Machete

Machete je svižnou a chytře natočenou žánrovou hříčkou, která baví neutuchajícím tempem, pravidelným přísunem hlášek, nekompromisní akcí a perfektním obsazením všech rolí. Jediné výraznější zaváhání vidím v závěrečném souboji Trejo vs. Seagal, ze kterého šlo filmařsky určitě vytěžit více. Jinak nemám proč remcat a osobně doufám, že ten závěrečný vtip v podobě titulku slibujícího další dvě pokračování dojde naplnění. Tahle mačeta je dostatečně ostrá, aby utáhla vlastní sérii. Ruku na to! (10.09.2010)

Prvních pět minut jsem si říkala, co mě vlastně donutilo na tenhle film zajít, a teprve stylové úvodní titulky a jméno mého oblíbence Boba De Nira mi prozradily, proč mě v jakémsi slabém okamžiku mé existence napadlo, že tohle je přesně ten film, který musím vidět v kině. Škoda, že se ale tohle procitnutí znovu vytratilo už o několik minut později. Rodriguezově orgasmu nad usekanými částmi lidského těla nerozumím, tedy rozuměla bych mu mnohem více, kdyby Machete měla styl jako Sin City, působila více jako černá komedie nebo aspoň využila svého označení "přístupné od 18 let" i v jiných oblastech než jen v prezentaci délky lidských střev. Nepopírám, že si Machete najde své příznivce (ČSFD je toho důkazem), ale nějak tipuji, že se budou nacházet především v pánské populaci, jelikož šestadevadesáti procentní ženy pravděpodobně nebudou slintat nad Jessicou Albou a Lindsay Lohan a už vůbec ne nad Dannym Trejem. Podobně jako Grindhouse, i Machete pro mě zkrátka zůstane filmem, který možná úplně nezapomenu, ale při jeho sledování si se užírám nudou a říkám si, co v tom kině sakra vůbec dělám. (01.12.2010)

Váhal jsem v hodnocení mezi čtyřkou a pětkou, ale ano, dávám plný počet, protože tohle je od začátku, který vám vyrazí sanici svým pekelným nájezdem až po konec s odkazem na další dvě pokračování (Machete Kills a Machete Kills Again ...) "extra-explo-gore" akční pecka, kdy někdy kroutíte hlavou nad tím násilím a brutalitou, a jindy se smějete jak pominutí... Film má i jakž takž dobrou zápletku, ale hlavně je to další a zatím naprosto nejlépe povedené oživení starých grindgousů a tak se i tváří (střihy, barvy, kamera, výstupy postav). Trejo nehraje, Trejo porcuje a mluví v infinitivu a ošuká všechny kočičky, které mu příjdou do cesty. Krev stříká na všechny strany, lidi se zde porcují na kusy, vybuchují, střílejí ... řada geniálních herců...., kdy jsem naprosto nevěřícně koukal na Seagalův skvělý herecký projev v roli záporáka (i když si ve finále musel samozřejmě střihnout pozici "charakterního záporáka" ...) mne neuvěřitelně překvapil, stejně jako jeho vizáž (ten člověk snad začal konečně hubnout ...), přes legendu-legend, special guest star TOMA SAVINIHO jako jednoho ze zabijáků až po samozřejmě výborného Roberta de Nira ... Obrovská směs party lidí různých sort, která se prostě sešla, aby s chutí a nadšením, které z filmu vyloženě cítíme, natočila vysoce zábavnou pecku, kde nechybí snad vůbec nic ... Expendables (2010) dostali na prdel ... (24.09.2010)

Po dlouhých pěti letech nastal znovu Úsvit ve Městě hříchů a pan Rodriguez je zase chytlavý jako mexická chřipka! Navíc se strýček Danny konečně doasociáloval k hauptce, která mu sedla jako hispánský mukl do San Quentinu a neexistuje snad slušivější doplněk k jeho obvyklému outfitu, než šedesáticentimetrová mačeta. Nezbývá, než doufat, že se v roce 2015 po Spy Shits VI Bobo zase vrátí ke kořenům a pan Trejo nebude zrovna zaneprázdněn šikanováním drogových dealerů v nějakém útulném korekčním zařízení . (24.09.2010)

Myslím, že Rodriguez Machete zprasil stejně jako Planetu Terror. Tolik luxusních herců, tolik vyhořelých béčkařů.. tolik možností. A Rodriguez se vydal poměrně prošlapanou cestou, které chybí větší drive a je tak trochu sterilní. Je to sice nesmírně stylové, ale chybí tomu děj, který by víc vtáhnul. Některé postavy jsou neuvěřitelně špatně napsané, a tak nějak zbytečné. Přestávám se domnívat, že by Robert Rodriguez byl dobrý režisér. Sic do filmového světa přivedl několik děl, ve kterých uchvátil slušnou řádkou poctivých scén (Fakulta, Od soumraku do úsvitu i třeba Desperado jsou fajn, ale fajn neznamená, že bych si je chtěl pouštět pravidelně), ale taky otravných a dost zprzněných podivností (všechny dětské filmy, Tenkrát v Mexiku a snad i Sin City). I Machete je tak trochu prázdný obal. Film se dost vleče a režisér zrovna nepřetéká nápady. Chybělo mi napětí, gradace a hlavně zpětná vazba na diváka. Na slušné scény si musíme dlouho čekat (využití střev protivníka), stejně tak na pořádnou akci. Navíc ta poslední je totálně přeplácaná, působí chaoticky a brání tak svým způsobem divákovi, aby si ji pořádně užil. Nevím, jestli to byl úmysl, tak pak netuším, komu Rodriguez tenhle mexickej guláš točil. Sám pro sebe? Tak to je potom pěkně sobeckej bastard.. Naštěstí není tím útlocitným režisérem, leccos divákovi dopřál, ale bylo toho málo. Určitě chtěl zároveň upozornit na problém mexických imigrantů, jenže dělá to natolik vážným způsobem, že diváka lačného po násilné akci jenom naštve. Samostatnou kapitolou jsou i herci. Chápu, že chtěl třeba ústředního Dannyho Treja za ten nespočet vedlejších kousků potěšit, ale přiznejme si, že Trejo nikdy nebyl slušný herec. Na to, aby utáhl celý film, jednoduše nemá. A ani scénář mu zrovna nepomáhá. Stejně jako dalším. DeNiro mi nepřišel, že by věděl, co chce/má hrát a podivný Seagal (nepřišel mi, že by si roli užíval) s ještě podivnější smrtí by se měl vrátit ke svým podivným produkcím. Michelle Rodriguez je v pohodě, Jessica Alba sic (stále) lahodí oku diváka patří mezi další, jejíž postava je dost šíleně napsaná, jeptišce Lindsay Lohan bych naopak dal víc prostoru.. a tak bych mohl pokračovat, ale už teď je z toho slušnej guláš. Prostě Machetu jsem si neužil/neprožil.. a to mě sere!! *** (07.11.2010)