny recenze uživatele

Za prvé: Ginsberg nebyl revolucionář, ani duší, proto se celá jeho práce staví jinam než bych očekávala. Za druhé: je zřejmé, jak dokládá i poslední rozmluva Ginsberga ve filmu, že jeho chápání sebe samého bylo ovlivněno dobou víc, než bylo nutné. Za třetí: i kdybych se nepřiřadila k obhajovačům, že jeho sbírka "Kvílení" byla geniální, byl svým působem geniální on, neb se vzepřel konzervativním tendencím a ukázal na prostor, který do té doby nebyl až tak profláknutý. FILMOVĚ: ty čtyří prolínající se formy mě vážně dostaly a přiznám se, že jsem si film musela párkrát vrátit, abych rozuměla plně tomu spojení obrázků, veršů a vysvětlování významu jeho vlastními slovy. Taky mě neskutečně překvapilo, jak ty čtyři roviny zapadly do sebe, za což asi vděčím filmařům, jejichž první celovečerní počin za to stojí. Franco, budiž ti třikrát sláva, asi by měl možná Ginsberg radost, kdyby tě viděl. ()

Radiq 

všechny recenze uživatele

Film je to dobrej, ale mě neoslovil. Allena Ginsberga jsem nikdy nebral jako někoho, kdo mě zajímá, a nikdy mě nebavila jeho tvorba a protože tenhle film je o něm a hodně se v něm čtou jeho básně, tak u mě neměl šanci. Neřikám, že to neni dobrej životopis, po filmové stránce někoho určitě zaujme. Ale zabilo mě to čtení té básně, která: 1) pro mě jako Moraváka obsahuje moc americkejch odkazů - to je samá Wall Street, Denver, Empire State, Staten Island, různý eveňjů, Madison Avenue, Colorado, Kansas, Idaho... a v polovině věcí to jde mimo mě. 2) ani používání tolika složitě znějících slov nikoho normálního nepotěší - myriády, katatonie, kolportovat, serafín, dadaismus, juxtaponovaný atd... 3) kdysi možná šokovalo, že tam použil tolik sprostejch slov a zmínek o kouření vocasů někomu, kouření vocasu mě, šukání, strkání bůhvíčeho do řiti, buzerantech, ale v dnešní době ne - na místo toho v tom vidím jenom jeho homosexualitu. 4) nebere mě, když někdo v podstatě beze smyslu naplácá různý slova do věty a pak čeká, jak se intelektuálové budou dohadovat, co tím chtěl vlastně říct, když ani on sám neví, co to má být - a takhle přesně na mě ta jeho poezie mluví - o ničem. Tyhle čtyři body se týkají čtení jeho tvorby, ale protože ta tvoří velkou část filmu, tak to nejvíc rozhoduje moje hodnocení, který bude nízký. Animace jdou skoro stejnou cestou - udělaný jsou celkem hezky, ale nic mi neříkají. V těch jeho interview taky mele docela nesmysly a filozofický žvásty, takže to taky nic. Takže jednu hvězdičku dávám jenom za to, co bylo mezi tím - úryvky z jeho života, kousky od soudu a za Jamese Franca, do kterýho bych neřek, že si vybere takovouhle roli... a že ji bude umět zahrát... PS: jinak kniha Kvílení a jiné básně pro mě nemá žádnou literární hodnotu, takže ji klidně mohli zakázat... ale zas na druhou stranu nesnášim cenzuru, takže jenom čumim, jak si takovou kravinou podmanil tolik lidí, že mu to žerou... ()

Galerie (53)

Zajímavosti (3)

  • Osm let po slavném procesu se kultovní básník dostal do obdobných potíží i v tehdejším Československu: poté, co byl při své návštěvě Prahy zvolen králem Majálesu, ho zatkla StB, byl obviněn z „kažení mládeže“ a deportován na letiště. [Zdroj: AČFK] (POMO)
  • Autorom väčšiny pôvodných fotografií, ktoré su použité vo filme, je Allen Ginsberg. Okrem obrovského spisovateľského talentu disponoval aj zmyslom pre vizuálne umenie, čo uplatnil vo fotografii. Známe sú napr. fotografie, ktoré boli okrem iného použité ako book cover artworks Kerouacovych kníh a pod. (ZOUi)

Reklama

Reklama