Adam

Adam s diagnózou poruchy autistického spektra. Pro začátek - tohle není komedie, přes veškerý popis filmu. Adam, jeden z přizpůsobivějších lidí s Aspergerem, se musí přizpůsobit, měnit, konfrontovat. Vcelku pěkně zpracován tenhle problém, avšak povrchně, lehce, záměně nejde na dřeň, aby to celé mohlo fungovat. Popisně je to celkem pěkné, avšak z výsledku mám smíšené pocity. Které tedy završil konec, u kterého váhám, zda to byl opravdu tvrdohlavý a velký altruismus, nebo zajímavě hloupá "ženská" logika. Tak či tak, je nám naservírován happyend druhého řádu (aneb nedopadlo to ideálně podle přání romantických diváků, ale i tak to dopadlo dobře, alespoň pro jednoho hlavního hrdinu). Což je takové kulišácké řešení jak docílit happyendu který nebude na úkor integrity samotného filmu. Adam každopádně nechytne každého. Pro mě neměl informativní úroveň a jako celek mě nenadchnul, i přes několik sympatických míst. Proto z mého pohledu nemůže dostat jinak než férové tři hvězdičky... (25.08.2011)

Wau. Zaujalo mě to hned od první minuty. Hodně zajímavý příběh jednoho introverta, který je tak trochu uzavřený do sebe. Herecké výkony byly fakt skvělý. A navíc miluju klavírní hudbu ve filmu. Takže pokaždý, když zazněla, šel z toho vážně mráz pozádech. Malinko jsem čekala jiný konec. Skutečný konec mě trochu překvapil, ale asi to měla tak dopadnout. (15.07.2013)

Každá z nás asi někdy zatoužila po muži (velkém dítěti), který za námi půjde až přes celé město, aby nám řekl, že nás potřebuje. Ovšem je jasné, že s člověkem s Aspergerovým syndromem bude soužití těžké, možná spíš nemožné, i když by byl alespoň z polovičky roztomilý, jako Hugh Dancy. No ano, byla to romantika, i ty vločky byly obrovské a padaly tak nějak zvláštně pomalu, hudba přesně akorát, do toho zvířátka...ale nebyl to kýč a konec, tak ten bych si rozhodně představovala jinak! Někdy prostě potřebujeme ono okřídlené "pohlazení na duši" a Adam je v tomto případě přesně to pravé. (22.08.2010)

Takhle příjemný film jsem už dlouho neviděla. K plnému počtu mi chyběl snad jen propracovanější konec, pořád mám pocit, že to vlastně nijak nedopadlo... ale i tak krásných 85%... Film si na nic nehraje, nesnaží se z diváka ždímat emoce, ale zároveň ani není povrchní, prostě více než příjemná oddechovka. Aspergerův syndrom je některými diváky tohoto filmu chápán jako snaha o pozvednutí jinak nicotného námětu, já ho naopak vidím jako původní záměr, který ale byl zpracován tak mile (nezaměňovat za klišé, prosím), že to někomu může připadat neuvěřitelné... já to ale spolkla i s navijákem a vůbec se za to nestydím!... (30.08.2011)

Lidé trpící Aspergerovým syndromem bytostně nesnáší změny v životě. Adamovi se zničeho nic těch změn nahromadilo nějak moc - zemřel mu otec, propustili ho z práce, začal chodit s dívkou, byl kvůli ní nucen zajít do společnosti, setkat se s jejími rodiči..a nakonec se dokonce přestěhovat do Kalifornie za prací. Jak tohle všechno zvládá ukazuje právě tento film - milostná romance mi tu připadá nějak vedlejší. Moc se mi líbil výkon Hugha Dancyho, o kterém jsem jaktěživ neslyšela (no, tak teď už ho znám). (11.04.2013)